Preskocit na obsah

Marie Stuartovna

Z Wikipedie, otevrene encyklopedie
Marie Stuartovna
Kralovna skotska a francouzska
Doba vlady14. prosinec 1542 - 24. cervenec 1567
Korunovace9. zari 1543
Narozeni8. prosince 1542
palac Linlithgow
Umrti8. unora 1587 (ve veku 44 let)
zamek Fotheringhay
PohrbenaWestminsterske opatstvi
PredchudceJakub V. Skotsky
NastupceJakub VI.
ManzeleI. Frantisek II. Francouzsky
II. Jindrich Stuart, lord Darnley
III. James Hepburn, hrabe Bothwell
PotomciJakub I. Stuart
RodStuartovci
OtecJakub V.
MatkaMarie de Guise
PribuzniFrantisek III. Orleansky, vevoda z Longueville, Robert Stewart, 1st Earl of Orkney, James Stewart z Moray, James, Duke of Rothesay, James Stewart, Adam Stewart, Robert Stewart, John Stewart a Jean Stewart (sourozenci)
Jindrich VIII. Tudor (prastryc)
Ruprecht Falcky (pravnuk)
Marketa Tudorovna (babicka)
Jindrich Frederik Stuart[1][2][3], Alzbeta Stuartovna[2][3], Margaret Stuart[1], Karel I. Stuart[2][3], Robert Stuart[1], Mary Stuart, Zofie Anglicka[1], nepojmenovany Stuart[1], nepojmenovany Stuart[1] a Jakub Kettler (vnoucata)
Podpis
Nektera data mohou pochazet z datove polozky.

Marie Stuartovna (8. prosince 1542, palac Linlithgow - 8. unora 1587, zamek Fotheringhay), byla dcera skotskeho krale Jakuba V. z rodu Stuartu a francouzske slechticny Marie de Guise. Marie byla francouzska (1559-1560) a vladnouci skotska (1542-1567) kralovna.

Skotskou kralovnou se stala uz jako sestidenni dite pote, co jeji otec zemrel. Uz v prvnim roce sveho zivota, 9. zari 1543, byla korunovana skotskou kralovnou. Jako sestilete dite, roku 1548, byla zaslibena jako budouci manzelka francouzskemu dauphinovi Frantiskovi a tehoz roku take do Francie dorazila. Od sveho skotskeho doprovodu byla na kralovskem dvore oddelena a vychovavana po celou dobu detstvi a dospivani spolu s ostatnimi detmi francouzskeho krale Jindricha II.

Francouzska kralovna

[editovat | editovat zdroj]

24. dubna 1558 uzavrela ve veku 15 let planovany snatek se svym ctrnactiletym snoubencem Frantiskem. Kral Jindrich II. za necele dva roky po tomto snatku tragicky zemrel. Frantisek se stal pod jmenem Frantisek II. kralem Francie a jeho zena Marie Stuartovna kralovnou. V zemi vsak fakticky vladli strycove Marie z rodu Guisu. 5. prosince 1560 Mariin mlady manzel Frantisek II. zemrel a ona se stala ve svych osmnacti letech poprve vdovou. 14. rijna 1561 opustila milovanou Francii a vratila se zpet do rodneho Skotska.

Po smrti Marie I. Tudorovny neuznala Marie Stuartovna za pravoplatnou anglickou kralovnu Alzbetu I., svoji tetu z druheho kolena, a sama se zacala titulovat take jako anglicka kralovna (byla pravnuckou krale Jindricha VII. Tudora). O ziskani anglickeho trunu se vsak nikterak nesnazila, i kdyz nikdy neprohlasila, ze se jej zrika.

Skotska kralovna a hlava statu

[editovat | editovat zdroj]
Portret Marie Stuartovny

Jako katolicka se ve Skotsku od pocatku dostavala do stretu s protestantskou slechtou i duchovnimi. Roku 1565 se provdala za sveho bratrance, slechtice Jindricha Stuarta, lorda Darnleye, s nimz mela syna Jakuba VI., ktery se stal po jeji smrti kralem Skotska jako Jakub VI. a pozdeji take kralem Anglie a Irska jako Jakub I. Manzel Marie a jeji spoluvladar lord Darnley byl roku 1567 zavrazden, coz snad mel na svedomi, mozna i s jejim vedomim, James Hepburn, hrabe Bothwell, za ktereho se Marie provdala jeste v temze roce.

Kralovna Marie Stuartovna a jeji syn Jakub I. Stuart
Marie Stuartovna behem zivota ve Francii, portret od Francois Clouet

Take jeji svatba s Bothwellem vzbudila odpor protestantskych lordu, kteri ji uveznili na hrade Loch Leven, kde ji 25. cervence 1567 donutili odstoupit ve prospech jejiho syna s Darnleyem Jakuba VI. Za nedospeleho Jakuba vladl jako regent jeho stryc a bratr Marie Stuartovny James Stewart z Moray. Bothwell uprchl do Skandinavie a take Marii se podarilo z vezeni uteci, ale jeji vojsko bylo 13. kvetna 1568 porazeno u Langside (dnes cast mesta Glasgow) a Marie uprchla do Anglie, protoze spolehala na pomoc sve pribuzne, kralovny Alzbety I.

Poprava kralovny

[editovat | editovat zdroj]

Kralovna Alzbeta I., se kterou se osobne nikdy nesetkala, ji vsak nechala internovat, nebot ji Marie byla nebezpecna jako mozna pretendentka trunu. S tim pocitali Alzbetini katolicti odpurci, spanelsky kral Filip II. a papezska kurie. Roku 1587 nechali radcove kralovny Alzbety skotskou kralovnu popravit po obvineni z podpory katolicke opozice a ukladu o zivot anglicke kralovny. Marie Stuartovna si totiz dopisovala se svym katolickym obdivovatelem Babingtonem, ktery snoval plan Marii osvobodit. Prisluhovaci anglicke kralovny vsak nastrcili k Babingtonovi speha, ktery mu vnukl myslenku o zavrazdeni kralovny Alzbety I. Babington se pote ve svych dopisech o tomto napadu Marii Stuartovne zminil a zadal ji o povoleni. Veznena skotska kralovna dala k vrazde v dopisech souhlas, coz stacilo k usvedceni ze zrady. Dle zapisu z popravy kat kralovnu stal az na treti pokus. Kdyz pote chtel jeji hlavu za vlasy zvednout pred lidi, jak tomu bylo zvykem, spadla mu na zem, jelikoz Marie Stuartovna jiz v te dobe mela silne sedive vlasy nakratko ostrihane[4] a na verejnost nevychazela bez paruky. Ostatky Marie Stuartovny byly pochovany v katedrale v Peterboroughu, ale roku 1612 dal jeji syn, anglicky a skotsky kral Jakub Stuart, ostatky exhumovat a pohrbit ve Westminsterskem opatstvi. Mariin posledni manzel James Hepburn, hrabe Bothwell zemrel jiz roku 1578 ve vezeni v danskem Dragsholmu, kde byl na zadost skotske vlady a anglicke kralovny veznen kralem Frederikem II.

Odkaz v literature

[editovat | editovat zdroj]

V mladi byla velmi krasnou zenou a byla opevovana soudobymi basniky. Uz od 16. stoleti je zobrazovana v dramatech jako katolicka mucednice (Tommaso Campanella). Od 18. stoleti pribyl motiv jejich milostnych dobrodruzstvi (Vittorio Alfieri z roku 1789) ci literarni podoby jejiho zivota (Mary Stuart trilogy od Swinburna 1865-1881). Existuji i lyricka zpracovani jejiho osudu (Robert Burns, Theodor Fontane). Zrejme vubec nejznamejsim zpracovanim je drama nemeckeho basnika a spisovatele Friedricha Schillera z roku 1800 Marie Stuartovna, podle nehoz vznikla opera Gaetana Donizettiho Maria Stuarda.

Odkaz ve filmu

[editovat | editovat zdroj]

Vyvod z predku

[editovat | editovat zdroj]
Jakub II. Skotsky
Jakub III. Skotsky
Marie z Guelders
Jakub IV. Skotsky
Kristian I. Dansky
Marketa Danska
Dorotea Braniborska
Jakub V. Skotsky
Edmund Tudor
Jindrich VII. Tudor
Marketa Beaufortova
Marketa Tudorovna
Eduard IV.
Alzbeta z Yorku
Alzbeta Woodvillova
Marie Stuartovna
Fridrich II. z Vaudemontu
Rene II. Lotrinsky
Jolanda Lotrinska
Klaudius de Guise
Adolf z Guelders
Filipa z Guelders
Katerina Bourbonska
Marie de Guise
Jan VIII. z Vendome
Frantisek Bourbonsky
Isabela de Beauvau
Antoinette Bourbonska
Petr II. Lucembursky
Marie Lucemburska
Marketa Savojska
  1. | a b c d e f Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. | a b c Kindred Britain.
  3. | a b c Katalog Nemecke narodni knihovny. Dostupne online. [cit. 2024-04-13].
  4. | Fraser 1994, s. 539; Guy 2004, s. 8

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ZWEIG, Stefan. Marie Stuartovna. Preklad Anna Siebenscheinova. Praha: Statni nakladatelstvi krasne literatury a umeni, 1966.
  • FRASER, Antonia, 1994. Mary Queen of Scots. London, England: Weidenfeld and Nicolson, c1969. ISBN 978-0-297-17773-9. Je zde pouzita sablona {{Cite book}} oznacena jako k ,,pouze docasnemu pouziti".
  • GUY, John, 2004. "My Heart is my Own": The Life of Mary Queen of Scots. London, England: Fourth Estate. ISBN 978-1-84115-753-5. Je zde pouzita sablona {{Cite book}} oznacena jako k ,,pouze docasnemu pouziti".
  • Friedrich Schiller, Maria Stuart, 1800.

Externi odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Francouzske kralovny a cisarovny

Adela Akvitanska * Rozala Italska * Berta Burgundska * Konstancie z Arles * Matylda Friska * Anna Kyjevska * Berta Holandska * Bertrada z Montfortu * Adela Savojska * Eleonora Akvitanska * Konstancie Kastilska * Adela ze Champagne * Isabela Henegavska * Ingeborg Danska * Anezka Meranska * Blanka Kastilska * Marketa Provensalska * Isabela Aragonska * Marie Brabantska * Jana I. Navarrska * Marketa Burgundska * Klemencie Uherska * Johana II. Burgundska * Blanka Burgundska * Marie Lucemburska * Jana z Evreux * Jana Burgundska * Blanka Navarrska * Jana z Auvergne * Johana Bourbonska * Isabela Bavorska * Marie z Anjou * Sarlota Savojska * Anna Bretanska * Johana Francouzska * Marie Tudorovna * Klaudie Francouzska * Eleonora Habsburska * Katerina Medicejska * Marie Stuartovna * Alzbeta Habsburska * Luisa Lotrinska * Kralovna Margot * Marie Medicejska * Anna Rakouska * Marie Tereza Habsburska * Marie Leszczynska * Marie Antoinetta * Marie Josefina Savojska* * Josephine de Beauharnais * Marie Luisa Habsbursko-Lotrinska * Marie Terezie Bourbonska* * Marie Amalie Neapolsko-Sicilska * Evzenie z Montijo

* titul sporny