Dark Mode

Preskocit na obsah

Tokio

Z Wikipedie, otevrene encyklopedie
Tokio
Dong Jing Du
Po smeru hodinovych rucicek: mrakodrapy Nisi-Sindzuku, hora Fudzi, Rainbow Bridge, Budova japonskeho parlamentu, zeleznicni stanice Tokio v Marunouci, krizovatka v Sibuje, Tokyo Skytree

Znak

Vlajka
Poloha
Souradnice35deg41'23'' s. s., 139deg41'32'' v. d.
Nadmorska vyska0 m n. m.
Casove pasmoUTC+09:00
StatJaponsko Japonsko
OstrovHonsu
RegionKanto
Administrativni deleni23 specialnich ctvrti, 26 velkych mest, 1 okres a 4 ostrovni administrativni jednotky
Tokio
Tokio, Japonsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha2 194 km2
Pocet obyvatel13 988 129 (2022)
Hustota zalidneni6 375,6 obyv./km2
Etnicke slozeniprevazne Japonci
Sprava
StarostaJuriko Koike
Vznik1868
Oficialni webwww.metro.tokyo.lg.jp/http://www.metro.tokyo.jp
Telefonni predvolba(+81) (0)3
multimedialni obsah na Commons
Nektera data mohou pochazet z datove polozky.

Tokio (japonsky Dong Jing , Tokjo[pozn. 1] [to:kjo:]IPA), oficialnim nazvem Metropolitni mesto Tokio (japonsky Dong Jing Du , Tokjo-to), je hlavni mesto[pozn. 2] a nejlidnatejsi japonska prefektura. Rozklada se u Tokijskeho zalivu a tvori region Kanto, lezici na centralnim tichomorskem pobrezi hlavniho japonskeho ostrova Honsu. Tokio je politicke a ekonomicke centrum statu, stejne jako je sidlem japonskeho cisare a narodni vlady. K roku 2022 zilo v prefekture 13 988 129 obyvatel.[2] Velke Tokio je nejvetsi metropolitni oblasti na svete a k roku 2022 v ni zilo 40,7 milionu obyvatel.[2]

Na miste dnesniho Tokia stala rybarska vesnice Edo. Jakozto mesto se roku 1603 stala sidlem vlady nove vznikleho Tokugawskeho sogunatu. V polovine 18. stoleti bylo Edo s jednim milionem obyvatel jednim z nejvice obydlenych mest na svete. Po reformach Meidzi v roce 1868 se hlavnim mestem cisarstvi stalo Kjoto a Edo bylo prejmenovano na Tokio, coz v prekladu znamena Vychodni hlavni mesto. Tokio bylo znacne poniceno velkym zemetresenim v Kanto roku 1923 a nasledne take spojeneckym bombardovanim behem druhe svetove valky. Na zacatku 50. let 20. stoleti proslo mesto rychlou rekonstrukci a rozsirenim a stalo v cele povalecneho hospodarskeho oziveni. Od roku 1943 spravuje metropolitni vlada Tokia 23 specialnich mestskych ctvrti (drive Tokio), nekolik mest a vesnic a dvoje souostrovi.

Tokio ma podle hrubeho domaciho produktu nejvetsi mestskou ekonomiku na svete a instituce Globalization and World Cities Research Network jej oznacuje jako globalni mesto Alpha+. Je soucasti prumysloveho regionu, ktery dale tvori mesta Jokohama, Kawasaki a Ciba, a je japonskym centrem obchodu a financi. V roce 2019 bylo sidlem 36 spolecnosti, ktere se umistily v zebricku Fortune Global 500.[3] V roce 2020 se Tokio umistilo na ctvrtem miste za New Yorkem, Londynem a Sanghaji v zebricku financnich center Global Financial Centres Index.[4] V Tokiu stoji nejvyssi vez sveta, Tokyo Skytree,[5] a nachazi se zde i nejvetsi podzemni protipovodnovy system na svete zvany G-Cans.[6] Linka Ginza tokijskeho metra je nejstarsi podzemni linkou metra ve vychodni Asii (1927).[7]

V Tokiu se konalo nekolik mezinarodnich udalosti, napriklad Letni olympijske hry 1964, odlozene Letni olympijske hry 2020 a tri summity skupiny G7 (v letech 1979, 1986 a 1993). Mesto je take mezinarodnim centrem vyzkumu a vyvoje a je reprezentovano nekolika vyznamnymi univerzitami, zejmena Tokijskou univerzitou. Zeleznicni stanice Tokio je ustrednim uzlem vysokorychlostni site zeleznic Sinkansen, mestu navic slouzi rozsahla sit zeleznic a metra. Znamymi ctvrtemi Tokia jsou Cijoda, kde se nachazi cisarsky palac, Sindzuku, administrativni centrum, a Sibuja, komercni, kulturni a obchodni ctvrt.

Etymologie

[editovat | editovat zdroj]

Tokio bylo puvodne zname jako Edo (japonsky Jiang Hu ), slovo spojene z kandzi Jiang (e, v prekladu ,,zatoka, pritok") a Hu (to, v prekladu ,,vchod, brana, dvere").[8] Nazev, ktery je mozne prelozit jako ,,estuar", odkazuje na umisteni vesnice u usti reky Sumida do Tokijskeho zalivu. Po reformach Meidzi v roce 1868 se mesto stalo hlavnim sidlem cisarstvi a jeho nazev byl zmenen na Tokio (japonsky Dong Jing , Tokjo, kdy Dong to znamena ,,vychod" a Jing kjo znamena ,,hlavni"),[9] a to v souladu s vychodoasijskou tradici, kdy je slovo hlavni (Jing ) vkladano do nazvu hlavnich mest (napriklad Kjoto (Jing Du ), Peking (Bei Jing ), Nanking (Nan Jing ) a Si-ting (Xi Jing ).[8] Behem raneho obdobi Meidzi bylo mesto nekdy nazyvano jako ,,Tokei", coz je alternativni vyslovnost stejnych znaku predstavujicich ,,Tokio".[10]

Historie mesta

[editovat | editovat zdroj]

Tokio se do roku 1868 jmenovalo Edo a jeho vyvoj pri kterem se z male rybarske vesnicky stalo behem zhruba tisice let soucasne velkomesto se v nem udalo mnoho udalosti a katastrof.

Zde jsou nektere historicke milniky historie Tokia:

Obdobi pred zalozenim sogunatu Tokugawa (do roku 1603)

[editovat | editovat zdroj]

Obdobi hlavniho mesta Edo (1603-1868)

[editovat | editovat zdroj]
  • 1603 - Oficialne zapocina obdobi sogunatu Tokugawa a Edo se stava sidlem jeho vlady, tedy de facto hlavnim mestem, avsak cisarovo sidlo a formalni hlavni mesto zustalo v Kjotu
  • 1657 - Velky pozar (asi 100 000 obeti)
  • 1707 - Po sopecne erupci hory Fudzi je Edo zasypano sopecnym prachem
  • 1742 - Serie bouri a povodni (4000 obeti)
  • 1780 - Odhadovany pocet obyvatel mesta dosahuje 1,3 milionu
  • 1853 - Lode komodora Matthewa Perryho priplouvaji do Tokijskeho zalivu - konec izolace Japonska od okolniho sveta
  • 1855 - Velke zemetreseni (7000 obeti)
    Hrad Edo v prvni polovine 17. stoleti
    Vlak na prvni zeleznicni trati v Japonsku u nadrazi Simbasi v Tokiu (1875)

Obdobi Meidzi (1868-1912)

[editovat | editovat zdroj]

Obdobi Taiso a Sowa (1912-1989)

[editovat | editovat zdroj]
Tokijska ctvrt Jurakuco po velkem zemetreseni v Kanto (1923)

Obdobi Heisei (1989-2019)

[editovat | editovat zdroj]

Obdobi Reiwa (od roku 2019)

[editovat | editovat zdroj]
Panorama Tokia roku 1867

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vez Tokyo Tower

Mesto ma bez aglomerace kolem 12 527 115 obyvatel, ale s aglomeraci jde o nejvetsi mesto na svete (38 milionu obyvatel). K tokijske aglomeraci patri Kawasaki, Jokohama a mnoho dalsich okolnich mest. Podle prognoz se pocet obyvatel Tokia nadale zvysuje a zvysovat bude.

Pametihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Vyznamnymi pamatkami jsou cisarsky palac Kokjo ci chram Sensodzi s branou Kaminarimon. Hojne navstevovane jsou i 2 veze: Tokyo Skytree z roku 2012 (nejvyssi vez na svete a druha nejvyssi stavba na svete) a Tokyo Tower z roku 1957. K muzeim patri napriklad Tokijske muzeum soucasneho umeni a Narodni muzeum zapadniho umeni, Tokijske narodni muzeum, Tokijske narodni vedecke muzeum nebo Edo-Tokyo muzeum. Znamy je take most Rainbow Bridge a moderni ctvrti Sindzuku, Sibuja, Ikebukuro, Akihabara a Roppongi. Nejnavstevovanejsi buddhisticky chram Tokia je Senso-dzi ve ctvrti Asakusa a nejnavstevovanejsi sintoisticke svatyne jsou svatyne Meidzi a Jasukuni. Prikladem starych tradicnich ctvrti Tokia je ctvrt Janaka. Nachazi se tu nekolik botanickych zahrad jako je napriklad Tropicky sklenik Jumenosima nebo Botanicka zahrada Koisikawa. Najdeme tu tri zoologicke zahrady, a to zahrady Ueno Zoo ve ctvrti Ueno, ktera je nejstarsi zoologickou zahradou v Japonsku, Tama Zoo a Inokasira Zoo. Je tu plno japonskych zahrad, z nichz bychom mohli jmenovat napriklad Hama-rikju, Kju-Siba-rikju, Korakuen, Rikugien, Kju-Furukawa, Kijosumi, Tonogajato nebo Narodni zahrady Sindzuku. Za navstevu stoji i budova Tokijskeho nadrazi a nadrazi Simbasi, ktere je nejstarsim nadrazim v Japonsku. Ve meste se nachazi dva velke rybi trhy Adaci a Tojosu. Nejluxusnejsi ctvrt Tokia je Ginza, ktera lezi v zapadni casti ctvrti Cuo-ku[11]. ve ktere najdeme i divadlo Kabuki-za pro tradicni divadlo Kabuki. Ze zabavnich parku se tu pak nachazi Tokyo Disneyland, Tokyo Dome city nebo Sanrio Puroland, coz je svet Hello Kitty.

Slavnost Sandza Macuri

Ke kulturnim slavnostem v Tokiu patri napriklad slavnost Sandza Macuri v tokijske ctvrti Asakusa, kde pri teto slavnosti lide nosi po ctvrti prenosne sintoisticke svatyne mikosi. Slavnost trva tri dny a behem nich se na tuto slavnost prijedou kazdorocne podivat az 2 miliony turistu. Mikosi se take nosi na slavnosti Kanda Macuri, na ktere se jich kazdorocne nosiva pres 200. Lide na techto slavnostech tanci tradicni tance a zpivaji tradicni pisne. Dalsi slavnosti je take treba slavnost Sanno ve svatyni Hie. Posledni sobotu v cervenci se v Tokiu nad rekou Sumidou konaji kazdorocne ohnostroje, na ktere se prijde podivat pres milion divaku. Velkou slavnosti je v Tokiu rovnez obdobi kvetu tresni neboli hanami, kdy spousty lidi vyrazeji do parku a zahrad Tokia, aby tam obdivovali kvetouci tresne a delali si pod nimi pikniky. Touto slavnosti jsou zname kuprikladu parky Ueno, Inokasira nebo Narodni zahrady Sindzuku.

Znecisteni

[editovat | editovat zdroj]
Tokio
klimagram
123456789101112
45
10
1
60
10
2
100
13
4
125
18
10
138
23
15
185
25
19
127
29
22
148
31
24
180
26
20
164
21
14
89
17
9
46
12
4
prumerne max. a min. teploty ve degC
uhrn srazek v mm
zdroj: Climate-Charts.com

Extremni mnozstvi aut v Tokiu pusobi znacne problemy. Toto mesto byvalo jedno z nejznecistenejsich na svete, ve meste jsou rozmisteny tabule s udaji o znecisteni. Mesto bylo znamo svym celorocnim smogovym prikrovem, avsak v poslednich letech se situace podstatne meni k lepsimu, za jasnych dnu lze dokonce z nekterych mist spatrit horu Fudzi. V Tokiu se ale neda koupat, jeste kilometry od Tokia je znecisteni plazi patrne.

Sidlo prefekturalni vlady je v Sindzuku. Administrativne je prefektura rozdelena na 62 obecnich jednotek: 23 specialnich ctvrti (Qu , ku), 26 velkych mest (Shi , si), 5 malych mest (Ting , maci/co) a 8 vesnic (Cun , son). Soucasti prefektury Tokio je take 1 okres (Jun , gun) a 4 ostrovni administrativni jednotky (Zhi Ting , sico) a patri k ni i ostrovy Izu a ostrovy Ogasawara.

Specialni mestske ctvrti
Mesta

Architektura Tokia je do znacne miry ovlivnena historii samotneho mesta. Napriklad ve 20. stoleti skoncila metropole dvakrat v troskach: poprve v roce 1923 kvuli velkemu zemetreseni v Kanto a pote v dusledku bombardovani mesta behem druhe svetove valky.[12] Z toho duvodu tvori krajinu Tokia predevsim moderni a soucasna architektura a starsi budovy jsou spise vzacne.[12] Ve meste se nachazi svetove proslule stavby moderni architektury, jako jsou Tokyo International Forum,[13] Asahi Beer Hall,[14] Mode Gakuen Cocoon Tower,[15] NTT Docomo Yoyogi Building[16] a Rainbow Bridge.[17] Dominantami Tokia jsou take veze Tokyo Tower a Tokyo Skytree.[18] Druha jmenovana je nejvyssi vezi v Japonsku i na svete[18] a je zaroven treti nejvyssi stavbou sveta po mrakodrapu Merdeka 118.[19][20]

Panoramaticky pohled na Tokio z veze Tokyo Skytree

Tokio je hlavnim japonskym dopravnim uzlem pro vnitrostatni i mezinarodni leteckou, silnicni a zeleznicni dopravu. Pater dopravniho systemu v metropoli tvori velmi rozsahla sit zeleznic a metra, ktera je vhodne doplnovana autobusy, a jednokolejkami. Rozsahla sit vlaku(povrchoveho metra) byla vybudovana v ramci modernizaci pred Olympiadou v Tokiu jako nahrada tramvaji. Tramvajova linka byla ponechana pouze jedna v useku nekolika kilometru jako zajimavost.

Letecka doprava

[editovat | editovat zdroj]
Ctvrt Sindzuku

V regionu Kanto se nachazi dve mezinarodni letiste. Primo v Tokiu je letiste Haneda (Yu Tian Kong Gang Haneda kuko, Yu Tian Guo Ji Kong Gang Haneda kokusai kuko, Dong Jing Guo Ji Kong Gang Tokjo kokusai kuko), ktere se specializuje hlavne na vnitrostatni lety a na chartery, ale vyuzivaji ho take cinske aerolinie. Pro mezinarodni dopravu slouzi letiste Narita (Cheng Tian Guo Ji Kong Gang - Narita kokusai kuko), ktere se nachazi asi 50 km na vychod od centra Tokia v prefekture Ciba.

Lodni doprava

[editovat | editovat zdroj]

V tesne blizkosti Tokia jsou take vyznamne pristavy (napr. v Jokohame), odkud pluji lode do USA pres Tichy ocean a take do dalsich zahranicnich i japonskych pristavu.

Chram Senso-dzi

Tokijske metro je provozovano dvema nezavislymi institucemi: Odborem dopravy tokijske metropolitni vlady a spolecnosti Tokyo Metro. Je tvoreno dvanacti linkami, z nichz rada navazuje na povrchove trate mnoha ruznych dopravcu. Tato navaznost dala vzniknout tzv. ,,through-service", kdy primestske povrchove vlaky v urcene stanici sjedou pod zem a dal pokracuji jako vlak metra. Tokio ma nejstarsi linku metra ve vychodni Asii, coz je linka Ginza otevrena roku 1927.

Silnicni doprava

[editovat | editovat zdroj]

V Japonsku se jezdi vlevo, vlaky a metro take.

Vez Tokyo Skytree

Hromadna doprava

[editovat | editovat zdroj]

Autobusovou dopravu zajistuje odbor dopravy tokijske metropolitni vlady a soukromi dopravci. Existuje mnozstvi mestskych, regionalnich i dalkovych spoju, jejichz vychozim bodem jsou zpravidla velke zeleznicni terminaly, jako je nadrazi Sindzuku nebo tokijske centralni nadrazi.

Individualni

[editovat | editovat zdroj]

Dopravu v Tokiu zajistuji z velke casti take auta, ktera jezdi rovnymi a kilometry dlouhymi ulicemi. Aut je ale v Tokiu neunosne mnoho, casto vice, nez je kapacita silnic. Zacpy jsou na dennim poradku. Mestska vlada se snazi situaci regulovat napriklad tim, ze nepovoli registraci noveho automobilu, pokud majitel neprokaze, ze ma kde zaparkovat. Pod Tokijskym zalivem se stavi tunel, ktery ma dopravu mirne zlepsit.

Samozrejme zde existuje take taxisluzba, ktera je proti hromadne doprave podstatne drazsi a ma stejne neduhy jako ostatni auta a autobusy - zpravidla neunikne zacpam. Specialitou mistnich taxiku je automaticke otvirani a zavirani dveri, ktere provadi ridic ze sveho mista.

Budova Tokijskeho nadrazi

Tokijska oblast je protkana jednou z nejhustsich a take nejslozitejsich zeleznicnich siti na svete. Tokijske centralni nadrazi je prirozenym vychozim bodem pro hlavni japonske dalkove trate a je take centrem site sinkansenu. Vyjimecnou vlastnosti tohoto zeleznicniho systemu je jeho silna integrace s podzemni drahou. Nektere primestske vlakove soupravy na vybranych nadrazich sjizdeji pod povrch a pokracuji jako vlaky metra.

Mestska a primestska zeleznicni doprava v japonske metropoli ma prevazne charakter povrchoveho metra. Pouzivaji se zde vyhradne elektricke clankove jednotky, a to ve velke rozmanitosti typu a stari.

Hlavni trate, vcetne nejvyznamnejsi linky Jamanote, spravuje spolecnost JR East, ktera je nejvetsi zeleznicni spravou na svete. Vetsina drah je ale provozovana mensimi zeleznicnimi spolecnostmi, ktere se snazi JR East konkurovat, at uz kratsi jizdni dobou, nizsimi nebo zadnymi priplatky ci pouhou nizsi cenou jizdenky. Nejvetsi z mensich je elektricka zeleznice Keio.

Vlaky linky Jamanote

Mensi spolecnosti pri stavbe svych zeleznic na pocatku 20. stoleti v mnoha pripadech volily jiny rozchod koleji nez tehdejsi statni japonske zeleznice. Proto se muzeme setkat s nekolika rozchody koleji: 1067 mm, 1372 mm a 1435 mm, coz s sebou samozrejme prinasi nutnost, mit na nadrazich pro kazdy rozchod koleji separatni infrastrukturu.

Problemem tokijskych zeleznic je jejich casta preplnenost, zejmena na nejdulezitejsich linkach ve spicce. V nekterych stanicich dokonce existuji placeni ,,nacpavac". Preplnene soupravy pak potrebuji delsi cas pro vystup a nastup cestujicich a vznika tak zpozdeni.

Partnerska mesta

[editovat | editovat zdroj]
  1. | Hiraganou lze zapsat jako toukiyou a katakanou jako to-kiyo-.
  2. | Zadny z japonskych zakonu neustanovuje Tokio jako hlavni mesto Japonska.[1]

V tomto clanku byly pouzity preklady textu z clanku Tokyo na anglicke Wikipedii, Dong Jing Du na japonske Wikipedii a History of Tokyo na anglicke Wikipedii.

  1. | OSIMA, Tadamori. Zhong Yi Yuan Yi Yuan Feng Ban Cheng Er Jun Ti Chu Ri Ben noShou Du niGuan suruZhi Wen niDui suruDa Bian Shu [online]. The House of Representatives, Japan, 2018-02-23 [cit. 2021-08-27]. There is no law or regulation that expressly defines Tokyo as the capital. However, we are of the opinion that Tokyo is generally accepted in society to be the capital of Japan.. Dostupne online. (japonsky)
  2. 1 2 Tokyo Loses Population for First Time in 26 Years Amid Pandemic. Bloomberg.com. 2022-01-31. Dostupne online [cit. 2023-05-12]. (anglicky)
  3. | Global 500 [online]. Fortune [cit. 2021-08-27]. Dostupne online. (anglicky)
  4. | The Global Financial Centres Index 28 [online]. Long Finance, 2020-09 [cit. 2021-08-27]. Dostupne online. (anglicky)
  5. | Tokyo Attractions - Japanese Lifestyle. Tokyo - GoJapanGo [online]. Mi Marketing Pty Ltd [cit. 2021-08-27]. Dostupne v archivu porizenem z originalu dne 2012-04-26. (anglicky)
  6. | Metropolitan Area Outer Underground Discharge Channel [online]. [cit. 2021-08-27]. Dostupne v archivu porizenem z originalu dne 2018-09-14. (anglicky)
  7. | HORNYAK, Tim. Heart of gold: The Ginza Line celebrates its 90th birthday [online]. Japan Times, 2017-12-16 [cit. 2021-08-27]. Dostupne v archivu porizenem z originalu dne 2020-12-09. (anglicky)
  8. 1 2 ROOM, Adrian. Placenames of the World. [s.l.]: McFarland & Company, 1996. Dostupne v archivu porizenem z originalu dne 2016-01-01. ISBN 0-7864-1814-1. S. 360. (anglicky)
  9. | John Bassett Moore. A digest of international law as in diplomatic discussions, treaties and other international agreements. [s.l.]: US Department of State, 1906. (5). Dostupne v archivu porizenem z originalu dne 2016-01-01. S. 759. (anglicky)
  10. | FIEVE, Nicolas; WALEY, Paul. Japanese Capitals in Historical Perspective: Place, Power and Memory in Kyoto, Edo and Tokyo. [s.l.]: [s.n.], 2003. Dostupne online. S. 253. (anglicky)
  11. | HOLY, Petr. Ginza. Zeme sveta. 1.4.2024, roc. 23, cis. 4, s. 26-31. Dostupne online.
  12. 1 2 DZIN'NAI, Hidenobu. Tokyo: A Spatial Anthropology. [s.l.]: University of California Press, 1995. Dostupne v archivu porizenem z originalu dne 2016-01-01. ISBN 0-520-07135-2. S. 1-3. (anglicky)
  13. | About Tokyo International Forum. www.t-i-forum.co.jp [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupne online. (anglicky)
  14. | BOLSTAD, Max. Asahi Beer Hall. Bento.com [online]. 1998 [cit. 2022-04-05]. Dostupne online. (anglicky)
  15. | Tokyo's Cocoon Tower selected as 2008 Skyscraper of the Year. Europe Real Estate [online]. 2009-01-22 [cit. 2022-04-05]. Dostupne online. (anglicky)
  16. | Dong Jing niaru[NTTdokomoDai "Mu biru (dokomotawa-)] nitsuite. find-travel.jp [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupne v archivu porizenem z originalu dne 2016-10-08. (japonsky)
  17. | Rainbow Bridge. Travel Japan [online]. Japonska narodni organizace cestovniho ruchu [cit. 2022-04-05]. Dostupne online. (anglicky)
  18. 1 2 Tokyo Attractions. GoJapanGo [online]. Mi Marketing Pty Ltd. [cit. 2022-04-05]. Dostupne v archivu porizenem z originalu dne 2012-04-26. (anglicky)
  19. | JAMAMOTO, Arata. Tokyo Sky Tree takes root as world's second-tallest structure. NBC News [online]. 2012-05-22 [cit. 2022-04-05]. Dostupne v archivu porizenem z originalu dne 2012-05-25. (anglicky)
  20. | MACMAHON, Ailbhe. Pictured: The world's second-tallest building is now complete. Daily Mail [online]. 2021-12-30 [cit. 2022-04-05]. Dostupne online. (anglicky)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • LUKAVEC, Jan. Tam, kde zije narod prestastnych lidi, jejichz jedinou starosti je hrat na samisen a malovat verse: Tokio a zahrady Nipponu. In Od ceskeho Tokia k exoticke Praze. Praha: Malvern, 2013. 317 s. ISBN 978-80-87580-61-5.
  • RICHIE, Donald. Tokyo: megacity. Tokyo: Tuttle, 2010. 176 s. ISBN 978-4-8053-0979-7.

Souvisejici clanky

[editovat | editovat zdroj]

Externi odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Hlavni mesta Asie
Nezavisle staty

Abu Zabi (Spojene arabske emiraty) * Amman (Jordansko) * Ankara (Turecko) * Astana (Kazachstan) * Aschabad (Turkmenistan) * Bagdad (Irak) * Baku (Azerbajdzan) * Bandar Seri Begawan (Brunej) * Bangkok (Thajsko) * Bejrut (Libanon) * Biskek (Kyrgyzstan) * Damasek (Syrie) * Dauha (Katar) * Dhaka (Banglades) * Dili (Vychodni Timor) * Dilli (Indie) * Dusanbe (Tadzikistan) * Hanoj (Vietnam) * Islamabad (Pakistan) * Jakarta (Indonesie) * Jerevan (Armenie) * Jeruzalem* (Izrael, Palestina) * Kabul (Afghanistan) * Kathmandu (Nepal) * Kuala Lumpur (Malajsie) * Kuvajt (Kuvajt) * Male (Maledivy) * Manama (Bahrajn) * Manila (Filipiny) * Maskat (Oman) * Neipyijto (Myanmar) * Peking (Cina) * Phnompenh (Kambodza) * Pchjongjang (Severni Korea) * Rijad (Saudska Arabie) * Sana (Jemen) * Singapur (Singapur) * Soul (Jizni Korea) * Sri Dzajavardanapura Kotte (Sri Lanka) * Taskent (Uzbekistan) * Tbilisi (Gruzie) * Teheran (Iran) * Thimphu (Bhutan) * Tokio (Japonsko) * Ulanbatar (Mongolsko) * Vientiane (Laos)
Teritoria, kolonie a
zamorska uzemi
Uzemni celky se spornym
mezinarodnim postavenim
legenda: *narokovano Izraelem i Palestinou, fakticka kontrola Izraele.