Oregon

Lidske osidleni severozapadu USA zacalo pred patnacti tisici lety s nejstarsimi dukazy v jeskynich Fort Rock a Paisley v okrese Lake County. Archeolog Luther Cressman zjistil, ze dukazy jsou 13 200 let stare. Okolo roku 8 000 pr. n. l. zde existovalo mnoho osad, soustredenych predevsim okolo toku reky Columbie a pobrezi Ticheho oceanu.

V 16. stoleti bylo uzemi domovem cetnych indianskych skupin. Prvnimi, kdo jej prozkoumal, byli Spanele na konci 17. stoleti. V roce 1778 prozkoumal britsky cestovatel James Cook tichooceanske pobrezi Oregonu.

Krome Jamese Cooka navstivili oblast take Lewis s Clarkem, kteri zde postavili zimni pevnost Fort Clatsop na brehu reky Columbie. Oregon byl take prozkouman dalsim britskym pruzkumnikem, Davidem Thompsonem.

V roce 1811 se Thompson, ktery pracoval pro Severozapadni spolecnost, stal prvnim Evropanem, ktery znal celou trasu reky Columbie. Na soutoku s rekou Snake se zastavil, aby poslal dopis s pozadavkem o prideleni uzemi Velke Britanii a Severozapadni spolecnosti. Po navratu do Montrealu, kde bydlel, oznamil, ze v oblasti zije mnoho kozesinove zvere.

V tomtez roce se newyorcan John Jacob Astor rozhodl, ze postavi pri usti Columbie do oceanu pevnost Fort Astoria, ktera bude vyuzivana jako zapadni zakladna jeho spolecnosti Pacific Fur Company, ktera obchodovala s kozesinou. Pevnost se stala prvnim stalym evropskym osidlenim v Oregonu.

O rok pozdeji, pri britsko-americke valce, se Britove zmocnili vsech zakladen spolecnosti Pacific Fur Company. Dohoda z roku 1818 rozhodla o tom, ze budou Britove a Americani spolecne vlastnit uzemi zapadne od Skalnatych hor az k pobrezi Pacifiku. Ve dvacatych a tricatych letech 19. stoleti dominovala oblasti Spolecnost Hudsonova zalivu, ktera ji ovladala ze sveho sidla v pevnosti Fort Vancouver.

V roce 1841 zemrel zkuseny lovec a podnikatel Ewing Young a zanechal po sobe velke bohatstvi, ale zadneho dedice. Po jeho pohrbu se tak konalo dulezite jednani o jeho majetku. Soudcem mel byt Ira Babcock z metodisticke misie, ktera lezela v Oregonu. Nejprve se konala dve jednani v Champoegu, kde se diskutovalo o obavach z vlku a dalsich nebezpecnych zvirat. O rok pozdeji pak zacalo jednani vsech osadniku v Oregonu s hlavnimi komisari Davidem Hillem, Alansonem Beersem a Josephem Galem. Tato setkani byla prvnimi pokusy o politicka jednani v Oregonu pred tim, nez probehlo pripojeni ke Spojenym statum.

Tehoz roku Sir George Simpson, guverner Spolecnosti Hudsonova zalivu, zastavil politiku spolecnosti, ktera byla proti migraci osadniku do Oregonu, protoze zjistil, ze odporuje planum lukrativniho prodeje kozesin. Nechal tedy prestehovat okolo dvou set osadniku z kanadske kolonie Red River v Manitobe do farem v okoli pevnosti Fort Vancouver. Probehla tak expedice Jamese Sinclaira.

V letech 1842 a 1843 privedla do Oregonu mnoho novych osadniku Oregonska stezka. Chvili to vypadalo, ze budou USA a Britanie valcit potreti za 75 let, dohoda o hranici probehla ale v miru. V roce 1846 se v Oregonske dohode obe strany dohodly na tom, ze hranice mezi Spojenymi staty a Britskou Severni Amerikou budou na 49. rovnobezce, kde lezi napriklad zaliv Semiahmoo Bay.

Osazovani se zvysilo v roce 1850 diky dotacim pudy od Spojenych statu po premisteni puvodnich obyvatel do indianskych rezervaci.

Oregon byl pripojen k Unii 14. unora 1859. Za americke obcanske valky byly vojenske jednotky, ktere zde slouzily, poslany na vychod. V Kalifornii probihal nabor dobrovolnickych kavaleristu, kteri se pozdeji presunuli do Oregonu, aby tam udrzovali mir. 1. Oregonska kavalerie zde slouzila az do roku 1865.

V osmdesatych letech devatenacteho stoleti se rozsireni zeleznic do Oregonu podilelo na lepsim obchodu se drevem a psenici a na rustu oregonskych mest.

V roce 1902 zacal v Oregonu system prime demokracie, zvany Oregonsky system. Obcane rozhoduji prostrednictvim referend.

Rozmach prumyslu zazil Oregon ve tricatych letech dvacateho stoleti, po vystavbe Bonnevillovy prehrady na rece Columbii. Hydroenergie, potraviny a drevo z Oregonu pomahaly zasobovat vyvoj prumyslu na zapade USA i presto, ze caste zmeny v americkem systemu zranovaly oregonskou ekonomiku.

• 83,6 % Bili Americane
• 01,8 % Afroamericane
• 01,4 % Americti indiani
• 03,7 % Asijsti Americane
• 00,3 % Pacificti ostrovane
• 05,3 % Jina rasa
• 03,8 % Dve nebo vice ras

Obyvatele hispanskeho nebo latinskoamerickeho puvodu, bez ohledu na rasu, tvorili 11,7 % populace.^[3]

Pres 75 % obyvatelstva jsou verici, v drtive prevaze krestane - protestanti.

• krestane 75 %
  • protestanti 54 %
    • baptiste 6 %
    • luterani 6 %
    • metodiste 4 %
    • presbyteriani 3 %
    • episkopalni cirkve 2 %
    • letnicni 2 %
    • ostatni protestanti 31 %
  • rimsti katolici 15 %
  • mormoni 5 %
  • ostatni krestane 1 %
• jina nabozenstvi 1 %
• bez vyznani 24 %

V tomto clanku byl pouzit preklad textu z clanku Oregon na anglicke Wikipedii.

• Obrazky, zvuky ci videa k tematu Oregon na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo Oregon ve Wikislovniku
• Oficialni stranky statu Oregon (anglicky)