Preskocit na obsah

Wisconsin

Z Wikipedie, otevrene encyklopedie
Tento clanek je o statu USA. Dalsi vyznamy jsou uvedeny na strance Wisconsin (rozcestnik).
Wisconsin
Prezdivka: Badger State
Geografie

Wisconsin na mape USA
Hlavni mestoMadison
Nejvetsi mestoMilwaukee
Poloha45deg s. s., 90deg12' z. d.
Casove pasmoUTC-6/-5 (letni cas)
Pocet okresu72
Rozloha (23. v USA)
Celkem169 640 km2
* z toho sous140 801 km2
* z toho vodstvo28 839 km2 (17 %)
Obyvatelstvo (20. v USA)
Pocet obyvatel5 778 708 (odhad 2016[1])
Hustota zalidneni41 obyv./km2 (23. v USA)
Uredni jazykyzadny
Nadmorska vyska
Nejvyssi bod595 m n. m.
Prumerna vyska320 m n. m.
Nejnizsi bod176 m n. m.
Sprava statu
GuvernerTony Evers (D)
SenatoriRon Johnson (R)
Tammy Baldwin (D)
Pristoupeni do Unie29. kvetna 1848 (30. stat)
Oficialni zkratky
Postovni zkratkaWI
Tradicni zkratkaWis.
ISO 3166-2US-WI
www.wisconsin.gov

Wisconsin (anglicka vyslovnost [wIs'kansIn]IPA, oficialne State of Wisconsin) je stat nachazejici se na severu Spojenych statu americkych, v oblasti vychodnich severnich statu ve stredozapadnim regionu USA. Wisconsin hranici na severovychode s Michiganem, na jihu s Illinois, na jihozapade s Iowou a na zapade s Minnesotou. Severni ohraniceni tvori Horejsi jezero, vychodni ohraniceni Michiganske jezero.

Se svou rozlohou 169 640 km2 je Wisconsin 23. nejvetsim statem USA, v poctu obyvatel (5,8 milionu) je 20. nejlidnatejsim statem a s hodnotou hustoty zalidneni 41 obyvatel na km2 je na 23. miste. Hlavnim mestem je Madison s 240 tisici obyvateli. Nejvetsimi mesty jsou Milwaukee s 600 tisici obyvateli, dale Green Bay (100 tisic obyv.) a Kenosha (100 tisic obyv.). Wisconsinu patri 1320 km pobrezi Horejsiho a Michiganskeho jezera.[2] Nejvyssim bodem statu je vrchol Timms Hill s nadmorskou vyskou 595 m na severu statu. Nejvetsimi toky jsou reky Menominee, ktera tvori cast hranice s Michiganem, Milwaukee, Wisconsin, Chippewa, St. Croix River, ktera vytvari cast hranice s Minnesotou, a Mississippi, jez je hranici s Minnesotou a Iowou.

Do oblasti pozdejsiho Wisconsinu dorazili prvni francouzsti pruzkumnici roku 1634, pozdeji se uzemi stalo soucasti Nove Francie. V roce 1673 dosahli reky Wisconsin, kterou nazvali Meskousing, podle pojmenovani toku od jednoho z mistnich indianskych kmenu hovoricich algonkinskym jazykem; samotny puvod slova vsak neni zcela objasnen. Nazev reky se diky francouzskym autorum zmenil na Ouisconsin a pojmenovani preslo i na cely region. Tento tvar byl pozdeji poanglicten na soucasny Wisconsin. Roku 1763 ziskali uzemi, coby vysledek sedmilete valky, Britove, avsak teprve v teto dobe se v regionu zacala objevovat prvni stala evropska osidleni. Od roku 1783 je oblast Wisconsinu soucasti nove vzniklych Spojenych statu, ktere ji v roce 1787 zaclenily do Severozapadniho teritoria. Po vycleneni Ohia vzniklo v roce 1800 indianske a o devet let pozdeji illinoiske teritorium, od roku 1818 bylo uzemi soucasti michiganskeho teritoria, jehoz soucasti zustalo do roku 1836, kdy bylo zrizeno vlastni wisconsinske teritorium. Wisconsin se 29. kvetna 1848 stal 30. statem USA.

Etymologie

[editovat | editovat zdroj]

Jmeno Wisconsin patrne pochazi z odzibvejskeho slova Miskwasiniing, ktere znamena ,,Misto cerveneho kamene". Zrejme bylo pouzivano pro oznaceni reky Wisconsin. Francouzi jej zaznamenali jako Ouisconsin, do dnesni podoby bylo upraveno Brity. Novejsi odzibvejske slovo (Wiishkoonsing ci Wazhashkoonsing) nicmene znamena ,,Misto ondatriho doupete" nebo ,,Misto malych ondater". Jine teorie tvrdi, ze slovo ma vyznam ,,Shromazdeni vod", pripadne ,,Velka skala". Puvodne se nazev Wisconsin pouzival pouze pro reku Wisconsin, pozdeji byl rozsiren na cele teritorium.

Prvnim evropskym pruzkumnikem na uzemi Wisconsinu byl Francouz Jean Nicolet, ktery roku 1634 pristal v oblasti Red Banks (pobliz dnesniho mesta Green Bay) ve snaze nalezt cestu do Orientu. Francouzi ovladali uzemi az do roku 1763, kdy jej postoupili Britum.

Od roku 1788 do roku 1800 byl Wisconsin soucasti Severozapadniho teritoria. Pozdeji byl spravovan jako soucast Teritoria Indiana (1800 az 1809), Teritoria Illinois (1809 az 1818) a Teritoria Michigan (1818 az 1836). Osidlovani zacalo otevrenim dvou verejnych pozemkovych uradu v roce 1834. Teritorium Wisconsin bylo zrizeno 3. cervence 1836 a existovalo az do 29. kvetna 1848, kdy se Wisconsin stal 30. statem Unie.

Rana historie byla ponejvice ovlivnena tezbou galenitu (sulfid olovnaty). Ve 20. az 40. letech 19. stoleti byl Wisconsin dulezitym tezebnim statem, coz se odrazi v nazvech mnoha mest, napriklad Mineral Point. Kdyz se diky dohodam s indiany otevrel kolonizatorum jizni Wisconsin, zachvatila tisice horniku ,,Olovena horecka". Mnozi z nich byli imigranti z anglickeho hrabstvi Cornwall. Dalsimi pristehovalci byli Nemci, Polaci, Norove, Irove, Cesi, Svycari a dalsi. Vice nez polovina produkce olova ve Spojenych statech byla v te dobe zajistovana Wisconsinem. Belmont, mesto v dulni oblasti, se dokonce nacas stalo hlavnim mestem statu. Ve 40. letech 19. stoleti snadno dosazitelne zasoby rudy dosly a vetsinu zkusenych horniku odlakala zlata horecka v Kalifornii. Z tezarskeho obdobi pochazi take prezdivka ,,Badger State" (Jezevci stat). Tu ziskal Wisconsin z toho duvodu, ze mnoho horniku se svymi rodinami zilo primo v dolech, kde pracovali. Proto byli prirovnavani k jezevcum.

Demografie

[editovat | editovat zdroj]

Podle scitani lidu z roku 2010 zde zilo 5 686 986 obyvatel.[3]

Rasove slozeni

[editovat | editovat zdroj]

Obyvatele hispanskeho nebo latinskoamerickeho puvodu, bez ohledu na rasu, tvorili 5,9 % populace.[3]

Nabozenstvi

[editovat | editovat zdroj]
  1. | Table 1. Annual Estimates of the Resident Population for the United States, Regions, States, and Puerto Rico: April 1, 2010 to July 1, 2016 (NST-EST2016-01) [online]. United States Census Bureau, Population Division, 2016-12 [cit. 2017-03-14]. Dostupne online. (anglicky)
  2. | General Coastline and Shoreline Mileage of the United States [online]. Noaa.gov [cit. 2016-10-31]. Dostupne online. (anglicky)
  3. | a b United States Census Bureau, scitani z roku 2010 [online]. American FactFinder. Dostupne online.

Externi odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Spojene staty americke - United States of America - (USA)
Staty
Federalni distrikt
Autonomni ostrovni uzemi
Ostrovni uzemi pod
primou spravou vlady USA