Manhattan

Z Wikipedie, otevrene encyklopedie

Manhattan
Manhattan: pohled z casti Midtown Manhattan.
Znak Vlajka
Poloha
Souradnice	40deg47'25'' s. s., 73deg57'35'' z. d.
Nadmorska vyska	85 m n. m.
Casove pasmo	Eastern Time Zone UTC-05:00 (standardni cas) UTC-04:00 (letni cas)
Stat	Spojene staty americke Spojene staty americke
Manhattan
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	87 km2
Pocet obyvatel	1 694 251 (2020)[1]
Hustota zalidneni	19 474,1 obyv./km2
Sprava
Starosta	Gale Brewer (2014-2021)
Vznik	1624
Oficialni web	manhattanbp.nyc.gov/html/home/home.shtml
Telefonni predvolba	212, 646 a 917
PSC	10001, 10002, 10003, 10004, 10005, 10006, 10007, 10008, 10009, 10010, 10011, 10012, 10013, 10014, 10016, 10017, 10018, 10019, 10020, 10021, 10022, 10023, 10024, 10025, 10026, 10027, 10028, 10029, 10030, 10031, 10032, 10033, 10034, 10035, 10036, 10037, 10038, 10039, 10040, 10041, 10043, 10044, 10045, 10055, 10060, 10065, 10069, 10075, 10080, 10081, 10087, 10090, 10101, 10102, 10103, 10104, 10105, 10106, 10107, 10108, 10109, 10110, 10111, 10112, 10113, 10114, 10115, 10116, 10117, 10118, 10119, 10120, 10121, 10122, 10123, 10124, 10125, 10126, 10128, 10129, 10130, 10131, 10132, 10133, 10138, 10150, 10151, 10152, 10153, 10154, 10155, 10156, 10157, 10158, 10159, 10160, 10162, 10163, 10164, 10165, 10166, 10167, 10168, 10169, 10170, 10171, 10172, 10173, 10174, 10175, 10176, 10177, 10178, 10179, 10185, 10199, 10203, 10211, 10212, 10213, 10242, 10249, 10256, 10258, 10259, 10260, 10261, 10265, 10268, 10269, 10270, 10271, 10272, 10273, 10274, 10275, 10276, 10277, 10278, 10279, 10280, 10281, 10282, 10285 a 10286
multimedialni obsah na Commons
Nektera data mohou pochazet z datove polozky.

Manhattan je jeden z peti newyorskych mestskych obvodu (anglicky: boroughs, spolecne s Brooklynem, Bronxem, Queensem a Staten Islandem). Zaroven je uzemne shodny s okresem New York (anglicky New York County) americkeho spolkoveho statu New York.

Nachazi se na ostrove Manhattan a prilehlych mensich ostruvcich. Uzemi dnesniho Manhattanu navstivil anglicky cestovatel Henry Hudson dne 11. zari 1609 v ramci sve vypravy za Vychodoindickou obchodni spolecnost a tim neprimo zapocal migraci pristehovalcu z Danska (1620) a pozdeji i dalsich evropskych zemich do teto oblasti. V prubehu 19. stoleti zazil Manhattan priliv pristehovalcu z Irska, Italie, Nemecka a dalsich zemi, jejichz prvni setkani s Novym svetem zacinalo prave zde. V soucasnosti predstavuje Manhattan ekonomicke i administrativni centrum New Yorku a potazmo ekonomicke a bankovni/financni centrum celych Spojenych statu a v jistem smyslu i ikonicky symbol zapadniho kapitalismu. Sidli zde newyorske burzy cennych papiru, zlata, ruznych komodit, pobocka Fedu a mnoho komercnich bank. Oblast je plna vyskovych budov, ktere se zacaly stavet jiz po roku 1920 a nektere mrakodrapy byly v dobe sveho dokonceni nejvyssimi stavbami sveta. Manhattan ma rozlohu 59,5 km2 (pevnina), resp. 87,5 km2 (vc. vodstva). Jedna se o jeden z nejhusteji obydlenych kraju na svete. Po cele 19. stoleti byl nejlidnatejsim mestskym obvodem New Yorku, pozdeji ho co do poctu obyvatel predstihly ctvrte Brooklyn a Queens, ktere maji kazda pres 2,5 milionu, Manhattan je v soucasnosti treti s 1 619 090 obyvatel (k 1. cervenci 2012), je ale nejmensim ze vsech peti obvodu co do vymery. Rocne ho navstivi priblizne 50 milionu turistu, coz jej radi mezi jednu z nejoblibenejsich mestskych ctvrti sveta. Mimo to patri mezi nejzadanejsi lokace pro kancelarske a obytne prostory, ale s obrovskymi cenami za pronajem ci odkoupeni. Mit pobocku na nektere z prominentnich ulic Manhattanu znamena pro kazdou firmu punc prestize a svetovosti. Mimo bankovni a financni sektor a mnoho dalsich odvetvi je tez jednim ze svetovych center mody.

Ma tri casti: Uptown, Midtown a Downtown.

Od roku 1972 do 11. zari 2001 zde stala tzv. ,,dvojcata" Svetoveho obchodniho centra, ktera vsak byla znicena teroristickymi utoky. Od te doby byl vice nez 10 let nejvyssim mrakodrapem ve meste znovu Empire State Building, ktery vsak v roce 2013 prekonalo dokonceni stavby One World Trade Center, noveho obchodniho centra postaveneho misto puvodnich ,,dvojcat". Stavba je aktualne nejvyssi budovou zapadni polokoule.

Drtiva vetsina nejoblibenejsich pamatek a atrakci v New Yorku je situovana prave na Manhattanu. Mezi nejvyznamnejsi mista ostrova patri zminene One World Trade Center, pamatnik Ground Zero, Manhattanhenge, Empire State Building, Rockefeller Center, Broadway, Central Park, znama obchodni ulice Wall Street, Chinatown Times Square, nakupni ulice 5th Avenue, Chrysler Building, Flatiron Building nebo Grand Central Terminal. Nejnavstevovanejsi pamatkou je socha Svobody.

Na 73. ulici se nachazi konzulat Ceske republiky.

Zakladem Manhattanu jsou slida a bridlice. Jedna se o silne a pevne horniny, ktere jsou vhodnym zakladem pro vyskove budovy. Nejvice mrakodrapu je situovano v Downtownu a Midtownu. Manhattan se obvykle deli na Downtown (Dolni Manhattan, jizni Manhattan), Midtown a Uptown (Horni Manhattan, severni Manhattan), 5th Avenue zase rozdeluje zapadni a vychodni stranu Manhattanu. Na zapade je Manhattan ohranicen rekou Hudson, na vychode rekou East River. Na severu reka Harlem oddeluje Manhattan a Bronx, dalsi cast mesta New York. K Manhattanu patri take nekolik ostrovu jako napr. Roosevelt Island, Liberty Island a dalsi. Manhattan ma pevninskou rozlohu 59 km² a 87.5 km² vcetne vodstva. Na delku meri 21,6 km, na sirku 3,7 km (v nejsirsim miste).

Pri budovani puvodniho World Trade Center bylo vyhloubeno obrovske mnozstvi hliny, ktere bylo pozdeji pouzito pro rozsireni manhattanskeho pobrezi prostrednictvim Battery Park City. Vysledkem bylo vice nez 92 akru pobrezi a pres 30 akru parku. Manhattan ma take dalnicni spojeni se sousednim statem New Jersey prostrednictvim mostu George Washingtona a dvou tunelu - Lincoln Tunnel a Holland Tunnel.

Tri hlavni casti Manhattanu - Downtown, Midtown a Uptown - se dale deli na nasledujicich 22 mensich casti: Financial District, Tribeca, Chinatown, Lower East Side, Little Italy, Soho, Greenwich Village, East Village, Stuyvesant Town, Gramercy, Chelsea, Murray Hill, Garment District, Times Square, Midtown West, Midtown East, Upper West Side, Upper East Side, Central Park, East Harlem, Harlem a Morningside Heights.

Orientace na Manhattanu je relativne jednoducha. Podel ostrova se svisle tahnou "Avenues", dlouhe ulice, kterych je celkem 12 a jsou znaceny cisly (od vychodu 1st - 12th Avenue). Nektere Avenues maji take svuj nazev (Madison Avenue ad.), ale obecne se lze vzdy jednoduse orientovat podle cisel. Vodorovne jsou po celem Manhattanu rozmisteny "Streets", ktere jsou (az na par vyjimek predevsim v dolnim Manhattanu) znaceny take cisly a rozdeleny na West (zapadni) a East (vychodni). Obvykla orientace na Manhattanu tedy spociva v tom, ze prakticky kazde misto na ostrove lze lokalizovat na roh mezi nekterou Avenue a nekterou Street, a proto, i pres zdanlivy zmatek mezi vysokymi budovami a tisici lidmi, je snadne se na Manhattanu zorientovat. Posledni, nejsevernejsi ulici, je 220th Street. Tento pravidelny system Avenues a Streets je diky planu komisaru z roku 1811. Jedinou vyjimku z rutinni mrizkove struktury Manhattanu tvori ulice Broadway, ktera se tahne uhlopricne od Bowling Green v Downtownu pres cely Manhattan az do sousedniho Bronxu.

Nektere nazvy ctvrti jsou odvozeny od zemepisneho postaveni (napr. Upper East Side), jine podle etnickych hledisek (Little Italy). Nekolik ctvrti jsou zkratkami, napr. SoHo (South of Houston) nebo Nomad (North Madison Park). Nazev Harlem je odvozen od nizozemskeho mesta z kolonialni ery Haarlem. Kazda ctvrt ma svou specifickou historii, SoHo je znama predevsim jako obchodni ctvrt, Greenwich Village zase jako rodiste beatnicke generace, Chelsea je ctvrt umeni a nocniho zivota, Chinatown zase zije cinskou kulturou.

Ostrov Manhattan sousedi s Brooklynem a Queensem na vychode, s Bronxem na severu a se statem New Jersey na zapade. Jizne se dale nachazi posledni nejmenovana newyorska ctvrt, Staten Island.

Manhattan se nachazi v prechodne klimaticke zone mezi vlhkym subtropickym podnebim a vlhkym kontinentalnim podnebim, proto si Manhattan i v zime udrzuje relativne vyssi teploty, nez je tomu ve vnitrozemskych statech. Jaro a podzim jsou na Manhattanu mirnejsi, leta jsou teplejsi s teplotami pres 32 degC. Horni hranice teplotniho rekordu dosahla 41 degC (9. cervenec 1936), nejnizsi teplota -26 degC (9. unor 1934). Mnozstvi snehu dosahuje prumeru 63,5 cm, rekordnim v tomto ohledu byl rok 1992, kdy napadlo az 150 cm snehu.

Na Manhattanu zije priblizne 1 619 090 obyvatel, hustota zalidneni dosahuje cca 27 000 obyvatel/km². Podle scitani lidu v roce 2012 je priblizne 65 % obyvatel belochu, 18 % cernochu, 12 % Asiatu, 1 % indianu. Zhruba 26 % obyvatel Manhattanu je hispanskeho nebo latinskeho puvodu.

Manhattan je jednim z nejvyse prijmovych mest v USA s poctem obyvatel vyssim nez 1 milion. V roce 2004 byla prumerna danova povinnost cca 25 000 dolaru. Manhattan ma nejvyssi prijem na obyvatele v zemi. Napr. na Upper East Side, kde je nejvyssi koncentrace bohatych lidi, je prumerny prijem 90 000 dolaru rocne.

Manhattan take v posledni dobe zaziva tzv. baby boom. Od roku 2000 se pocet deti do 5 let zijicich na Manhattanu zvysil o 32 %.

Manhattan je nabozensky velmi ruznorody. Je to dano predevsim vysokou koncentraci ruznych kultur v teto casti New Yorku. Nejvetsim nabozenstvim je rimskokatolicka cirkev, ktera zahrnuje asi 36 % populace. Nasleduji zide s 20 %, dale protestanti (9 %) a muslimove (2,5 %).

Zhruba 60 % obyvatel Manhattanu mluvi anglicky jako rodnym jazykem, 23 % spanelsky, 5 % cinsky, 2 % francouzsky, 1 % japonsky, 1 % korejsky. Dalsi jazyky nedosahuji vyse 1 % populace, ale je jich nekolik desitek. Celkem 40 % obyvatel Manhattanu mluvi jinym rodnym jazykem, nez anglictinou, coz z Manhattanu dela jedno z jazykove a kulturne nejrozmanitejsich mest sveta.

Manhattan je znam predevsim velkou koncentraci vysokych mrakodrapu, ale i dalsich pamatek a atrakci, ktere jsou ruznorode v aplikovane architekture. Vetsina mesta stoji na architektonickem stylu art deco, nejznamejsimi a zaroven nejvetsimi budovami v tomto stylu jsou Empire State Building a Chrysler Building. Vyskove mrakodrapy jsou nejen poznavacim znamenim Manhattanu, ale take vysadou teto ctvrti. Mezi lety 1890-1973 se na pozici nejvyssi budovy sveta vystridalo celkem 9 budov stojicich prave na Manhattanu.

Prvni nejvyssi stavbou byla New York World Building v roce 1890 s 91 m, nasledovaly Park Row Building (119 m, 1899), Singer Building (187 m, 1908), Woolworth Building (241 m, 1913), 40 Wall Street (282 m, 1930), Chrysler Building (319 m, 1929), Empire State Building (381 m, 1931) a World Trade Center (417 m, 1973). Aktualne je nejvyssi budovou Manhattanu One World Trade Center, ktera je zaroven 3. nejvyssi budovou sveta (541 m, 2013).

K dalsim pozoruhodnym stavbam nalezi: Flatiron Building, Seagram Building, 8 Spruce Street (New York by Gehry), Rockefeller Center, Grand Central Terminal, 1 Wall Street, American International Building (70 Pine Street), The New York Times Building, Equitable Building, Old Merchant's House, Bayard-Condict Building, One Chase Manhattan Plaza, New York Stock Exchange, General Electric Building, New York City Hall, Bridge Cafe, 4 World Trade Center, 500 Fifth Avenue, 270 Park Avenue, United Nations Headquarters, Chanin Building, 20 Exchange Place, Chamber of Commerce Building, MetLife Building, 731 Lexington Avenue, R. H. Macy and Company Store, Trump World Tower, Daily News Building, Mercantile Building, The Dakota, One Dag Hammarskjold Plaza, Hotel Plaza, Surrogate's Courthouse, Citigroup Center, Time Warner Center, Conde Nast Building.

Trinity Church, katedrala Saint John the Divine, katedrala sv. Patrika, Ustredni synagoga, St. Paul's Chapel, Grace Church, rimskokatolicky kostel Nanebevstoupeni Pane, Eldridge Street Synagogue, St. George's Episcopal Church.

K nejznamejsim a hlavnim namestim a ulicim na Manhattanu nalezi: Times Square, 5th Avenue, Broadway, Madison Square, Wall Street, Union Square.

New York Metropolitan Museum, Americke prirodovedne muzeum, Guggenheimovo muzeum, Carnegie Hall, Lincoln Center, Radio City Music Hall, New York Public Library, Kolumbijska univerzita, Newyorska univerzita.

Brooklynsky most, Manhattan Bridge, Queensboro Bridge, Williamsburg Bridge.

Central Park. Battery Park, Washington Square Park.

• Upper Manhattan, lezi severne od W 110th St na zapade a severne od E 96th St na vychode. Jsou zde ctvrti: Morningside Heights, East Harlem, Harlem, Manhattanville, Hamilton Heights, Sugar Hill, Washington Heights, Hudson Heights, Inwood.
• Mezi Midtownem a Upper Manhattanem lezi ctvrti: Lincoln Square, Lenox Hill, Upper West Side, Upper East Side, Yorkville, Carnegie Hill, Manhattan Valley.
• Midtown Manhattan, je oblast mezi 14th Street a 59th Street. Tvori je ctvrti: Chelsea, Flatiron District, Gramercy Park, Rose Hill, Hudson Yards, Garment District, Koreatown, Murray Hill, Theater District, Midtown, Midtown East, Hell's Kitchen, Sutton Place.
• Lower Manhattan nebo take Downtown Manhattan, je oblast jizne od 14th Street. Downtown Manhattan tvori ctvrti: Battery Park City, Civic Center, Tribeca, Financial District, Chinatown, Little Italy, SoHo, Lower East Side, West Village, East Village.

Na Manhattanu jasne vedou uz leta demokrate nad republikany. Po 2. svetove valce zacinali s tesnym naskokem 52 % a postupem casu svou pozici upevnovali az dodnes, kdy jejich nadvlada cini priblizne 84 %. Politicky je Manhattan rozdelen na ctyri okrsky, z nichz vsechny vedou demokrate (Charles B. Rangel, Jerrold Nadler, Carolyn B. Maloney, Nydia Velazquez). Od roku 1924 zadny republikan nevyhral prezidentske volby na Manhattanu.

V 19. stoleti byla oblast rajem nelegalniho hazardu a prostituce a byla znama jako velmi nebezpecne misto. Na prelomu 19. a 20. stoleti se zacal v New Yorku rozvijet organizovany zlocin, ktery gradoval pristehovalectvim mnoha Italu vcetne znameho gangstera Al Capona. Na vychodni pobrezi USA se zacala sirit sicilska mafie znama jako Cosa Nostra, ktera vyuzila prohibice z roku 1920 jako prilezitosti k nelegalnimu obchodu s alkoholem. Vsechny tyto udalosti znamenaly neustaly narust kriminality, ktery pokracoval az do 90. let 20. stoleti. V roce 1960 bylo v New Yorku zaznamenano 390 vrazd, pricemz o 10 let pozdeji uz 1117 a v roce 1990 rekordnich 2262. Od 90. let zacala kriminalita klesat trendem, ktery trva dodnes.

Na zaklade udaju z roku 2005 je New York mezi deseti mesty USA s nejnizsi kriminalitou. Na Manhattanu bylo v roce 1990 zaznamenano 503 pripadu vrazdy, pricemz v roce 2008 bylo vrazd zaznamenano pouze 62, coz znaci pokles priblizne o 88 %. U vloupani byl pokles asi o 80 %, u kradezi aut az o 93 %. Nemalo prispeli k rozvoji mesta a potirani kriminalnich pripadu i starostove Rudy Giuliani a Michael Bloomberg, kteri se zasadili o zvyseni vlivu policie ve meste, zprisneni trestu a prisnejsimu pristupu ke zlocinu obecne.

Na Manhattanu je situovano obrovske mnozstvi nejcennejsich nemovitosti sveta a oblast ma povest jedne z nejdrazsich oblasti v USA. Podle dostupnych udaju priblizne dve tretiny vsech zamestnaneckych pomeru v New Yorku spocivaji prave na Manhattanu. Nejdulezitejsim hospodarskym sektorem na Manhattanu je financni prumysl, ve kterem pracuje necelych 280 tisic zamestnancu a jejich prijmy tvori vice nez polovinu vsech vyplacenych mezd v cele ctvrti. Prumerny mesicni plat ve financnim sektoru na Manhattanu je 8.300 dolaru, v ostatnich oborech zhruba 2.500 dolaru. Vice nez polovina financniho prumyslu je situovana na Wall Street, ktera je svetovym centrem burzy.

Na Manhattanu je asi 48 mil. m² kancelarskych prostor, coz z nej dela nejvetsi kancelarskou ctvrt ve Spojenych statech. Na Manhattanu sidli velke mnozstvi vyznamnych firem, vcetne tech, jejichz akcie se obchoduji na burze. V Downtownu sidli napr. New York Stock Exchange, American Stock Exchange, New York Board of Trade, NASDAQ a dalsi. Sedm z osmi nejvetsich reklamnich agentur na svete sidli na Manhattanu. Za centrum reklamy je obvykle povazovana Madison Avenue.

New York a predevsim pak Manhattan jsou svetovym centrem televize, filmu, reklamy a hudby. Vyznamnym odvetvim jsou take novinova nakladatelstvi. Manhattan je nejvetsim medialnim trhem v USA. Mezi nejvyznamnejsi medialni skupiny patri News Corporation, Time Warner, Hearst Corporation a Viacom. Tri ze ctyr nejvetsich hudebnich labelu sidli na Manhattanu, stejne tak 7 z 10 nejvetsich reklamnich agentur. V New Yorku se take toci tretina vsech americkych nezavislych filmu, Manhattan je zaroven po Hollywoodu nejcastejsi lokalitou objevujici se ve filmech. Sve sidlo ma ve meste take 200 novin a 350 casopisu, knizni nakladatelstvi zamestnavaji pres 25 tisic lidi.

Mezi nejvyznamnejsi deniky patri The New York Times, The New York Daily News, The Wall Street Journal nebo New York Post. New York je take centrem televizni tvorby - sidli zde HBO, MTV, ABC, NBC, CBS, FOX News nebo Comedy Central.

Mezi zname filmy a serialy odehravajici se na Manhattanu lze zminit Taxikar, Ja legenda, Na sever severozapadni linkou, Wall Street, Pratele, Kravataci, Jak jsem poznal vasi matku, Sex ve meste.

Manhattan byl dejistem mnoha vyznamnych kulturnich hnuti. V roce 1920 zde bylo zalozeno hnuti Harlem Renaissance, od 50. do 70. let zde bylo aktivni hnuti pop art, ktere je spojeno predevsim se slavnym Andym Warholem.

Kulturne velmi vyznamnou ctvrti je Chelsea, ktera je znama pro radu muzei, galerii a kulturnich akci. Patrne nejznamejsim kulturnim mistem na Manhattanu a mozna i na svete je ulice Broadway, ktera je znama jako dejiste mnoha nejvyznamnejsich divadelnich predstaveni. Vetsina z 39 nejvetsich divadel je situovana okolo Times Square, kousek od tohoto namesti sidli take Lincoln Center s Metropolitni operou, Newyorskou filharmonii, New York City Ballet a dalsimi.

Manhattan je take domovem svetove znamych muzei a vystav jako MoMA - Muzeum moderniho umeni, Whitney Museum of American Art, Guggenheim Museum, Metropolitan Museum of Art. Dalsimi vyznamnymi kulturnimi misty jsou Carnegie Hall nebo Radio City Music Hall.

Ceskou kulturu na Manhattanu propaguje Ceske centrum New York, Bohemian Benevolent & Literary Association a Dvorak American Heritage Association.^[2][3]

Turistika je vyznamnym zdrojem prijmu, protoze New York navstivi priblizne 40 milionu turistu rocne. Newyorska gastronomie je velmi ovlivnena imigranty. Zide a Italove proslavili pecivo, tvarohove kolace a newyorskou pizzu. Mnoho poulicnich prodejcu prodava falafel a kebab, obvykle puvodem ze stredniho vychodu, nejpopularnejsimi jsou vsak hot dogy a precliky. Na Manhattanu se nachazi take rada vyznamnych americkych restauraci.

Na Manhattanu se nachazi velke mnozstvi parku i plazi, ktere jsou hojne navstevovane. Nejoblibenejsim parkem je Central Park, ktery rocne navstivi desitky milionu turistu.

Manhattan je domovem tymu New York Knicks (NBA), New York Rangers (NHL) nebo New York Liberty (WNBA), kteri hraji sve domaci zapasy v Madison Square Garden. Manhattan je jedinou ctvrti New Yorku, ktera nema svuj domaci baseballovy tym.

Na Manhattanu se nachazi velke mnozstvi sportovnich hal a hrist ruznych typu. Jen v Central Parku je desitky tenisovych kurtu, nekolik golfovych hrist, fotbalova hriste a dalsi. Sportovni vyuziti na Manhattanu je velmi rozmanite.

Manhattan poskytuje obrovske mnozstvi verejnych i soukromych instituci. Mezi nejznamejsi verejne stredni skoly patri Beacon High School, Stuyvesant High School, High School of Fashion Industries nebo Bard High School. Manhattan ma take jedinou oficialni italskou skolu v USA, La Scuola d'Italia. Dale jsou na Manhattanu situovany i soukrome skoly jako Brearley School, Dalton School, St. David School nebo Loyola School. Mezi nejznamejsi vysoke skoly a univerzity umistene na Manhattanu patri predevsim Columbia University, Fordham College, Cooper Union, New York University, Berkeley College a dalsi.

Zhruba 52% obyvatel Manhattanu nad 25 let ma minimalne bakalarsky titul, coz je pata nejlepsi statistika v celych USA. Jedna se tedy o jeden z nejvzdelanejsich kraju v Americe.

Manhattan je vyznamnym svetovym centrem v lekarskem vzdelavani a prirodnich vedach. Manhattan prijima druhou nejvyssi castku z fondu National Institutes of Health na podporu vyzkumu a vzdelavani.

Manhattan se muze chlubit take nejvetsim knihovnickym systemem v zemi.

Po dopravni strance je Manhattan na velmi vysoke urovni, ma komplexni propracovane systemy, od silnicni infrastruktury az po metro, ktere je nejvetsim podzemnim dopravnim komplexem na svete. Zdaleka nejoblibenejsim zpusobem prepravy po Manhattanu je prave metro, zejmena proto, ze silnice jsou prakticky permanentne zacpane, a tak je podzemni draha tou nejrychlejsi moznosti, jak se nekam po Manhattanu dopravit. Dopravu metrem zajistuje temer 500 stanic rozdelenych do 12 tras. Moznosti, jak se dostat na Manhattan ci z Manhattanu, je take vlak. Nachazi se zde slavny vlakovy terminal Grand Central, ktery je jednim z nejvytizenejsich vlakovych terminalu na svete. Letistni dopravu zajistuji letiste v okolnich ctvrtich, primo na Manhattanu lze najit nekolik malych letist, ktera vsak nejsou mezinarodni.

Samozrejme i na Manhattanu je moznost prepravovat se autobusy, avsak vzhledem ke zminene vytizenosti mistnich silnic neni tento zpusob prilis oblibenym a rozsahlym. Hlavnim autobusovym terminalem je Port Authority Bus Terminal a Penn Station, ktera je zaroven i nejvytizenejsi stanici metra na svete. Z Manhattanu vede take nekolik trajektovych tras, tunelu a mostu, ktere spojuji Manhattan s okolnimi ctvrtemi a predevsim statem New Jersey.

Velmi oblibenym zpusobem dopravy je na Manhattanu take taxi, kterych zde funguji tisice a v kazdy okamzik lze chytit volny taxi vuz, ktery je schopen prepravit zakazniky po celem New Yorku.

• Obrazky, zvuky ci videa k tematu Manhattan na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo Manhattan ve Wikislovniku
• ZemeSveta.cz - Vydani casopisu Zeme sveta venovane New Yorku
• NYC.gov - Oficialni stranky mesta
• NYCityMap - Interaktivni mapa mesta i se siti metra
• NYCvisit.com - Oficialni turisticka prezentace mesta
• NewYorkonline.cz - O New Yorku v cestine
• Ceske centrum New York - Oficialni stranka centra v cestine

Citovano z ,,https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Manhattan&oldid=25372373"

Kategorie:

• Manhattan
• Mestske obvody v New Yorku
• Staty a uzemi vznikle roku 1624

Skryte kategorie:

• Udrzba:Souradnice z Wikidat se lisi o vice nez 5 km
• Monitoring:Clanky s vypocty
• Monitoring:Umela LocMap
• Monitoring:Reference z Wikidat
• Monitoring:Clanky s identifikatorem NKC
• Monitoring:Clanky s identifikatorem BNF
• Monitoring:Clanky s identifikatorem CANTIC
• Monitoring:Clanky s identifikatorem GND
• Monitoring:Clanky s identifikatorem LCCN
• Monitoring:Clanky s identifikatorem MusicBrainz oblast
• Monitoring:Clanky s identifikatorem NARA
• Monitoring:Clanky s identifikatorem NLI
• Monitoring:Clanky s identifikatorem VIAF
• Monitoring:Clanky s identifikatorem WorldCat Entities
• Portal Spojene staty americke/Zapojene clanky