Software
- Afrikaans
- Alemannisch
- Aragones
- l`rby@
- ldrj@
- mSr~
- Asturianu
- Az@rbaycanca
- toerkhjh
- Bashk'ortsa
- Zemaiteska
- Belaruskaia (tarashkevitsa)
- Belaruskaia
- B'lgarski
- bhojpurii
- Banjar
- paiuwbhaasaa
- baaNlaa
- bod-yig
- Brezhoneg
- Bosanski
- Catala
- Min Dong Yu / Ming-deng-ngu
- tsalagi
- khwrdy
- Qirimtatarca
- Chavashla
- Cymraeg
- Dansk
- Deutsch
- Ellenika
- English
- Esperanto
- Espanol
- Eesti
- Euskara
- frsy
- Suomi
- Foroyskt
- Francais
- Gaeilge
- Gaidhlig
- Galego
- gylkhy
- Hausa
- Ke Jia Yu / Hak-ka-ngi
- `bryt
- hindii
- Fiji Hindi
- Hrvatski
- Hornjoserbsce
- Magyar
- Hayeren
- Interlingua
- Bahasa Indonesia
- Ilokano
- Ido
- Islenska
- Italiano
- inoktitot / inuktitut
- Ri Ben Yu
- Jawa
- k`art`uli
- Qaraqalpaqsha
- K'azak'sha
- knndd
- hangugeo
- Kurdi
- Kyrgyzcha
- Latina
- Letzebuergesch
- Ligure
- Lombard
- Lingala
- laaw
- Lietuviu
- Latviesu
- Malagasy
- Olyk marii
- Makedonski
- mlyaallN
- Mongol
- mraatthii
- Bahasa Melayu
- Mirandes
- mnmaabhaasaa
- Plattduutsch
- nepaalii
- nepaal bhaassaa
- Nederlands
- Norsk nynorsk
- Norsk bokmal
- Occitan
- Oromoo
- odd'iaa
- pNjaabii
- Polski
- Piemonteis
- pnjby
- pStw
- Portugues
- Runa Simi
- rkhiung
- Romana
- Russkii
- Rusin'skyi
- Sakha tyla
- Sardu
- Sicilianu
- Scots
- sndhy
- Sango
- Srpskohrvatski / srpskokhrvatski
- siNhl
- Simple English
- Slovencina
- Slovenscina
- Soomaaliga
- Shqip
- Srpski / srpski
- Svenska
- Kiswahili
- tmilll
- telugu
- Toch'iki
- aithy
- Tagalog
- Toki pona
- Turkce
- Tatarcha / tatarca
- ChiTumbuka
- Ukrayins'ka
- rdw
- O`zbekcha / uzbekcha
- Veneto
- Tieng Viet
- Winaray
- Wu Yu
- yyidySH
- Wen Yan
- Min Nan Yu / Ban-lam-gi
- Yue Yu
- Zhong Wen
Software (tez cesky programove vybaveni, nekdy psano tez pocestene softver)[1] je v informatice sada vsech pocitacovych programu pouzivanych v pocitaci, ktere provadeji nejakou cinnost. Software lze rozdelit na systemovy software, ktery zajistuje chod samotneho pocitace a jeho styk s okolim a na aplikacni software, se kterym bud pracuje uzivatel pocitace nebo zajistuje rizeni nejakeho stroje (viz embedded system).
Software je protiklad k hardwaru, ktery zahrnuje vsechny hmatatelne soucasti pocitace (elektronicke obvody, skrin, graficke karty, atd.).
Jelikoz software je zpravidla povazovan za autorske dilo, koncovi uzivatele ho vyuzivaji na zaklade licenci od jejich autoru.
Terminologie
[editovat | editovat zdroj]Definici ani rozdeleni softwaru neni mozne zcela presne urcit, protoze existuje velmi mnoho pohledu na to, jak by mela byt provedena. Dale se diskutuje o nekterych aspektech.
Software a data
[editovat | editovat zdroj]Software muzeme definovat i tak, ze to je v pocitaci vse, co neni hardware (tj. vse krome fyzickych soucasti pocitace). Avsak v tomto pripade zahrnujeme mezi software i data, ktera typicky neni mozne vykonat procesorem, protoze neobsahuji strojove instrukce pro procesor pocitace, ale data popisuji obrazek, textovy dokument a podobne. Oznaceni software se tak nekdy vztahuje jen na programy, ale muze se vztahovat i na data.
V nekterych pripadech lze vsak na data pohlizet i jako na program (napriklad programy zkomprimovane do ZIP souboru). Hranice mezi vykonnym softwarem (programem) a daty je nejasna i v pripade HTML souboru obsahujicich webove stranky, protoze v nich muze byt uryvek programu v JavaScriptu nebo jazyce PHP. Lze nalezt i dalsi priklady.
Skodlivy software
[editovat | editovat zdroj]Software muze provadet i nezamyslenou cinnost a v takovem pripade hovorime bud o programatorske chybe nebo o pocitacovych virech, malwaru, spywaru, trojskych konich a podobnem nezadoucim softwaru. Duvodem existence nezadouciho softwaru jsou zle nebo necestne umysly jejich tvurcu, kteri zneuzivaji chyb ostatniho softwaru (webovy prohlizec, e-mailovy klient, ale i v operacnim systemu a jinde) nebo neznalosti obsluhy pocitace (viz socialni inzenyrstvi). Bezny uzivatel pocitace obvykle nema dostatecne technicke znalosti, aby takovy software rozeznal nebo dokonce zabranil v jeho cinnosti. Proto existuji antivirove programy, antispyware a dalsi programy, ktere lezi na pomezi aplikacniho a systemoveho softwaru a pokousi se cinnost nezadouciho softwaru eliminovat.
Deleni softwaru
[editovat | editovat zdroj]Podle funkce muzeme software rozdelit na nekolik skupin:[1]
- systemovy software - umoznuje efektivni pouzivani pocitace
- firmware - software obsazeny v hardwaru (BIOS, firmware vstupne-vystupnich zarizeni...)
- operacni system - spravuje pocitac, vytvari prostredi pro programy
- jadro operacniho systemu (vcetne ovladacu zarizeni)
- pomocne systemove nastroje - pro spravu operacniho systemu (formatovani disku, nastaveni opravneni, utility, demoni...)
- aplikacni software - umoznuje uzivateli vykonavat nejakou uzitecnou cinnost, napriklad:
- kancelarske baliky: textovy editor, tabulkovy procesor, prezentacni program...
- graficke programy: vektorovy graficky editor, rastrovy graficky editor...
- vyvojove nastroje: vyvojove prostredi, prekladac...
- zabavni software: pocitacove hry, prehravace digitalniho zvuku a videa apod.
- ridici (pracovni) software: rizeni stroju, informacnich systemu, vlakoveho provozu, apod.
Podle financni dostupnosti muzeme software rozdelit na:
Retail verze softwaru je tzv. krabicova verze softwaru, ktera muze byt nainstalovana na libovolny pocitac. Muze byt tedy soucasne nainstalovana vzdy jen na jednom pocitaci, nebo podle poctu licenci na vice pocitacich, je vsak mozno ji libovolne prenaset z pocitace na pocitac.[zdroj?]
Lze vymyslet i ruzna dalsi rozdeleni podle druhu, ucelu, vzhledu, funkcnosti - napriklad oddelit softwarove knihovny.
Z hlediska bezpecnosti se pouzivaji kategorie jako napriklad malware (skodlivy software), ransomware (vyderacsky software), spyware (spehovaci software). Existuji i dalsi skupiny jako adware (reklamni software). Nechteny predinstalovany software se nazyva bloatware.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto clanku byl pouzit preklad textu z clanku Computer software na anglicke Wikipedii.
- 1 2 KOLAR, Petr. Operacni systemy [online]. Liberec: 2005-02-01 [cit. 2008-09-07]. Dostupne v archivu porizenem dne 2014-07-14.
Souvisejici clanky
[editovat | editovat zdroj]Externi odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrazky, zvuky ci videa k tematu software na Wikimedia Commons
- Software v Ceske terminologicke databazi knihovnictvi a informacni vedy (TDKIV)
- Slovnikove heslo software ve Wikislovniku
| Tento clanek je prilis strucny nebo postrada dulezite informace. Pomozte Wikipedii tim, ze jej vhodne rozsirite. Nevkladejte vsak bez opravneni cizi texty. |
