Chrysler Building

Souradnice: 40deg45'5,15'' s. s., 73deg58'32,59'' z. d.

Z Wikipedie, otevrene encyklopedie

Chrysler Building

Ucel stavby
Kancelare
Zakladni informace
Sloh	art deco
Architekt	William Van Alen
Vystavba	1928-1930
Cena	15 000 000 $
Materialy	Cihla, ocel
Pojmenovano po	Stellantis North America a Walter Chrysler
Technicke parametry
Nejvyssi bod	318,9 m
Vyska strechy	282,0 m
Pocet podlazi	77
Podlahova plocha	111 000 m2
Poloha
Adresa	New York, Spojene staty americke Spojene staty americke
Ulice	Lexington Avenue
Souradnice	40deg45'5,15'' s. s., 73deg58'32,59'' z. d.

Dalsi informace
Kod pamatky	76001237
multimedialni obsah na Commons
galerie na Commons
Nektera data mohou pochazet z datove polozky.

Chrysler Building je mrakodrap v New Yorku, jednom z nejvyznamnejsich mest Spojenych statu americkych. Nachazi se na Manhattanu (Midtown Manhattan) a patri mezi nejznamejsi symboly mesta, hlavne diky charakteristicke spicce. Jako prvni mrakodrap na svete prekrocil vysku Eiffelovy veze (300 m) a pokoril magickou hranici 1000 stop (305 m), vyrostl az do vysky 318 m, dokoncen byl roku 1930. V dnesni dobe je jedenactnym nejvyssim mrakodrapem v New Yorku, ale o toto misto se deli s budovou New York Times Tower. Budova je postavena ve stylu art deco, ktery byl pro 30. leta typicky.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Chrysler Building a Midtown Manhattan v New Yorku v roce 1932

Budovu navrhl architekt William Van Alen pro Waltera P. Chryslera, velkoakcionare spolecnosti Chrysler Corporation. Tehdy se v New Yorku soutezilo o to, kdo postavi nejvyssi mrakodrap sveta, a tak chtel William Van Alen v teto honbe za oblaky vyhrat a navrhl projekt pro vystavbu nejvyssi budovy. Plany mu prekazili architekti Hreve, Lamb and Harmon se svym planem Empire State Building. Chrysler Building se sice stala nejvyssi budovou sveta, ale jen na 11 mesicu, pote ji znacne prerostla budova Empire State Building, ktera se posleze stala nejvyssi budovou.

Vystavba

[editovat | editovat zdroj]

Stavba Chrysler Building byla zahajena dne 19. zari 1928. Pozemek, na kterem budova stoji, darovala Cooperova unie pro rozvoj vedy a umeni. Budova relativne rychle rostla. Kazdy tyden byla dokoncena ctyri podlazi, navic pri jeji stavbe nedoslo k zadne smrtelne nehode. Aby si Chrysler Building vydobyla pozici nejvyssi stavby sveta a prekrocila vysku Eiffelovy veze (300,5 m), byla tesne pred jejim dokoncenim primo uvnitr budovy sestavena 58,4 m vysoka ocelova spicka. Ta byla nasledne vysunuta 23. rijna 1929. Chrysler Building se tak stala nejen nejvyssi budovou sveta, ale i nejvyssi stavbou jakehokoliv druhu. Slavnostni otevreni pro verejnost se konalo 27. kvetna 1930. Prvenstvi si vsak mrakodrap neuzil dlouho, o necely rok pozdeji jej zastinil znacne vyssi Empire State Building. Budova Chrysler Building si ale jedno vyskove prvenstvi udrzela, a to ze je nejvyssi budovou sveta postavenou z cihel s ocelovou konstrukci.

V roce 1978-1979 probehla rekonstrukce budovy, pri ktere byly zrekonstruovany fasada a vstupni hala. Vez prosla az rekonstrukci, ktera byla dokoncena v roce 1995.

Vlastnici

[editovat | editovat zdroj]

Chrysler Corporation se nikdy nestala majitelem budovy. Walter P. Chrysler ji pouze nechal postavit jako investici pro svou rodinu. Chryslerova rodina prodala dum v roce 1947. Chrysler Corporation se jako najemnik z budovy vystehovala v roce 1950 a v roce 1957 byl mrakodrap koupen spolecnostmi Sol Goldman a Alex DiLorenzo Massachusetts Mutual Life Insurance Company. Od roku 1979 byla budova ve vlastnictvi firmy Jack Kent Cooke. V roce 1998 koupily budovu za 220 milionu americkych dolaru firmy Tishman Speyer Properties a Travelers Insurance. V roce 2001 bylo 75 % vlastnictvi budovy prodano za 300 milionu dolaru firme TMW. Tuto firmu a dalsich 15 % podilu na budove koupila pak v roce 2008 statni investicni spolecnost z emiratu Abu Zabi Abu Dhabi Investment Council a stala se tak z 90 % novym vlastnikem budovy Chrysler Building.

Architektura

[editovat | editovat zdroj]

Orli hlavy v 61. patre

Chrysler Building je povazovana za mistrovske dilo v architektonickem stylu Art Deco. Charakteristicka spice mrakodrapu a jeji celkova podoba byla inspirativni pro mnoho budov ve svete (napr. One Liberty Place). V soucasne dobe budova obsahuje celkove 3 862 oken a 32 vytahu, ty byly navrzeny firmou Otis Elevator Corporation. Konstrukce budovy se sklada z ocelove kostry a cihlove vyzdivky. Na stavbu bylo pouzito priblizne 3 826 000 cihel a 20 960 tun oceli. Je nejvyssi budovou sveta postavenou z cihel^[1] s ocelovou konstrukci. V roce 1976 byla prohlasena za narodni kulturni pamatku.

Rohy na 61. patre zdobi osm ocelovych orlu, zvetsene kopie ozdob z prednich masek vozu Chrysler vyrobenych v roce 1929. Na 31. patre jsou rohy zdobeny kridly orlice Chrysler.

Spice vazici 30 tun se sklada ze sedmi postupne se zmensujicich oblouku vyrobenych z nerezavejici oceli a s trojuhelnikovymi okny. Byla zde pouzita nerezavejici ocel vyvinuta v Nemecku, prodavana pod obchodnim nazvem ,,Nirosta". V 71. patre se nachazi vyhlidkova mistnost, ktera vsak v soucasne dobe neni pristupna verejnosti.

Reflektory jsou umistene na dvou mistech budovy. Cast reflektoru je umistena primo v ocelove spici, diky tomu sviti vsechna okna trojuhelnikoveho tvaru. Druha cast je umistena na strese 61. patra. O osvetleni mrakodrapu se v noci stara priblizne 10 000 zarovek.

Interier je zdoben egyptskymi motivy a na strope ve 25. patre se nachazi freska od malire Edwarda Trumbulla nazvana ,,Doprava a lidske usili". Vstupni lobby je oblozeno ruznymi druhy mramoru, onyxu a jantaru.

Poloha a pristup k budove

[editovat | editovat zdroj]

Chrysler Building se nachazi v newyorske ctvrti Midtown na Manhattanu, a to na krizovatce Lexington Avenue a 42. ulice (42nd Street).

K budove se lze bez problemu dostat autem (taxikem) nebo i pesky. Pobliz budovy jezdi i mnoho autobusovych linek a nedaleko od budovy se nachazi dve stanice newyorskeho metra (Subway) s nazvy Grand Central - 42nd St Station a Grand Central Station, kterymi projizdi linky 4, 5, 6 a 7. Jeden blok smerem na severozapad se nachazi znama zeleznicni stanice Grand Central Terminal.

Vyskyt budovy ve filmech

[editovat | editovat zdroj]

Jako jedna z hlavnich dominant New Yorku se Chrysler Building objevila v mnoha znamych filmech. Bylo to napr. v roce 1998 ve filmu Godzilla, kdy se budova fiktivne stala obeti rakety urcene ke zniceni netvora. Ve stejnem roce ve snimku Armageddon ji zasahl meteorit. V roce 2001 jsme mohli videt Chrysler Building zcela pod vodou, a to ve filmu A.I. Umela inteligence. Muzeme ji dale videt ve filmu Spider-Man z roku 2002, kde si na ni sedl pavouci muz. Budova se objevila take ve filmu Muzi v cernem 3, Will Smith z budovy seskocil k zemi.