Motol

Motol (drive nekdy take Motoly (pomnozne),^[3][4] nemecky Motol) je mestska ctvrt a katastralni uzemi v Praze, nachazejici se v udoli Motolskeho potoka na zapade mesta. Administrativne patri do mestske casti Praha 5.

O Motole kronikar Hajek vypravuje, ze za divci valky zurive devy casu vecerniho tajne do dvora, jenz nalezel Motolovi, muzi silnemu a statecnemu, vkrocivse, pak s velikym krikem do domu vniknuvse, pana i vsecku jeho celed porubaly, dvur obsadily a pevnou zdi obehnaly.^[5] Osada Motol se zminuje jiz ve 12. stoleti, nebot roku 1146 cesky kral Vladislav II. s choti Gertrudou daroval Plaskemu klasteru z Motola "cloveka Cecena a 10 lidi sluzebnych, a pak cloveka Leheta s usedlosti." Roku 1209 smenil klaster tuto majetnost s prazskym biskupem za roli v Ninonicich (Jinonice) a Kosire.^[6] Jinak ves Motol nalezela dilem ku zbozi panen Benediktinek u sv. Jiri na prazskem hrade, dilem k majetku rytirskeho radu Johanitu cili Maltezu, ktere Vladislav II. roku 1159 uvedl do Prahy. Johanitum Motoly patrily od roku 1159. ^[7] Tomuto radu patril pozdeji zamek a dvur v Motole.^[5] Zamek v soucasne podobe vznikl ve druhe polovine 19. stoleti nakladem malostranskych johanitu.

Z poloviny 15. stoleti (1449 a 1475) jsou zachovany cetnejsi zpravy o zdejsich vinicich. Nalezely ruznym majitelum a prechazely casto z ruky do ruky.^[7] Roku 1547, kdy Ferdinand I. zabavil mestum statky pro ucast na povstani, zbylo zde Staromestskym jiz jen nekolik poddanych.^[8] V 17. stoleti i zde probihala castecne bitva na Bile hore, presly tudy bojujici armady. Koncem 18. stoleti duchovni sprava v Motole nalezela maltezskemu radu, kdyz jeho spravu zajistoval brevnovsky farar.^[9] Kdyz se teto spravy roku 1768 vzdal, byla sprava predana farari z Liboce a pozdeji prevedena k fare ve Stodulkach (1787). Motoly se zameckem, pivovarem a mlynem byly za panovani cisare Josefa II. prifareny a priskoleny ke Stodulkam. V roce 1882 obec Motol mela 19 domu s 263 obyvateli.^[10] Koncem 19. stoleti mela obec 310 obyvatel^[5] a v roce 1907 potom 21 domu s 354 obyvateli. Kolem roku 1900 zde doslo k pokusum o zahajeni tezby uhli, avsak neuspesne.^[8] K Praze byla vesnice pripojena roku 1922 pri vzniku Velke Prahy, jako jeji okrajova cast Praha XVII. Ta mela sidlo v Kosirich a dale k teto ctvrti patril Motol, Jinonice s Butovicemi.

V obdobi pred I. svetovou valkou okoli velkostatku a zamecek v majetku konventu radu Maltezskych rytiru bylo pronajato C. a k. armade. V zamecku a na cvicisti zde byla umistena tezka houfnicova divize c. 8, ktere velel podplukovnik K. Peterzilka. V kasarnach byla i kantyna, kterou vlastnil Josef Eber.^[11] Setnik (por.) Rudolf Holeka (C. a k. pilotni prukaz c. 39), pozdejsi brigadni general cs. letectva, v lete 1913 uskutecnil etapovy let - z Videnskeho Noveho Mesta do Pardubic, z Pardubic do Prahy, kde pred shromazdenou verejnosti a zastupci vojenskych uradu predvedl leteckou exhibici na dvouplosniku Lohner B (motor Hiero, 90 HP, 110 km/h), a pote zpet do Rakouska. Holeka pristal, jak oznamuje Cesky svet,^[12] na motolskem cvicisti krasnym klouzavym letem a nadsene byl vsemi uvitan. Doba letu z Pardubic 48 minut. Stroj byl dopraven do hangaru, jenz byl rychle zroben z nekolika tramu a tyci, pres to pripevnena plachta. Pri zpatecnim preletu do Vidne dokazal v case 2 hodiny 20 minut vytvorit novy mezinarodni rekord.^[13]

Objekty pozdeji vyuzivala i ceskoslovenska armada az do vzniku Protektoratu. Koncem 20. let zde byl umisten II. polni prapor pesiho pluku 48, velitelstvi a baterie delostreleckeho pluku 101 a jeho spojovaci ceta.^[14] V byvalych delostreleckych kasarnach cs. armady byla za valky umistena jednotka Wehrmachtu a SS (vc. umisteni v nove postavenych "barakovych" kasarnach na Plzenske). Jednotky vyuzivaly i posadkovy vycvikovy prostor, ktery byl jak na severni strane nad zamkem smerem k Brevnovu, tak na jizni strane udoli smerem ke Stodulkam. Pri prazskem povstani byla kasarna vycistena (nemecka posadka kapitulovala) brzy rano 7. kvetna oddily 1. ruske divize Ozbrojenych sil KONR (Vlasovci). ROA dale postupovala za doprovodu obrnene techniky a delostrelectva na Prahu pres Kosire a Smichov,^[15] avsak po neuspesnem jednani s CNR se Vlasovci zacali 8. kvetna v rannich hodinach z Prahy stahovat. Jedna ze skupin vojaku ROA, ktera nestacila z Prahy utect, byla vojaky Rude armady v Praze-Jinonicich postrilena. Jejich tela jsou dosud zakopana v neoznacenem miste na poli, ktere se rozklada mezi ulici Soubezna IV. a chranenou oblasti piskovny Vidoule.^[16]

V letech 1936-37 byl vytvoren projekt nemocnice Frantiskem Cermakem a jeho druhy na svahu pod Vypichem. Byl to komplex vzajemne chodbami propojenych prizemnich, nemocnicnich pavilonu,^[17] ktere az do 80. let vyuzivala fakultni nemocnice, ustavena po roce 1945. Stavbe skutecne nemocnice zabranila valka, uz tehdy (nemocnice uvedena do provozu pocatkem roku 1943) byl postaveny komplex oznacen jako provizorni pavilonova stavba.^[18] Za nemecke okupace mely byt objekty pouzivany jako vojensky lazaret (1944), ale nedoslo k tomu, nebot Nemci meli vyhrady k pouzitym materialum (drevotriska). Nemecky vojak propichl stenu bodakem. Fakultni nemocnice byla na konci let osmdesatych rozsirena do dnesni podoby. Nektere z puvodnich pavilonu byly rekonstruovany a jsou vyuzivany i v soucasnosti (napr. pavilony 7-9, 14-16). V pavilonu 22 (byvaly Luposni ustav, prvni zdena stavba z roku 1936, V uvalu 175/1) je umistena i Zakladni skola a Materska skola pri FN Motol a Klinika infekcnich nemoci a cestovni mediciny.

Motol v letech 1949-1960 nalezel k Praze 4 (vice mene prejmenovana Praha XVII s Kosiremi, Motolem, Jinonicemi s Butovicemi). Od roku 1960 je Motol soucasti mestske casti Praha 5. K tomuto obdobi se vize drobna uprava katastru Motola, kdy do Brevnova byly "preneseny" usedlosti Safranka (puvodne Motol c.p. 20) a na Smichov i Ladronka (puvodne Motol c.p. 121). Zatimco do Stodulek byla "premistena" Kaple Nalezeni sv. Krize a sv. Heleny. Jedna z mala usedlosti v Motole Postovka (c.p.116) byla zborena v 60. letech 20. stoleti a pri vzniku Prahy 5 pozemek prenesen na katastr Kosire. Na ni navazuje kulturni centrum (komunitni centrum, klub) Postovka (Zahradnickova 1118/2) a developersky projekt Viladomy Postovka z roku 2020. Statut Klubu Postovka byl zmenen a od roku 2022 je zde pobocka ZS Nepomucka pro 1. a 2. rocnik.

Motol lezi v uzkem udoli vedle prirodni pamatky Kalvarie, kuzeloviteho kopce pozustavajiciho z diabasu (zelenokamene); podle Barranda se zde vyskytuji v siluru spodnim zkameneliny zvireny prvni i druhe (,,kolonie Motol").^[5] Kosirske udoli za Motolem uzaviraji diabasove cili zelenokamenne skaly vystupujici z mekke bridlice. Nejpatrnejsi to je na vrcholu oznacenem Kalvarie. Tyto skaly, slozene z balvaniteho augitoveho zelenokamenu, jsou i zajimave tim, ze v jejich sousedstvi jsou bridlice obsahujici kulate vapenne pecky, bohate zkamenelinami svrchniho siluru, ackoli bridlice okolni jsou spise bridlice siluru spodniho. Je to kolonie motolska, kterou jiz zkoumal Barrande a kde zili nekteri hlavonozci a korysi. Kosirske kopce, ktere dale odtud ohranicuji kosirske udoli k severu, nejsou jiz diabasove, nybrz kremenne a jejich pokracovanim je pak nevysoky kremenny hrbet blize Chrastan, k nimz teren od Motola znacne stoupa. Vyse nad kremennymi kopci se zveda k severu opukova plan Bile Hory, z druhe strany pak Vidoule.^[19]

Na nejmensim chranenem uzemi v Motolskem ordoviku lze nalezt ukazku vyznamneho geologickeho profilu, ktery byl odkryt pri budovani zeleznicni Bustehradske drahy. Lze v nem spatrit bridlicne a kremencove vrstvy na rozhrani stupnu dobrotiv-beroun, ktere se svym starim radi do ordoviku. Soucasne jde o bohate paleontologicke naleziste trilobitu a hyolitu. V podrostu roste ovsik vyvyseny a srha lalocnata, lokalita porusta liskou obecnou.

Motolske udoli podel Plzenske ulice od Kotlarky po Kalvarii lze rozdelit na 2 oblasti. Jizni svah pod brevnovskym Vypichem je predurcen "zdravotnictvi" (2 nemocnice) a bydleni (Sidliste Homolka), zatimco severni svah pod Vidouli (Prirodni park Kosire-Motol) je zasvecen predevsim sportovani a oddechu. Motolsky (nebo tez Kosirsky) potok prameni nad Motolem u Zlicina, proteka udolim a na katastru jsou na nem rybniky (Mlynsky, Pivovarsky a R1-3). Nektere z nich slouzi v zime k brusleni a v lete na prirodnim koupalisti Motol ke koupani. Za retencni nadrzi Kotlarka je potok zatrubnen. Usti do Vltavy na Smichove nedaleko Palackeho mostu.

Kolem puvodni vesnice zustaly louky, na nichz postupne vyrostla tramvajova vozovna (1937, Plzenska 298/217a), v arealu tramvajove vozovny byla pozdeji zrizena stredni skola (Stredni prumyslova skola dopravni) a uciliste, hotel Golf (puvodne Plzenska c.p. 130, dnes c.p.103/215c), fakultni nemocnice v Motole (V uvalu 84/1) a nemocnice Na Homolce (Roentgenova 37/2), kampus Plzenska (Univerzita Karlova, mj. Ustav lekarske etiky a humanitnich zakladu mediciny 2. lekarske fakulty (LF) a Centrum vyzkumu chorob srdce a cev 2. LF) a sidliste Homolka. Sidliste Homolka v katastru obci Motol a Kosire spada do obvodu Prahy 5. Toto male sidliste s 877 bytovymi jednotkami na plose 14 ha bylo vybudovano ve svazitem, skalnatem terenu. Sidliste, jehoz stavba byla zahajena v roce 1971, bylo predevsim predurceno pro zdravotnicky personal motolske nemocnice.^[20] Prave vyse zminene nemocnice spolu s nedalekym krematoriem jsou pro celou ctvrt nejvyznamnejsi. Pobliz krematoria se nachazi prirodni pamatka Kalvarie v Motole. V Motole se nenachazi, na rozdil od jinych prazskych ctvrti, velke sidliste nebo nejaka rozsahlejsi bytova zastavba.

Zahradnicka osada Hlinik (Nad Hlinikem 1) vznikla v roce 1986 nedaleko mist, kde mezi svetovymi valkami byla nouzova kolonie Hlinik. Do roku 1927 mel v miste kolonie majitel cihelny v Kosirich (mistni cast V dole) Ing. Hlavacek (syn Mateje Hlavacka) hliniste jako zdroj suroviny pro svoji cihelnu. Jeho otec, starosta Kosir zakoupil pod usedlosti Kotlarkou ,,stavovska pole" a zde vystavel kruhovou cihelnu. Podnik ridil spolecne s bratry Beckovymi (Bohdanem Beckou a Josefem Beckou, inzenyry na Smichove).^[21] Kolonie Hlinik vznikla koncem 20. let 20. stoleti. V dobe sveho nejvetsiho ,,rozkvetu" zaujimala kolonie Hlinik rozlohu asi 2,4 ha, bylo zde 80 domku a zilo tu asi 400 kolonistu. Kolonie Hlinik byla zbourana v 60. letech 20. stoleti.^[22] Kolonie stala v mistech nad pozdejsim karavanovym kempem Caravan Camp (Plzenska 279/215a, 270 m n. m.) u hotelu Golf.^[23] Camp je mimo provoz, v arealu je v omezenem provozu restaurace Zelezna panna (pro zamestnance nedalekych firem). V zime zde od poloviny 70. let temer do konce stoleti fungoval nedlouhy lyzarsky svah z vrcholu Hliniku s vlekem (305 m n. m., prevyseni 35 m, delka 160 m). Byl vybaven umelym zasnezovanim a umelym osvetlenim. V roce 2017 radnice Prahy 5 zvazovala, ze v Motole lyzarskou sjezdovku obnovi. Diskuze o tom utichly stejne rychle jako zacaly.^[24] Areal campu, lyzarskeho svahu a restaurace uziva sportovni jednota Univerzitni sportovni klub Praha (USK, drive TJ Slavia VS Praha) s tim, ze pozemky z valne casti vlastni Hlavni mesto Praha. Ctyrhvezdickovy hotel Golf (Plzenska 103/215c) od Aleny Sramkove a Jindricha Pulkrabka^[25] a pozdeji s pristavenym depandancem vznikl pod Hlinikem puvodne jako motel Stop v letech 1964-65 u rusne prijezdove silnice do Prahy. V roce 2013 prosel rozsahlou rekonstrukci do soucasne podoby.^[26]

Mezi arealem USK Praha a "chrtim" arealem Greyhound je STK Motol, Pneucentrum Motol, Autoservis B + B service a Stanice mereni emisi (Plzenska 305/215e). V arealu STK je Trabant muzeum (Plzenska 305/215b). Vsechny vystavene vozy jsou prezentovany v puvodnim dochovanem stavu.^[27] S "motorismem" souvisi i areal prodejen a servisu v priznacne nazvane ulici Za opravnou. Prvni z nich byl prvni autoservis vozu Renault v Praze (Za opravnou c.p. 186/1), potom se zde vystridaly Dacia, Skoda a pozdeji (koncem 20. stoleti) zde byl servis vozu Honda. Puvodni servis Za opravnou 1 byl pocatkem 20. let 21. stoleti prestaven na AUTA MOTOL pro vozy Citroen. V tomto objektu je i prodejna a renovacni dilna automobilovych veteranu Classic Cars Bohemia. Potom byl pristaven objekt BS Auto (Saab a Opel), pozdeji zmeneny na MACH Motors - SsangYong (Za opravnou c.p. 310/5). Mezi obema servisy je klasicistni venkovsky dum charakteru usedlosti Za opravnou cp. 3/3, ktery vznikl v 1. polovine 19. stoleti a je od roku 1958 pamatkove chranen. Puvodne to byl samostatne stojici jednopatrovy dum. Vsechny fasady jsou hladke, patro je oddeleno plochou kordonovou rimsou a zavrseno profilovanou korunni rimsou. Okna celeho domu jsou v lici s drevenymi spaletami, v 1. patre puvodnimi. Puvodni jsou i kovani (panty). Objekt je zastresen valbovou strechou s vikyri ve tvaru volskeho oka. Na chodbach prizemi jsou ploche segmentove klenby.^[28] Sidlila zde zakladni skola Mozaika Czech Republic. Na spojnici ulic Za opravnou a Plzenska je pamatkove chranena klasicistni vyklenkova kaplicka z prvni poloviny 19. stoleti. Jako kulturni pamatka je pamatkove chranena od 3. kvetna 1958.

V "barakove" kolonii byvalych kasaren (Plzenska c.p. 130/221) byla umistena po roce 1950 vojenska katedra a nad ni cviciste studentu prazske University Karlovy a BIC CVUT, kde v ramci vojenske pripravy "vojakovali" jednou tydne budouci absolventi (1951-1990). Po uzavreni katedry slouzi areal jako kancelare a dilny nejruznejsich firem (mj. Asociace podnikatelek a manazerek CR, tiskarna DigiTisk Studio, showroom a servis EMOTION CARS, stavebni firma AKRA atd.).

Sporty se pestuji predevsim v zapadnim okraji Motola na severnim svahu pod stolovou horou Vidoule na okraji prirodniho parku Kosire-Motol. Na byvalem vojenskem cvicisti se od roku 1971 odjelo nekolik zavodu mistrovstvi republiky v autokrosu. Po vzniku prirodniho parku si zde vybudoval hriste Golf Club Praha z.s. (GCP), ktery je jednim z nejstarsich golfovych klubu v republice. Puvodni historicke devitijamkove hriste GCP bylo vybudovano a otevreno roku 1926 v motolske kotline priblizne na miste Fakultni nemocnice a casti okoli bytove zastavby. Az do roku 1938 zde stavala i klubovna golfoveho klubu. Ta byla pozdeji prenesena na nove golfove hriste do Klanovickeho lesa. Na plose, kde hriste drive bylo, vznikla pozdeji nemocnice a zbyvajici cast byla v 70. letech z valne casti zastavena sidlistem Homolka. V unoru 1969 obnoveny GCP se rozhodl vybudovat nove hriste v Motole v prostoru Na hliniku. Soucasne devitijamkove hriste je vyuzivano profesionalnimi hraci, golfovou akademii a s profesionalnimi trenery i zkusenymi hraci a zacatecniky.^[29]

Za druhe svetove valky v roce 1940 postavil Sokol Motol v mistech byvaleho golfoveho hriste svoji sokolovnu (U Hrusky 31/15), avsak jiz 12. dubna 1941 byla cinnost Sokola zastavena a sokolove si nove budovy prilis neuzili.^[30] TJ Sokol Motol ma aktivni basketbalove tymy. A-tym hraje sva domaci utkani v Hale Santrochova na Petrinach. Sokolovna byla v roce 2019 opravena a od unora 2025 ji vyuziva Dum deti a mladeze Praha 5.^[31]

Kratce po valce se v Motole jela Velka cena hl. mesta Prahy, rychlostni zavod automobilu a motocyklu na tzv. Motolskem okruhu dlouhem 4,56 km (16. cervna 1946). Zajimave zavody sledovalo 100 000 divaku, mezi nimiz byl i ministr informaci Vaclav Kopecky a take nacelnik Hlavniho stabu ceskoslovenske branne moci armadni general Bohumil Bocek. Ve sportovnich automobilech (5 kol/22,8 km) vyhral Bruno Sojka na BMW v case 13:23,5 min a v zavodnich automobilech v case 1:25:43,4 h skpt. Ivan Hodac (pobocnik gen. Bocka), rovnez na BMW. Ten dosahl prumerne rychlosti 113 km/h (30 kol/136,8 km). V motocyklech hlavni zavod vyhral Frantisek Juhan v nejlepsim casu dne.^[32] O rok pozdeji 22. cervna 1947 zvitezil ve Velke cene Prahy (spolecny zavod do a pres 1500 ccm) Zdenek Pohl na Bugatti T51 pred Vojtechovskym (Maserati) a Sojkou (BMW 328). Vitez obdrzel i cenu min. zahranicnich veci Jana Masaryka, brouseny pohar a cenu clenstva Autoklubu. Zavodum prihlizelo "jen" 50 tisic divaku, jak uvedlo Svobodne slovo.^[33] 54. mistrovstvi sveta v silnicni cyklistice se konalo v Praze od 26. do 30. srpna 1981 a bylo soucasti oslav steho vyroci organizovane cyklistiky v ceskych zemich. Na okruhu "kolem" Strahova se jely tri zavody jednotlivcu (zeny, amateri, profesionalove). Trat okruhu vedla i Motolem (ul. Kukulova a Plzenska). V hlavnim zavode profesionalu (21 kol/281,4 km) zvitezil Freddy Mertens pred Guiseppe Saronnim a Bernardem Hinaultem.^[34]

Spolecnost Czech International si pronajala od magistratu hl. m. Prahy pocatkem 21. stoleti byvale fotbalove hriste FK KB Motol (a pred tim TJ Vozovna Motol, Plzenska 93/215f). Pronajato bylo celkem okolo 28 000 m2 ploch ruznych bonit, vcetne 7 000 m2 prikreho svahu pod zahradkarskou kolonii Hlinik. Na tomto miste vznikl v letech 2004-7 za 350 mil. Kc viceucelovy sportovni areal Greyhound Park Motol, zavodiste pro chrti dostihy. Chrti dostihy na chrti zavodni draze Praha v Greyhound Park Motol poradaji majitele chrtu sdruzeni v Ceske greyhound dostihove federaci (CGDF). Pozdeji zde byla vybudovana i draha pro motokary a draha pro in-line brusleni.^[35] V roce 2024 zastupitelstvo hl. m. Prahy zverejnilo zamer najem ukoncit a areal prebudovat na stadion pro lehkou atletiku. Planovany stadion bude spadove vyuzitelny pro tri atleticke oddily - SK Aktis Praha, Atletika Stodulky a TJ Sokol I Smichov, ktere nyni pusobi na malych skolnich stadionech.^[36]

• V Motole se nachazi Slovanske kostrove pohrebiste, v mistech na jiznim okraji Fakultni nemocnice, mezi lecebnymi pavilony a zastavbou ulice V Uvalu (c. parcelni 150, 352, 353,a 456, k. u. Motol). Misto archeologickeho vyzkumu lezi nad hlubokym udolim, ktere vzniklo erozi Motolskeho potoka koncem tretihor a v neogenu a pleistocenu. Skalni podlozi v jihozapadni casti reprezentuje prvohorni morske sedimenty. Prvni dva hroby zachranilo v roce 1921 Narodni muzeum. Ze se jedna o vetsi pohrebiste bylo objeveno az pri zachrannem pruzkumu v roce 1935. Pod vedenim R. Turka zde bylo odkryto 29 hrobu. Pri stavbe prizemnich pavilonu nemocnice za druhe svetove valky byl ohlasen pouze hrob bez milodaru a hrob s piskovcovym nahrobkem. Vyzkum pokracoval. V roce 1962 tak bylo prozkoumano celkem 35 hrobu. V roce 1975 delnici pri stavbe ubytovny zdravotniho personalu objevili dalsi kostry. Muzeum hlavniho mesta Prahy zahajilo zachranny vyzkum. Celkem byl objeveno 158 hrobu, i kdyz jejich presny pocet neni diky stavebnim pracim mozne zcela jasne urcit. V dalsim roce bylo objeveno dalsich 46 hrobu. Celkem tedy 293. Inventar muzskych hrobu tvori zelezne noze, vedra a keramika. V jednom hrobe byl nalezen kresaci kamen, v jinem zelezne haky. Zensky inventar byly sperky, zelezne noze, vedra, keramika a kresaci kameny.^[37]

• Zamek (zamecek) Motol v ulici Za opravnou cp. 300/6 byl postaven v letech 1686-89. Kdysi tady stavala stredoveka tvrz, az tady na konci 17. stoleti nechal Krystof Vratislav z Mitrovic podle navrhu dvorniho stavitele J. A. Canevalleho a stukatera Spazia postavit jednopatrovy barokni zamecek. Ve 2. polovine 19. stoleti ziskal diky malostranskym Johanitum (Maltezsti rytiri) dnesni novogotickou podobu. Od prelomu 19. a 20. stoleti zamek slouzil jako delostrelecka kasarna.^[38] Je to dvoukridly objekt s narozni vezi. Zamek je verejnosti nepristupny. Je zde pobocka Ustredniho kontrolniho a zkusebniho ustavu zemedelskeho (Za opravnou 4/4). V tomto objektu i sidli i pobocka Statni zemedelske a potravinarske inspekce. V arealu zamecku (Za opravnou 276/8) sidli od roku 2023 rovnez Hlavni banska zachranna stanice Praha, kterou zalozila Energie - stavebni a banska z Kladna. Tato spolecnost na vedlejsi parcele provozuje trihvezdickovy hotel Energie s restauraci a kantynou (Plzenska 276/298 resp. Za opravnou 276/8)

• Motolsky pivovar (Richteruv popr. Krizovnicky, Plzenska c.p. 9/229) vznikl prestavbou hospody, zminovane jiz pocatkem 17. stoleti. V roce 1738 jej spolu s motolskym statkem ziskal velkoprevor radu maltezskych rytiru Frantisek Rauffer z Rovin. V terezianskem katastru je zaznamenano, ze v letech 1749 a 1756 se zde varilo 60 sudu piva rocne. Ve 2. polovine 19. stoleti byl stavebne upraven pro parostrojni provoz. V majetku radu byl az do roku 1922, kdy cele motolske panstvi odkoupila prazska obec a nasledujici rok vyrobu v pivovare zrusila. V roce 1981 bylo zboreno severni barokni kridlo s varnou, kotelnou a polygonalnim kominem. Po rekonstrukci budov Motolskeho pivovaru v roce 2006 je zde hotel Stary pivovar (Plzenska cp. 9/229). Dochovala se struktura parostrojniho provozu a na zapadni strane hvozdu znak maltezskych rytiru.^[38] Nad starym pivovarem smerem ke krematoriu je maltezsky mlyn (Plzenska c.p. 10/231), zminovany je poprve v roce 1574. Za tricetilete valky ovsem zpustnul. Dnesni pozdne barokni podoba pochazi z druhe poloviny 18. stoleti, fasada je klasicistne upravena. Jde o krasnou ukazku hospodarske stavby vhodne zasazene do krajinneho prostredi ve svahu kolem obdelneho dvora. Dvorni cast domu je patrova s osmitabulkovymi okny. Cast prizemi ma dreveny tramovy strop. Strecha je valbova. Prilehly Mlynsky rybnik, ktery byl ve spatnem stavu, prosel v roce 2008 celkovou rekonstrukci.

• Krematorium Motol (Plzenska c.p. 30/233) bylo postaveno ve stylu pozdniho funkcionalismu podle navrhu architekta Josefa Karla Rihy v letech 1951-1954. Soucasne se zahajenim kremaci bylo zalozeno kolumbarium a urnovy haj, koncipovany jako lesni hrbitov s louckou rozptylu okolo jezirka.

Motol je dulezity dopravni uzel pro prilehajici ctvrte jako jsou Repy a Jihozapadni mesto. Puvodni Plzenska vedla dnesnimi ulicemi Ke Kotlarce, Zahradnickova (drive Stara Plzenska) a Za opravnou. Prazska obec v roce 1938 vypsala verejne nabidkove rizeni pro stavbu prelozky statni silnice v useku Kosire-Motol. Po jeji realizace se nachazi Plzenska ulice v dnesni dispozici.^[39] Pozdeji ovsem byla rozsirena na 4 pruhy. V roce 1938 sem byla zavedena tramvajova doprava a vybudovana vozovna (1937), po valce si narust dopravy vynutil modernizaci Plzenske ulice a jeji pozdejsi premosteni tangencialni komunikaci Na Vidouli - Vypich. Pri rekonstrukci Plzenske ulice byla pro vozovnu Motol v provozu manipulacni trat Motol-Vypich (1977-9). Tramvajova trat Vozovna Motol - Sidliste Repy byla postavena v letech 1985-8. Autobusove linky kopiruji hlavni silnice. Linky autobusu vedou po ctyrproudych silnicich do okolnich casti ctvrte predevsim k nemocnicim. Starym Motolem (Zahradnickova) jezdi ale minimum spoju. V roce 2015 vybudovane prodlouzeni trasy metra A z Dejvicke ukoncuje linku ve stanici Nemocnice Motol. Varianta prodlouzeni do Rep (s odbockou na Zlicin) a dale k letisti Ruzyne je odlozena na neurcito z duvodu financni nakladnosti. Spojeni s letistem by mely obstarat vlakove spoje z Dejvic, popripade nove prodlouzeni tramvajove trate.

Paternimi komunikacemi automobilove dopravy jsou Plzenska ulice ve vychodozapadnim, radialnim smeru, ze Stodulek od jihu Bucharova a Kukulova, ktera spojuje Plzenskou ulici s krizovatkou Vypich. Je pojmenovana po ceskem lekari, profesorovi chirurgie a rektorovi Univerzity Karlovy Otakaru Kukulovi. Dr. Kukula byl vasnivy automobilista, zprvu byl 1. mistopredsedou Ceskeho klubu automobilistu a potom radu let od roku 1915 jeho presidentem. Po vzniku Ceskoslovenskeho klubu automobilistu (CsKA) resp. Autoklubu republiky ceskoslovenske byl jeho presidentem v letech 1919 az 1925.^[40]

Na jiznim okraji Motola vede zeleznicni trat Praha-Smichov - Hostivice (trat c. 122), ktera vsak nema na uzemi Motola zastavku. Tato cast Bustehradske drahy, postavena v roce 1872, se pro svuj krajinny charakter nazyva Prazsky Semmering. Kulturni nemovitou chranenou pamatkou je soubor veci Bustehradske drahy. Pri jeji stavbe byla odhalena pozdejsi prirodni pamatka Motolsky ordovik.

Nazev Motol je ve spisovne cestine rodu muzskeho nezivotneho (ten Motol).^[41] Drive se nekdy vyskytoval take tvar Motoly, vytvoreny podle Smilauera patrne Palackym, a to bez znalosti mistniho uzu analogicky k podobnym ceskym nazvum (nem. Hlubocep - ces. Hlubocepy apod.).^[42] Kanonicka prirucka o mistnich jmenech v Cechach (Profous: Mistni jmena v Cechach) tvar Motoly vubec nezachycuje.^[43]

• Motolsky zamecek
• Motolske krematorium
• Plzenska ulice v Motole s autoservisy Za opravnou (vpravo)
• Usedlost Za opravnou c.p. 3 (2010)
• Klasicistni vyklenkova kaplicka z prvni poloviny 19. stoleti u Plzenske ul.
• Plzenska ulice u zastavky Krematorium Motol
• Vozovna Motol, den otevrenych dveri (2016)
• Fakultni nemocnice v Motole
• Nemocnice Na Homolce
• Stanice metra Nemocnice Motol
• Sokolovna Motol z roku 1940
• Trabant Muzeum Motol
• Byvala sjezdovka USK Praha se zarostlymi stozary umeleho osvetleni
• Greyhound Park Motol, v pozadi detska cast FN Motol (2025)
• Hotel Stary pivovar
• Mlynsky rybnik a Maltezsky mlyn

• Brevnov
• Bila Hora
• Repy
• Jihozapadni Mesto
• Kosire
• Smichov

• PODLAHA, Antonin. Posvatna mista Kralovstvi ceskeho : Dejiny a popsani chramu, kapli, posvat. soch, klasteru i jinych pomniku katol. viry a naboznosti v kralovstvi Ceskem : dil 5.. Praha: Dedictvi sv. Jana Nepomuckeho, 1911. (Posvatna mista Kralovstvi ceskeho). Dostupne online. Kapitola Kaple sv. Krize ,,v Haji" u Motola, s. 112-115.
• PRIX, Dalibor (ed.): Umelecke pamatky Prahy, Velka Praha (M-Z). Praha : Academia, 2017, ISBN 978-80-200-2469-5

• Seznam umeleckych realizaci ve verejnem prostoru v Motole

• Obrazky, zvuky ci videa k tematu Motol na Wikimedia Commons
• Seznam del v Soubornem katalogu CR, jejichz tematem je Motol
• Katastralni mapa Motol na webu CUZK
• Archivni mapy na webu CUZK [cit. 2021-03-05]