DVD
- Afrikaans
- Alemannisch
- l`rby@
- ldrj@
- Asturianu
- Az@rbaycanca
- Belaruskaia
- Belaruskaia (tarashkevitsa)
- B'lgarski
- baaNlaa
- Bosanski
- Catala
- khwrdy
- Cymraeg
- Dansk
- Deutsch
- Ellenika
- English
- Esperanto
- Espanol
- Eesti
- Euskara
- frsy
- Suomi
- Francais
- Frysk
- Galego
- Gaelg
- `bryt
- hindii
- Hrvatski
- Magyar
- Hayeren
- Interlingua
- Bahasa Indonesia
- Ilokano
- Ido
- Islenska
- Italiano
- Ri Ben Yu
- Jawa
- k`art`uli
- bhaasaakhmaer
- hangugeo
- Kurdi
- Kyrgyzcha
- Latina
- Lombard
- Lietuviu
- Latviesu
- Minangkabau
- Makedonski
- mlyaallN
- mraatthii
- Bahasa Melayu
- Mirandes
- Nahuatl
- nepaalii
- Nederlands
- Norsk nynorsk
- Norsk bokmal
- Kapampangan
- Polski
- pnjby
- Portugues
- Runa Simi
- Romana
- Russkii
- Sakha tyla
- Sicilianu
- Scots
- Srpskohrvatski / srpskokhrvatski
- Simple English
- Slovencina
- Slovenscina
- Soomaaliga
- Shqip
- Srpski / srpski
- Sunda
- Svenska
- Slunski
- tmilll
- telugu
- Toch'iki
- aithy
- Tagalog
- Turkce
- Ukrayins'ka
- rdw
- O`zbekcha / uzbekcha
- Tieng Viet
- Winaray
- Wu Yu
- margaluri
- Yoruba
- Zhong Wen
- Min Nan Yu / Ban-lam-gi
- Yue Yu
DVD (neoficialne Digital Versatile Disc nebo Digital Video Disc) je format digitalniho optickeho datoveho nosice, ktery muze obsahovat filmy ve vysoke obrazove a zvukove kvalite nebo jina data. Pri vyvoji DVD byl kladen duraz na zpetnou kompatibilitu s CD, takze se mu DVD disk velmi podoba.
Historie DVD
[editovat | editovat zdroj]DVD bylo uvedeno na trh v Japonsku roku 1996, ve zbytku sveta o rok pozdeji. Oficialni standard zapisovatelnych/prepisovatelnych disku DVD-R(W) vytvorilo DVD Forum, ktere bylo zalozeno v dubnu roku 1997. Ceny licenci na tuto technologii vsak byly tak vysoke, ze vznikla jina skupina - DVD+RW Alliance, ktera vytvorila standard DVD+R(W), jehoz licence byly levnejsi.[1]
Vyvoj vykladu nazvu DVD
[editovat | editovat zdroj]Pred dokoncenim specifikace DVD byl navrhari neoficialne pouzivan nazev Digital Video Disc (cesky digitalni videodisk). V roce 1995, kdyz byla dokoncovana specifikace formatu, vsak bylo rozhodnuto, ze z duvodu jeho daleko sirsich moznosti vyuziti bude oficialne znit Digital Versatile Disc (cesky digitalni viceucelovy disk). Hollywood pri distribuci a propagaci svych filmu na DVD pouziva puvodni neoficialni nazev, ktery je tak rozsirenejsi.
V dnesni dobe neni DVD zadnou zkratkou, ale oficialnim nazvem media. A to jak v anglictine, tak v cestine.
Technicke informace
[editovat | editovat zdroj]Media DVD jsou plastove disky, navenek stejne jako CD. Disky DVD maji prumer 120 mm a jsou 1,2 mm silne. Data se ukladaji pod povrch do jedne nebo dvou vrstev ve stope tvaru spiraly (jako CD). Pro cteni dat se pouziva laserove svetlo s vlnovou delkou 660 nm, tedy kratsi nez v pripade CD; to take umoznuje jejich vyssi kapacitu. Stejne tak pricny odstup stop je mensi - 0,74 mm oproti 1,6 mm u CD.
DVD oproti CD poskytuje:
- efektivnejsi korekci chyb
- vyssi kapacitu zaznamu (asi 4,7 GB/4,4 GiB oproti 0,7 GB)
- odlisny souborovy system Universal Disk Format, ktery neni zpetne kompatibilni s ISO 9660, ktery se pouziva na CD-ROM.
Rychlost mechaniky typu DVD se udava jako nasobek 1350 kB/s, coz znamena, ze mechanika s rychlosti 16x umoznuje prenosovou rychlost 16 x 1350 = 21600 kB/s (nebo 21,6 MB/s).
Medium umoznuje zapis na jednu nebo obe dve strany, v jedne nebo dvou vrstvach na kazdou stranu. Na poctu stran a vrstev zavisi kapacita media.
- DVD-5: jedna strana, jedna vrstva, kapacita 4,7 GB (4,37 GiB)
- DVD-9: jedna strana, dve vrstvy, 8,5 GB (7,92 GiB)
- DVD-10: dve strany, jedna vrstva na kazde strane, 9,4 GB (8,75 GiB)
- DVD-14: dve strany, dve vrstvy na jedne strane, jedna vrstva na druhe, 13,2 GB (12,3 GiB)
- DVD-18: dve strany, dve vrstvy na kazde strane, 17,1 GB (15,9 GiB)
Uzivatel muze vytvorit DVD-nosice techto typu:
- DVD-Video (obsahuje filmy (obraz a zvuk))
- DVD-Audio (obsahuje zvuk v kvalite CD a lepsi)
- DVD Data (obsahuje udaje)
Oznaceni ,,+" (plus) a ,,-" (minus) predstavuje dva ruzne technicke standardy, ktere jsou do urcite miry kompatibilni.
Medium muze byt typu:
- DVD-ROM (Read Only Memory, pamet jen pro cteni, vyrabi se lisovanim) je pomyslny nastupce formatu CD-ROM, tedy viceucelovy format pro prehravani pocitacovych dat a multimedialnich aplikaci. Cteni DVD je mozne ve vsech PC (a ostatnich platforem) vybavenych jednotkou DVD s podporou logickeho formatu UDF.
Zapisovatelna a prepisovatelna DVD
[editovat | editovat zdroj]Existuji tri typy zapisovatelnych a prepisovatelnych DVD disku: DVD-R/RW, DVD+R/RW (plus), DVD-RAM.
- DVD+R/RW (R = Recordable, jen pro jeden zapis, RW = ReWritable, pro prepisovani)
- Format DVD+R je mezi siroce rozsirenymi formaty nejmladsi, dokonce mladsi nez format DVD+RW. Disky DVD+R lze v soucasnosti bezne zapisovat osminasobnou rychlosti oproti standardni rychlosti DVD, tedy 10 800 kB za sekundu. Touto rychlosti trva zapis na disk priblizne 10 minut. DVD+RW je prepisovatelna verze formatu DVD+. Standardni rychlost pro zapis na toto medium je ctyrnasobna oproti zakladni rychlosti cteni DVD.
Prvni mechaniky, ktere byly schopny zapisovat DVD-R, DVD-RW, CD-R a CD-RW, vyrabela firma Pioneer v roce 2001. Kompatibilita vsak nebyla nejlepsi, dochazelo k chybne identifikaci medii s nizsi odrazivosti.
- DVD+R DL (R = Recordable, jen pro jeden zapis, DL = DualLayer, dve vrstvy)
- DVD-R/RW (R = Recordable, jen pro jeden zapis, RW = ReWritable, na prepisovani)
- Format DVD-R vychazi z technologie klasickeho kompaktniho disku, existuje tedy ve dvou verzich - verze R, na kterou lze pouze zapisovat, a verze RW, kterou lze prepisovat. Tento format byl navrzen tak, aby byl co nejkompatibilnejsi s lisovanymi disky DVD (DVD-ROM). Z toho plyne vyhoda tohoto formatu, kterou je kompatibilita se starsimi mechanikami a prehravaci, ktere vznikly drive, nez se dalo na DVD zapisovat. Tato vyhoda se vsak v dnesni dobe ztraci, protoze temer vsechny vyrabene prehravace a mechaniky dokazou prehravat jak DVD-R, tak DVD+R formaty.
- DVD-RAM - Random Access Memory, libovolne prepisovatelne medium - da se s nim pracovat stejnym zpusobem jako s pevnym diskem.
EcoDisc
[editovat | editovat zdroj]V roce 2007 byl v Evrope Hamburskou firmou Optical Disc Service[2] patentovan a uveden na trh tzv. EcoDisc, cesky uvaden take jako EcoDisk. Format dat je stejny jako bezne DVD, ma vylepsene nektere mechanicke vlastnosti, ale ma nizsi kompatibilitu. Je vyroben z polovicniho mnozstvi materialu (polykarbonatu) a ma tak polovicni tloustku (0,6 mm) a polovicni hmotnost (8 g). Je ohebnejsi a odolnejsi proti poskrabani. Uvadena zivotnost je 200 let.[3] Neni kompatibilni se sterbinovymi mechanikami a nekompatibilita je oznacena malou grafickou ikonou na disku.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- | http://www.root.cz/clanky/vyvoj-optickych-pameti-od-dvd-k-blu-ray/
- | Archivovana kopie. www.cdr.cz [online]. [cit. 2008-10-24]. Dostupne v archivu porizenem dne 2008-10-10.
- | Ekologie a digitalni technologie www.filmag.cz, 10. listopadu 2007
- | http://www.nazeleno.cz/ecodisc-8-gramu-ekologicke-alternativy-dvd.aspx
Souvisejici clanky
[editovat | editovat zdroj]- Kompaktni disk (CD)
- Blu-ray - nastupce DVD
- HD DVD - neuspesny nastupce DVD
- DVD DL
Externi odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrazky, zvuky ci videa k tematu DVD na Wikimedia Commons
- DVD v Ceske terminologicke databazi knihovnictvi a informacni vedy (TDKIV)
- Nasledovnici kompaktnich disku: DVD
- Clanek o EcoDiscu
- (anglicky) DVD+RW Aliance
- (anglicky) Asociace pro kontrolu kopirovani DVD
- (anglicky) Informace o praci dual-layer Archivovano 21. 4. 2010 na Wayback Machine.
- (anglicky) caste dotazy o DVD
- Co bylo kdysi: Jak dlouho se toci DVD. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2008-10-23]. Dostupne online.