Rotterdam

Rotterdam je druhe nejvetsi mesto Nizozemska. Zije zde priblizne 664 tisic obyvatel.

Jedna se take o nejvetsi pristav Evropy (do roku 2004, kdy ho predstihla Sanghaj, i sveta), mesto moderni architektury (napr. tovarna Van Nelle, svetove kulturni dedictvi UNESCO) a zaroven mesto velkeho historickeho vyznamu. Znamy je zdejsi pristavni komplex rotterdamskeho pristavu, ktery je druhy nejvetsi na svete (prvni v Evrope). V centru mesta se nachazi Namorni muzeum, dokumentujici historii pristavu a stavby lodi. Mestem proteka Nova Maza - jedno z ramen delty Ryna do Severniho more.

Po Rotterdamu jsou pojmenovana mesta ve Spojenych statech, Jizni Africe a Surinamu, ktera byla pojmenovana nizozemskymi usedliky.

Mesto bylo velkoryse zalozeno na pravouhlem pudorysu kolonizatory roku 1230. Status mesta mu vsak byl udelen az v roce 1340 hrabetem Vilemem IV. Holandskym. V polovine 12. stoleti byl v Rotterdamu dokoncen vodni kanal, coz z nej ucinilo namorni a obchodni centrum, diky kteremu ziskal Rotterdam pristup k okolnim vyznamnym mestum a mohl se tak urbanizovat. Mesto se pak postupne stavalo vyznamnym dopravnim uzlem v Nizozemi a stal se pravidelnou zastavkou pro mnoho obchodnich lodi, zejmena z Anglie, Francie a pozdeji i Nemecka.

Behem prvni svetove valky bylo Nizozemsko neutralni, ale Rotterdam byl obema stranami vyuzivan pro spionazni ucely a take jako utociste pro Nemce, prchajici pred armadami Trojdohody. V kvetnu 1940 bylo Nizozemsko napadeno Nacistickym Nemeckem. 14. kvetna Nemci dali nizozemske vlade ultimatum, aby se zeme vzdala, jinak bude Rotterdam bombardovan. 15. kvetna Nizozemsko kapitulovalo, ale bombardery jiz byly na ceste a rozkaz o zruseni utoku k nim vcas nedorazil. Luftwaffe mesto bombardovala 90 minut a temer vsechny budovy v historickem jadru byly srovnany se zemi. Zemrelo priblizne 900 lidi. Po valce bylo mesto, zcasti z financi Marshallova planu, obnoveno a centrum prestaveno. Proto je stred mesta od roku 1945 zastavovan modernimi vyskovymi budovami, odlisnymi od holandskych nizkych cihlovych domu.

Rotterdam je jednim z nejvice etnicky rozmanitych mest v Evrope. Vice nez polovinu celeho obyvatelstva tvori pristehovalci nenizozemskeho puvodu. Mezi ne patri i soucasny starosta ze Strany prace Ahmed Aboutaleb, ktery je puvodem z Maroka. Nejcetnejsimi mensinami v Rotterdamu jsou Surinamci, Turci a Marocane. Mesto je take domovem nemaleho poctu pristehovalcu z byvaleho vychodniho bloku, zejmena z Polska a byvale Jugoslavie.

46,7% obyvatel tvori ateiste nebo lide bez priznaneho nabozenskeho vyznani. Nejrozsahlejsi nabozenska komunita jsou rimsti katolici, kteri tvori 18,7%. Druhym nejrozsirenejsim nabozenstvim je islam, prevazne sunnitsky, ktery se ve meste rozsiril s prichodem imigrantu ze stredniho vychodu a severni Afriky. Muslimove tvori 13,1% obyvatel. Ty nasleduje tradicni nizozemska protestantska cirkev, jejiz verici tvori 10,5% obyvatel mesta. Zbytek tvori hinduiste, buddhiste, ostatni krestanske cirkve a Zide, jejichz pocet se drasticky snizil behem Holokaustu.

Rotterdam ma vlastni vlakovou dopravu, autobusy, tramvaje a system metra o peti linkach. Kvuli sve poloze ve meste funguje take vlastni sit vodnich taxi a jine vodni dopravy. Autobusovou dopravu do regionu a napric mestem spravuji krome narodnich dopravcu i soukrome spolecnosti, napriklad francouzska Veolia Transport a britska Arriva. Ve meste je take rozvinuta cyklistika a nachazeji se zde pujcovny beznych bicyklu a elektrokol.

Turisticky atraktivni je vyhlidka na pristavni mesto z vyhlidkove veze Euromast, vysoke 185 metru. Jeji vytah jezdi az na vrchol veze nebo do restaurace Panorama, nachazejici se ve vysce 100 metru. Popularni je rovnez Erasmusbrug - moderni most spojujici severni a jizni Rotterdam. Vychodne od mesta se nachazi skupina vetrnych mlynu v Kinderdijk-Elshout.

Jedna ze kuriozit v Rotterdamu jsou nekonvencni krychlove domy. Jde o projekt Kubuswoningen architekta Pieta Bloma ze sedmdesatych let. Kubuswoningen jsou tvoreny 38 domky, ktere tvori neobvyklou formaci - vypadaji, ze jsou postaveny na spicce domu. Tricet sedm domku patri do soukromeho vlastnictvi, nektere jsou opravdu obydlene a nektere se pronajimaji zajemcum k ubytovani - jedna noc vyjde zhruba na 2000 korun. V jedne krychli se nachazi muzeum.

Dalsi atrakci predstavuje Museumpark - muzejni budovy volne navazujici v pasu mestske zelene. Z nich nejvyznamnejsi a po amsterdamskem Rijksmuseu druhe nejvetsi muzeum umeni v Holandsku je Museum Boijmans Van Beuningen, jehoz sbirky ve trech patrech dvou budov na plose 12 000 metru ctverecnich zahrnuji deskove malirstvi a socharstvi od rane italske gotiky (Fra Angelico, Lorenzo Monaco), pres pozdni gotiku (Van Eyckove, Hans Memling, Jan van Scorel), olejomalby vlamskych mistru renesance (Hieronymus Bosch, Pieter Breughel, nemeckou renesanci (Hans Memling), nizozemske mistry raneho baroka (Rembrandt, Frans Hals, P. P. Rubens, Anton van Dyck, Jan Steen, Adriaen van Ostade), mistry italske (Tizian, Tintoretto) a spanelske (Murillo, Goya), moderni malbu zaveru 19. a pocatku 20. stoleti (Monet, Gauguin, Van Gogh), symbolismus (Odilon Redon), expresionismus, kubismus a jine -ismy (mj. Picasso, Kandinsky) az po surrealisty (Giorgio de Chirico, Rene Magritte, Hans Arp, Salvator Dali). Umelecka remesla a design jsou zastoupena od 13. stoleti po avantgardni smery 20. stoleti zejmena nabytkem, sklem, porcelanem, delftskou keramikou, stribrnictvim a textiliemi. Krome toho je na kratkodobych vystavach prezentovano soucasne umeni.

Moderni umeni vystavuje Kunsthal Rotterdam, Witte de With, Tent,Chabot Museum a rada soukromych galerii. Bohatou sbirku fotografii ma Nederlands fotomuseum. Architekture v Nizozemi, zejmena od secese po soucasnost, se venuje Nederlands Architectuurinstituut (NAI).

Ve meste pusobi fotbalove kluby Feyenoord a Sparta Rotterdam. Kazdorocne se v Rotterdamu kona tenisovy turnaj Rotterdam Open a maratonsky beh NN Rotterdam Marathon.

Mesto byva kazdorocnim dejistem kulturnich udalosti, jako je Mezinarodni filmovy festival Rotterdam, konajici se v lednu. V zari se ve meste konaji oslavy ku prilezitosti svetovych dnu pristavu.

Skolstvi na nejvyssi urovni reprezentuje Erasmus University - univerzita Erasma Rotterdamskeho.

• Erasmus Rotterdamsky (1467-1536), filozof a humanista
• Jacobus Henricus van 't Hoff (1852-1911), teoreticky chemik, drzitel Nobelovy cenu za chemii za rok 1901
• Hendrik Kramers (1894-1952), fyzik, Clen Nizozemske akademie ved
• Willem de Kooning (1904-1997), abstraktni expresionisticky malir
• Bep van Klaveren (1907-1992), boxer, olympijsky vitez z LOH 1928
• Willy den Oudenova (1918-1997), plavkyne, olympijska medailistka
• Rie Mastenbroekova (1919-2003), plavkyne, trojnasobna olympijska vitezka
• Rita Reys (1924-2013), jazzova zpevacka
• Edsger Dijkstra (1930-2002), informatik
• Ruud Lubbers (1939-2018), krestanskodemokraticky politik, predseda vlady Nizozemska v letech 1982-1994
• Rem Koolhaas (* 1944), architekt, teoretik a urbanista
• Sonny Silooy (* 1963), byvaly fotbalovy obrance a reprezentant
• Winston Bogarde (* 1970), byvaly fotbalovy obrance
• Richard Krajicek (* 1971), byvaly profesionalni nizozemsky tenista ceskeho puvodu
• Ferry Corsten (* 1973), DJ, producent a remixer
• Giovanni van Bronckhorst (* 1975), fotbalovy reprezentant
• Raemon Sluiter (* 1978), tenista
• Robert Doornbos (* 1981), pilot Formule 1
• Robin van Persie (* 1983), fotbalista

• Obrazky, zvuky ci videa k tematu Rotterdam na Wikimedia Commons
• Oficialni stranky
• Rotterdam, Holandska turisticka informacni kancelar Archivovano 18. 8. 2007 na Wayback Machine.
• https://www.databazeknih.cz/knihy/dejiny-nizozemska-74840