IBM

Zaklad spolecnosti IBM se formoval postupne jiz od roku 1885, kdy Julius E. Pitrap patentoval vypocetni meritko (computing scale).^[7] Dalsi casti budouci spolecnosti vytvorili spolu s Alexandrem Deyem vyvojem dochazkoveho zaznamniku (dial recorder) v roce 1888, Hermanem Hollerithem vynalezem elektronickeho scitaciho stroje a Willardem Bundym se svym casovacem v roce 1889. Spojili se pote dne 16. 06. 1911 pod Ch. R. Flintem pod dalsi spolecnost jmenem Computing-Tabulating-Recording (CTR) s hlavnim sidlem v Endicottu, New York. Spojenim do CTR se spolecnost rozrostla na 1300 zamestnancu se sidly v Endicottu a Binghamton, NY; Daytonu, OH; Detroitu, MI; Washingtonu D. C. a v Torontu. Jejich vyroba se zamerila na produkci stroju od oblasti komercni vyroby a prumyslovych casovacu, krajecu masa a syra az po oblast vyroby tabulatoru a derovacich stitku. Potom co v roce 1912 J. H. Patterson propustil T. J. Watsona, Sr. ze spolecnosti National Cash Register (NCR), pozadal Watson Ch. R. Flinta o pomoc, na coz mu Flint v roce 1914 nabidl misto generalniho manazera CTR. Po 11 mesicich a vyresenych soudnich sporech s NCR byl Watson Sr. jmenovan prezidentem spolecnosti CTR. Watson nasledovne aplikoval nektere prukopnicke praktiky J. H. Pattersona pochazejici z NCR do spolecnosti Computing-Tabulating-Recording. Zavedl nova obchodni pravidla, jako napriklad: nove prodejni strategie, upraveni obchodnici v tmavych oblecich a obrovske zaniceni k vytvoreni nadseni a loajality vuci spolecnosti v srdci kazdeho zamestnance. Mantrou, a take oblibenym sloganem ,,THINK" zpusobil Watson Sr. u svych zamestnancu obrovsky prevrat. Uz po prvnich ctyrech letech vynesly obraty spolecnosti vic nez 9 milionu dolaru a spolecnost se rozrostla nejen do Evropy, ale take do Jizni Ameriky, Asie a Australie. Watson se nikdy netajil tim, ze pojmenovani spolecnosti jako CTR mu prislo neforemne a zbytecne komplikovane, z duvodu psani pres pomlcky, a tak v roce 1924 vymyslel novy nazev ,,International Business Machines" neboli IBM. Do roku 1933 byla vetsina dcerinych spolecnosti spojena do jedne, s jmenem IBM.

V roce 1937 tabulacni system IBM umoznil organizacim zpracovat do tehdy nepredstavitelne mnozstvi dat. Mezi klienty, kteri vyuzili tento system, patrila i vlada Spojenych statu. Ta poprve vyuzila system pro zpracovani dat u 26 milionu zamestnancu napric USA, ktera sla v souladu s legislativou spolecenske bezpecnosti. Dalsi v poradi, kdo tento system pouzil, byla Hitlerova Treti rise prostrednictvim nemecke dcerine spolecnosti Dehomag. V prubehu druhe svetove valky spolecnost vyprodukovala mnozstvi malych zbrani (M1 Carbine a BAR) jako odpoved na pripojeni americkych vojsk k zapadnim evropskym statum.

Kratce po nastupu Hitlera k moci se nacisticke Nemecko stalo druhym nejdulezitejsim trhem pro IBM, hned po tom americkem. Registracni automaty IBM (modely Hollerith, ze zavodu Dehomag) se postupne zacaly pouzivat v 78 koncentracnich a vyhlazovacich taborech nacistickeho Nemecka.^[8] IBM spolu s nimi dodavala kompletni servis a jejich instalace v koncentracnich taborech zahrnovala i ,,workflow" prizpusobeny zvladnuti zpracovani obrovskeho mnozstvi dat. Registracni stroje IBM byly licencovany (nebyly prodavany - po celou dobu valky zustaly majetkem IBM), obnasely servis od IBM v miste zakaznika, a byly upraveny ,,na klic" pozadavkum Treti rise, aby vyhovovaly tehdejsi dokumentaci (tzv. Haftlingskartei - karty pro vezne internovane v koncentracnich taborech, dokumentace pro koordinaci transportu, formularove karty ze scitani obyvatel ci pro ucely rasoveho oddeleni SS a dalsi).^[9] Tehdejsi reditel IBM, Thomas J. Watson, nekolikrat navstivil Nemecko, nekolik mesicu po nastupu Hitlera zaridil financni injekci Dehomagu, ktera vedla az k zakoupeni pozemku u Berlina a zrizeni prvni tovarny IBM v Treti risi. Dehomag v polovine 30. let nabizel nacistickemu rezimu pomoc v identifikaci ,,rasove nezadoucich" obyvatel Treti rise ze scitani lidu z dubna 1933. V cervenci 1937 se reditel Watson v Berline osobne setkal s Adolfem Hitlerem, aby s nim u jednoho stolu vyjednal specialni smlouvy na dodani licencovanych registracnich stroju od IBM.^[9] S vedomim o pomerech v Nemecku po roce 1933 (stupnujici se rasove diskriminaci, jiz tehdy existujicich koncentracnich taborech pro odpurce Hitlerova represivniho rezimu) a toho, k jakemu ucelu budou registracni stroje jeho firmy pouzity, koordinoval a dohlizel na jejich vyrobu v pobockach IBM v Evrope^[10] a po roce 1942 nechal sve evropske pobocky porusovat tehdy vydany americky vynos Trading With Enemy Act (of 1941) (zakazujici obchodovani s nepritelem). Technologie IBM zasadne usnadnila a po technologicke strance byla rozhodujicim prvkem k umozneni nacisticke genocidy v mire, v jake se odehrala - bez ni by nebylo mozne zpracovat takove mnozstvi osobnich udaju v radu stovek tisicu az milionu lidi.^[11] Podle rozhodnuti soudce: ,,Zda se, ze nelze vyloucit spoluucast IBM v materialni a intelektualni asistenci pri zlocinech nacistu behem druhe svetove valky prostrednictvim sve zenevske pobocky, nebot je zde obrovske mnozstvi dukazu indikujicich, ze zenevska pobocka (IBM) si byla techto cinu vedoma a podporovala je."^[9] Ortel soudni zaloby, podane proti IBM hromadne z 40 zemi v unoru 2001, mimo jine rekl: ,,Presnost, rychlost a spolehlivost stroju IBM, zejmena ve vztahu ke (zpracovani) dat ze scitani lidu, byly samy o sobe vychvalovany v publikacich Dehomagu. Nezda se tedy nelogicke dospet k zaveru, ze technicka asistence IBM usnadnila ukony nacistu pri pachani jejich zlocinu proti lidskosti, cinu tez se tykajicich ucetnictvi a trideni pomoci stroju poskytnutych a instalovanych od IBM."^[9] Pro IBM bylo legalni provozovat obchodni cinnost s Nemeckem, dokud Amerika nevstoupila do valky v prosinci 1941.

V roce 1949 vytvoril Thomas Watson Sr. dcerinou spolecnost IBM World Trade Corporation, ktera se mela zamerit na mezinarodni styky. Nasledne v roce 1952 po temer 40 letech sveho pusobeni v kresle prezidenta spolecnosti Thomas Watson Sr. odstoupil a prenechal sve misto synovi, Thomasovi Watsonovi Jr. V roce 1956 spolecnost poprve uvedla priklad vyuziti umele inteligence. Jeji tehdejsi vyvojar, Arthur L. Samuel v laboratorich Poughkeepsie v state New York demonstroval svou praci nejen na schopnosti IBM 704 hrat sachy, ale take ucit se ze svych chyb. Rok pote, v roce 1957, byl predstaven programovaci jazyk FORTRAN. V roce 1961 vyvinuli laboratore IBM rezervacni system SABRE na zaklade pozadavku klienta American Airlines a take predstavili velice uspesny samo nastavitelny psaci stroj. V r. 1963 se pracovnici IBM s NASA podileli na sledovani obezneho letu astronautu Mercury. Rok pote se hlavni centrala IBM prestehovala z mesta New York do Armonku, NY. Druhou polovinu 60. let venovala IBM dalsimu zkoumani vesmiru; podilela se na letech Gemini v r. 1965, Saturnu v r. 1966 na misi Lunar v r. 1969.

V 50. letech se zapojila do vyroby salovych a od roku 1981 take osobnich pocitacu (IBM PC), ktere ji nove definovaly ve veku pocitacu.

Dne 7. dubna 1964 predstavila spolecnost zbrusu novy komplex pocitacu IBM System/360, ktery uplne zmenil dosavadni fungovani spolecnosti. Narust vyuziti z puvodne maleho do obrovskeho meritka mel za pricinu modernizaci modelu s vetsi vypocetni schopnosti bez nutnosti prepsat samotny program. Z pomoci nekolik uprav se pocitac v roce 1970 predelal na IBM System/370. Spojenim obou pocitacovych domen IBM System/360 a IBM System/370 vytvorila IBM model, ktery byl vyuzivan v prumyslu v obdobi od 60. let az po zacatek 80. let jako centralni pocitac.

V roce 1974 vyvinul inzenyr George L. Laurer jmenem IBM univerzalni carovy kod. IBM ve spojeni se Svetovou bankou v roce 1981 predstavilo moznost ,,financial swaps"[PH1], kterou symbolicky predstavili verejnosti vzajemnou zamennou dohodou. Prumyslovy standard, kterym se stali osobni pocitace IBM, byl predstaven v roce 1981.

Dne 12. srpna 1981 byly firmou IBM uvedeny na trh IBM PC (PC - Personal Computer) osobni pocitace jako odpoved na uspech firem Commodore, Atari, Apple a dalsich. Pocitace IBM PC se rychle staly nejrozsirenejsim typem mikropocitace na trhu spotrebni elektroniky, protoze firma IBM zverejnila zcela volne technickou dokumentaci a doslo k velmi rychlemu rozvoji vyroby lacinych klonu, coz byly identicky funkcni pocitace jinych vyrobcu.

Firma IBM chtela licencovat BIOS pocitace, ale tuto moznost zahy ztratila diky legalne provedenemu reverznimu inzenyrstvi, pomoci ktereho mohl byt do PC umisten BIOS levnejsich vyrobcu beze ztraty kompatibility (tj. moznosti bezproblemoveho provozovani software).

Uspech pocitacu PC byl zpusoben jejich nizkou cenou a vysokou mirou kompatibility i pres to, ze z technickeho hlediska byl navrh PC jednoduchy az zastaraly, k dispozici byly pouze velmi nedokonale operacni systemy bez grafickeho uzivatelskeho prostredi a tez nedokonale uzivatelske programy.

Firma IBM prestala pozdeji IBM PC vyrabet, jednim z duvodu byl problem efektivne konkurovat asijskym vyrobcum.

V roce 1991 IBM prodala cast vyrabejici tiskarny spolecnosti Lexmark. O dva roky pozdeji v roce 1993 zazilo IBM sokujici ekonomickou ztratu 8 milionu dolaru, ktera byla v tom case nejvetsi ztratou v historii zname americke korporace. Jako reakci na tuto situaci prijala spolecnost vykonneho reditele z RJR Nabisco, aby navratil spolecnosti jeji puvodni slavu. V roce 2002 ziskala IBM poradenske sluzby PricewaterhouseCoopers, jinak zname jako PwC a rok pote s jeji pomoci zalozila projekt, ktery upravil hodnoty spolecnosti. Ve jmene tohoto projektu drzela IBM 3denni online diskuzi tykajici se hlavnich obchodnich problemu s vic nez 50 000 zamestnanci. Vysledkem techto diskuzi bylo vytvoreni 3 hlavnich hodnot spolecnosti:

1. Obetavost pro dosahnuti uspechu kazdeho klienta.
2. Inovace, na ktere zalezi - pro nasi spolecnost a take pro cely svet.
3. Duvera a osobni odpovednost v kazdem vztahu.

Na prelomu stoleti IBM postupne rozsirila sve portfolio na pocitacove komponenty a datova media, kde v nekolika ohledech posunula technologicke hranice (miniaturizace, zvysovani kapacity apod.). V roce 2005 se spolecnost rozhodla prodat cast sve obchodni cinnosti zabyvajici se vyrobou osobnich pocitacu cinske technologicke firme Lenovo a 4 roky pote take prava pro softwarovou spolecnost SPSS Inc. V roce 2008 IBM vyrobila fungujici elektronickou pamet SRAM technologii 22 nm.^[12] Pozdeji, v roce 2009, ziskal vypocetni program Blue Gene Narodni medaili za technologii a inovaci. Medaili udelil osobne americky prezident Barack Obama. V 2011 se spolecnost zaslouzila o celosvetovou pozornost, kdyz na herni show Jeopardy! predstavila svuj program umele inteligence Watson, kde Watson vyhral proti 2 sampionum, Kennovi Jenningsovi a Bradovi Rutterovi. Ve stejnem roce oslavila spolecnost sve 100. narozeniny, konkretne 16. cervna. V r. 2012 spolecnost koupila Kenexu, rok pote SoftLayer Technologies - webovou domenu, v hodnote temer 2 miliard dolaru.

Ke konci dubna roku 2013 zverejnila spolecnost film s nazvem A Boy and His Atom.^[13] Zapsal se do historie jako prvni molekularni film.

V roce 2014 vydala spolecnost oficialni vyhlaseni o prodeji serveru x86 spolecnosti Lenovo; kontrakt dosahl hodnotu 2,1 miliard dolaru. Ve stejnem roce uzavrela spolecnost mnoho partnerskych kontraktu s korporacemi jako: Apple Inc., Twitter, Facebook, Tencent, Cisco, Under Armour, Box, Microsoft, VMware, CSC, Macy's, Sesame workshop aj.

IBM v roce 2015 provedla 2 velke akvizice: Merge Healthcare v hodnote 1 miliardy dolaru a digitalni aktiva The Weather Company vcetne Weather.com a Weather Channel mobilni aplikace. V 2016 ziskala IBM spolecnost Ustream, video konferencni sluzby a na zaklade toho navrhlo novou divizi Cloud, Cloud video. V dubnu tehoz roku vykazala IBM nejnizsi hranici kvartalnich prodeju za 14 let. O mesic pozdeji spolecnost Groupon obvinila IBM z poruseni prav pri tvorbe patentu jako reakci na obvineni, ktere podala IBM na Groupon ve stejnem pripade o 2 mesice driv. V soucasnosti se zameruje mj. na cloud computing.

V lednu 2019 IBM predstavila svuj prvni komercni kvantovy pocitac IBM Q System One.^[14]