Data

Data je vyraz pro udaje, pouzivane pro popis nejakeho jevu nebo vlastnosti pozorovaneho objektu. Data se ziskavaji zapisem, merenim nebo pozorovanim, a lze je delit na data spojita a data atributivni. Data spojita se pritom vztahuji k nejake spojite stupnici, zatimco data atributivni nikoliv.

Data jsou:

• vyjadreni skutecnosti formalnim zpusobem tak, aby je bylo mozno prenaset nebo zpracovat (napr. pocitacem), informace ve standardni strukture (zvykove, normovane), vhodne pro technicke zpracovani
• ciselne nebo jine symbolicky vyjadrene (reprezentovane) udaje a hodnoty entit nebo udalosti
• jakekoliv fyzicky (materialne) zaznamenane znalosti (vedomosti), poznatky, zkusenosti nebo vysledky pozorovani procesu, projevu, cinnosti a prvku realneho sveta (reality)
• zdroj, z nehoz se tvori informace

Data se zejmena v humanitnich vedach dale deli na

• tvrda data, jasne definovana a obvykle zatizena mensi chybou (napr. udaje o poctu obyvatelstva),
• mekka data, vyjadrujici nazory a postoje lidi (napr. udaje o oblibe prezidenta republiky z dotaznikoveho setreni).

Data, informace, znalosti a moudrosti, jsou uzce souvisejici pojmy, ale kazdy ma svou vlastni roli ve vztahu k druhemu, a kazdy termin ma svuj vlastni vyznam. Data se shromazduji a analyzuji s cilem vytvaret informace vhodne pro rozhodovani,^[1] zatimco znalosti jsou odvozeny z rozsahleho mnozstvi zkusenosti, ktere se zabyvaji informacemi o predmetu. Napriklad vyska Mount Everestu jsou obecne znama data. Tato data mohou byt obsazena v knize o Mount Everestu spolu s dalsimi daty, ktere popisuji horu zpusobem, ktery je uzitecny pro ty, kteri se chteji rozhodnout, jak nejlepe ji vylezt. Spolecne s vyuzitim zkusenosti o tom, jak se leze po horach, vznika navod jak dosahnout vrcholu Mount Everestu - to chapeme jako ,,znalost". Nekteri lide vytvori vhodnou kombinaci serii ,,data", ,,informace" a ,,znalosti" s ,,moudrosti", coz by znamenalo, ze osoba ma urcite ,,vedeni", a take vi, za jakych okolnosti je dobre je pouzivat.

Tedy pro upresneni, data jsou abstraktni nejmene, informace mene a znalosti nejvice.^[2] Data se stavaji informaci pomoci interpretace, napr. vyska Mount Everestu je obecne povazovana za ,,Data", kniha o Mt. Everestu s geologickymi charakteristikami muze byt povazovana za ,,informace" a zpravu obsahujici prakticke informace o tom, jak nejlepe dosahnout vrcholu Mount Everestu lze povazovat za ,,znalost". ,,Informace" nese rozmanite vyznamy, ktere se pohybuji od kazdodennich k technickym. Obecne lze rici, ze pojem informaci uzce souvisi s predstavami o omezeni, komunikaci, ovladani, pouceni, poznani, vyznamu, vzoru, vnimani a reprezentace. Beynon-Davies pouziva pojem znameni, aby rozlisil data a informace; data jsou serie symbolu, zatimco informaci chapeme symboly, ktere se na neco odkazuji.^[3][4]

V dobach pred vyvojem pocitacovych zarizeni a stroju mohli pouze lide sbirat data a uvadet je do vzoru. Od te doby, co se vyvijeji pocitace, mohou tato zarizeni take sbirat data. Od roku 2010 jsou pocitace siroce vyuzivane pro shromazdovani dat, jejich trideni a zpracovavani v oborech od marketingu az po analyzu socialnich sluzeb vyuzivanych pro vedecke vyzkumy. Tyto vzory jsou povazovany za informace, ktere mohou byt pouzity pro zvyseni znalosti. Tyto vzory mohou byt interpretovany jako pravda (ackoliv "pravda" muze byt subjektivni pojem), a mohou byt autorizovany jako esteticke a eticke kriteria v nekterych disciplinach a kulturach. Udalosti, ktere zanechavaji znatelne fyzicke nebo virtualni pozustatky, lze vysledovat prostrednictvim dat.^[5]

Mechanicka vypocetni zarizeni jsou klasifikovana podle prostredku, ktere reprezentuji data. Analogovy pocitac predstavuje udaj jako napeti, vzdalenost, polohu, nebo jine fyzikalni veliciny. Digitalni pocitac predstavuje kus dat jako radu znaku vybranych z pevne abecedy. Nejcastejsi digitalni pocitace uzivaji binarni abecedu, to znamena abecedu dvou znaku, obvykle oznacenych "0" a "1". Znamejsi reprezentace, napriklad cisla a pismena, jsou pak vyrobena z binarni abecedy. Nektere specialni formy dat jsou odliseny. Pocitacovy program je souhrn dat, coz lze interpretovat jako navod. Vetsina pocitacovych jazyku dela rozdil mezi programy a jinymi daty, ktera program obsluhuje, ale v nekterych jazycich, zejmena v Lispu a podobnych jazycich jsou programy v podstate k nerozeznani od ostatnich udaju. Je take uzitecne rozlisovat metadata, neboli popis dalsich dat. Drive uzivany termin pro metadata je "doplnkove udaje". Typicky priklad metadat je katalog knihovny, coz je popis obsahu knihy.

Prestoze jsou data take stale vice pouzivana v jinych oblastech, bylo navrzeno, ze vysoce interpretacni povaha by mohla byt v rozporu s charakterem dat ,,danych". Peter Checkland predstavil termin capta (z latinskeho capered, ,,vzit"), aby rozlisil obrovske mnozstvi moznych dat a jejich podmnozinu, na kterou je orientovana pozornost.^[6] Johanna Drucker argumentovala tim, ze jelikoz humanitni obory potvrdily produkci znalosti jako ,,umistene, castecne a konstitutivni", pouziti dat muze zavest predpoklady, ktere jsou kontraproduktivni, napriklad, ze jevy jsou diskretni nebo, ze jsou nezavisle na pozorovateli.^[7] Termin capta, ktery klade duraz na to, ze akt pozorovani je konstitutivni, se nabizi jako alternativni k datum vizualni reprezentace v humanitnich oborech.

• datum
• formalismus
• metadata

• Obrazky, zvuky ci videa k tematu data na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo data ve Wikislovniku
• Data v Ceske terminologicke databazi knihovnictvi a informacni vedy (TDKIV)