Dolni Chabry

Na uzemi Chaber byly nalezeny zbytky pravekeho osidleni. U byvale cihelny pana Malinskeho, za hrbitovem na severnim konci ulice Pod Zameckem, byl nalezen v druhotnem ulozeni soubor buliznikovych opracovanych nastroju, ale i kosti mamutu a dalsich pleistocennich zvirat, srtsnatych nosorozcu, bizonu, sobu a vlku. U silnice do Zdib, asi 300 m severne od vsi, byly ve vykopu pro plyn objeveny nastroje z bulizniku a kremene.

V roce 1926 byla na uzemi obce nalezena keramika lidu s vypichovanou keramikou, avsak presne misto nalezu nebylo zdokumentovano a upadlo v pozapomneni. V oblasti Beranovy cihelny (vychodne od ulic Dopravaku a V Kratinach) byly nalezeny pozustatky po lidu kultury se zvoncovitymi pohary, v Malinskeho cihelne i v okoli Perstejnske ulice po lidu kultury s nalevkovitymi pohary. Na blize nepopsanych mistech byly nalezeny i stopy rivnacske kultury a kultury se snurovou keramikou. Pohrebiste uneticke kultury bylo nalezeno ve Zdarske ulici, v Malinskeho cihelne zbytky knovizske kultury. Keramicky a bronzovy odpad byl nalezen i na mnoha dalsich mistech. Byly nalezeny zbytky dvou osad bylanske kultury, v prostoru Malinskeho cihelny a v prostoru ulic Pod Vaclavem, Dvorakova a Libochovicka, pohrebiste bylo v mistech ulice Do Rybnicku. V ulicich Doksanska a V Americe a U Rybnicku byly nalezeny zbytky po keltske kulture z mladsi doby zelezne. Ve Spinarove cihelne a na dalsich mistech byly nalezeny germanske hroby a zbytky osad a pozustatky germany donesenych predmetu rimske vyroby. Z pozdejsi doby byla nalezena kruhova keramika a doklady vyroby niti. Slovanske kultury, ktere se zde zrejme objevily po polovine 6. stoleti, jsou dolozeny jen ojedinelymi nalezy vztahujicimi se k obdobi let 950 - 1150. U kostela Steti sv. Jana Krtitele byly nalezeny rane stredoveke hroby z 11. stoleti.^[4]

Prvni dochovany zaznam je z listiny z roku 1092, kterou Konrad Brnensky ,,ves Chrabercych" daroval Ostrovskemu klasteru. Predpoklada se, ze nazev vsi znel puvodne Chrabri a byl odvozen z chrabrosti (udatnosti) obyvatel. Kratce po roce 1400 prvni ,,r" z nazvu vymizelo, jeste v roce 1433 je vsak dolozeno. Centrem vsi byl kostel Steti sv. Jana Krtitele, puvodne z 11. stoleti, ktery byl zaroven hrobkou vyznamne osoby. Ostrovsky klaster v polovine 12. stoleti jej nechal nahradit rotundou, patrici prumerem 12,60 m mezi nejvetsi v Cechach. Dnesni kostel je podle archeologickych pruzkumu jiz treti stejneho zasveceni na tomto miste a pochazi z posledni ctvrtiny 12. stoleti, kdy jej nechal postavit novy vlastnik obce, Strahovsky klaster. Od roku 1352 byl kostel farni. V listine papeze Rehore X. pro Strahovsky klaster z roku 1273 je ves nazyvana latinsky ,,Graber". V roce 1410 ves popisuje Urbar strahovsky.^[4]

Ve 13. stoleti patrily Chabry do Mladoboleslavske zupy, pozdeji do Kourimskeho kraje. Od 16. stoleti byla ves rozdelena do dvou casti, Dolni Chabry a Horni Chabry - poprve se zminka o Dolejsich Chabrech objevuje roku 1528, Horejsi Chabry v roce 1538. Horejsi Chabry se skladaly z 8 velkych gruntu. Od poloviny 16. stoleti byly oboje Chabry oddeleny, mely vlastni rychtare a vetsinou i jinou vrchnost, od roku 1719 az do zavedeni obecniho zrizeni roku 1850 vsak byly slouceny pod stejneho vlastnika, Stare mesto prazske.^[4] V roce 1850 pri zavedeni obecniho zrizeni byla zrizena politicka obec Chabry-Cimice, k niz patrily Dolni Chabry, Horni Chabry a Cimice,^[5] Cimice vsak v jejim ramci tvorily vlastni katastralni uzemi.^[3] Koncem 19. stoleti probehly na uzemi Chaber pokusy o tezbu zlata.^[3]

Za tricetilete valky prestaly byt Chabry farni obci a pripadly pod kostel svateho Vaclava na Proseku. Od tricetilete valky do roku 1927 byla soucasti politickeho okresu Karlin, v letech 1927 - 1942 okresu Praha-venkov, do roku 1967 v okrese Praha-vychod.^[4] V roce 1927 zapocala parcelace pozemku pro vystavbu rodinnych domku,^[4] ktere se v nasledujicich desetiletich staly hlavni casti chaberske zastavby. V roce 1930 bylo v Chabrech 126 domu, v roce 1940 jiz 199.^[4] V roce 1955 byla v Chabrech zrizena posta, od roku 1835 az do te doby spadaly pod zdibskou.^[3] Zatimco Cimice byly k Praze pripojeny jiz roku 1960,^[3] zbyla obec Dolni Chabry, zahrnujici i Horni Chabry, byla pripojena k Praze, k mestskemu obvodu Praha 8, az 1. ledna 1968, zaroven byl zachovan jeji mistni narodni vybor.^[4][6]

Organizovana skolni vyuka zacala v Chabrech roku 1780, prvni skola vsak byla postavena az v letech 1823-1824, roku 1866 bylo pristaveno patro a skolu navstevovaly i deti z Cimic, Velteze, Zdib a Brnek. Roku 1937 byla ve Sporicke ulici postavena nova skola, ktera vsak svemu ucelu zacala slouzit az po valce, stara skola zacala slouzit jako materska skola a zaroven byla v obci zrizena i druha materska skola. Roku 1993 byly k nove skole pristaveny telocvicna a satny.^[4]

V jizni casti Chaber, tesne u jejich dnesnich hranic s Kobylisy, stoji obchodni centrum Bauhaus. Pri ulici Ustecka ve stredni casti Chaber bylo v roce 2015 otevreno nove nakupni centrum se supermarketem Billa. V prilehle lokalite, zvane Beranov, se nachazeji okolo trojmezi Chaber, Kobylis a Cimic ruzne prumyslove objekty a sklady. V Chabrech se nekolik potucku sbiha v Drahansky potok, na uzemi Chaber je nekolik rybniku a nadrzi. Na uzemi mestske casti je vybudovana skladka smesneho odpadu. V soucasnosti se vsak jiz nevyuziva a je rekultivovana.

• SITTLER, Eduard; PODLAHA, Antonin. Soupis pamatek historickych a umeleckych v politickem okresu Karlinskem. Praha: Archeologicka komise pri Ceske Akademii cisare Frantiska Josefa pro vedy..., 1901. Dostupne online. - kapitola Chabry Dolni, s. 187-190.

• Zkamenely slouha
• Seznam umeleckych realizaci ve verejnem prostoru v Dolnich Chabrech

• Obrazky, zvuky ci videa k tematu Dolni Chabry na Wikimedia Commons
• Katastralni mapa Dolni Chabry na webu CUZK
• Archivni mapy na webu CUZK [cit. 2021-03-05]
• Oficialni stranky Dolnich Chaber