Charedim

Z Wikipedie, otevrene encyklopedie

Zide a judaismus
Zide * Judaismus * Kdo je Zid
Ortodoxni * Konzervativni (Masorti) Progresivni (Reformni - Liberalni) * Ultraortodoxni Samaritani * Falasove * Karaite
Etnicke skupiny a jazyky
Askenazove * Sefardove * Mizrachim Hebrejstina * Jidis * Ladino * Ge'ez * Buchori
Populace (vyvoj)
Evropa * Amerika * Asie * Afrika * Australie
Nabozenstvi
Buh * Principy viry * Bozi jmena 613 micvot * Halacha * Noachidske zakony Mesias * Eschatologie
Zidovske mysleni, filosofie a etika
Zidovska filosofie Cdaka * Musar * Vyvolenost Chasidismus * Kabala * Haskala
Nabozenske texty
Tora * Tanach * Misna * Talmud * Midras Tosefta * Misne Tora * Sulchan aruch Sidur * Machzor * Pijut * Zohar
Zivotni cyklus, tradice a zvyky
Obrizka * Pidjon ha-ben * Simchat bat * Bar micva Siduch * Svatba * Ketuba * Rozvod (Get) * Pohreb Kasrut * Zidovsky kalendar * Zidovske svatky Talit * Tfilin * Cicit * Kipa Mezuza * Menora * Sofar * Sefer Tora
Vyznamne postavy zidovstvi
Abraham * Izak * Jakob * Mojzis Salomoun * David * Elijas * Aron Maimonides * Nachmanides * Rasi Ba'al Sem Tov * Ga'on z Vilna * Maharal
Nabozenske budovy a instituce
Chram * Synagoga * Jesiva * Bejt midras Rabin * Chazan * Dajan * Ga'on Kohen (knez) * Masgiach * Gabaj * Sochet Mohel * Bejt din * Ros jesiva
Zidovska liturgie
Sema * Amida * Kadis Minhag * Minjan * Nosach Sacharit * Mincha * Ma'ariv * Musaf
Dejiny Zidu
starovek * stredovek * novovek
Blizka temata
Antisemitismus * Goj * Holocaust * Izrael Filosemitismus * Sionismus Abrahamovska nabozenstvi
z * d * e

Charedim (hebrejsky Harediym, sg. charedi) oznacuje prislusniky nejkonzervativnejsiho smeru ortodoxniho judaismu i judaismu vubec. Slovo charedim je odvozeno od slova charada (strach, tres, bazen), ktere byva interpretovano jako ,,Ten, kdo se trese ve strachu pri Jeho slovu."^[1] Nekdy se proto pro charedim uziva vyraz ,,bohabojni". Odhady poctu charedim se pohybuji zhruba kolem 1,5 az 1,8 milionu privrzencu - cca 10 % z celosvetove zidovske populace citajici pres 15 milionu lidi.^[2]

Nekdy se pro tuto odnoz judaismu pouziva vyraz ultraortodoxni judaismus, nicmene vyklad pojmu ,,ortodoxni" a ,,ultraortodoxni" je nejednotny, pojmy nejsou nikde presne definovany. Hranici lze vymezit podle pristupu k modernimu svetu - ultraortodoxni jsou pak ti zide, kteri se stavi negativne k urcitym aspektum moderniho zpusobu zivota, napriklad k emancipaci zen, nekdy i k sionismu a sekularizaci statu Izrael.^[3] V posledni dobe je zretelna snaha mnoha clenu komunity o konec pouzivani terminu ultraortodoxni z duvodu negativnich konotaci naznacujicich extremismus. Napriklad Rabbi Avi Shafran, reditel PR Agudath Israel of America, zastresujici organizace ortodoxnich zidu v USA, navrhuje spise termin ,,tradicne ortodoxni", jenz by podtrhoval jejich tradice a historii.^[4]

Ultraortodoxni zide jsou vnitrne diferencovanou skupinou, deli se na radu vnitrnich skupin, hnuti a sekt, a to i podle ritu. Zakladni rozdeleni askenazskych charedim je na chasidim a mitnagdim. Sefardsti charedim se na chasidy a mitnagdy nedeli. Askenazsti zide take tvori naprostou vetsinu v celosvetove charedi populaci, ktera je nejpocetnejsi v USA.

V soucasnosti se naprosta vetsina charedim nachazi v Izraeli, Severni Americe a Evrope. Jejich populace zaziva prudky rust zejmena diky vysoke porodnosti v techto rodinach, ci diky hnuti Ba'alej tsuva spocivajicim v navratu sekularnich Zidu k vire. Diky temto vlivum se populace zdvojnasobuje priblizne kazdych 16 let, pricemz vyhledove bude do roku 2050 vetsina zidu (ultra)ortodoxni.^[5]

V Ceske republice je nejvyraznejsim predstavitelem tohoto smeru prazska komunita Chabadu;^[6] jednotlivci hlasici se k charedim se vsak vyskytuji i mimo ni.^[7]

Teologie ultraortodoxniho judaismu se da nejlepe shrnout do techto bodu: Tora - Talmud - Sulchan aruch. Charedim uznavaji absolutni zavaznost jak psane, tak i ustni tory judaismu, ktera je v techto dilech obsazena. Charedim veri, ze jsou dalsim clankem neporuseneho retezce tradice, ktery zacina predanim Tory Bohem Mojzisovi na Sinaji a pokracuje dodnes.

Soudoby zpusob zivota charedim ovsem nema sve koreny primo v sinajske pousti, ale ve vychodni Evrope 17.-18. stoleti, kdy se formoval svet vychodoevropskych zidu, vcetne jejich kazdodennich zvyku, jako je oblekani, stravovani apod.

Literarni cinnost charedim se samozrejme neomezuje pouze na Toru a Talmud (ktera ovsem tvori osu jejich zivota a mysleni), ale je velmi bohata a neustale se rozsiruje. Charedi zije v naproste poslusnosti pred Bohem a jeho zakonem - Torou. Nejvyssi pozemskou autoritou pro charedim neni stat, nybrz rabin dotycne synagogy nebo komunity. Rabin slouzi stejne jako pred dvema tisici lety jako soudce sporu, ucitel a reprezentant komunity pri jednani s okolnim svetem.

Chlapci a divky navstevuji oddelene skoly, kde se venuji hlubsimu poznani a studiu Tory. Tato vyuka, probihajici v jesive ci v seminarich, zacina mezi 13. a 18. rokem veku. Velka vetsina muzu zustava v jesive az do uzavreni vetsinou predem domluveneho snatku. Po jeho uzavreni je obvykle pokracovani studia Tory v kollele, de facto jesive pro zenate muze, kteri plati mesicni stipendium za moznost studia. Vzdelavani v sekularnich statnich institucich je vetsinou nedoporucovano, avsak neni primo zakazano.

Velkym problemem zejmena v USA je absence zakladniho vzdelani u zidovskych chlapcu. Ti nenavstevuji bezne skoly, pouze jesivy venujici se studiu Tory, hebrejstiny a jidis. Pote dochazi k paradoxum, kdy American narozeny Americanum v USA neumi anglicky, jelikoz jej tento jazyk nikdo neucil. Naprosta vetsina takto vychovanych deti nikdy nechodi na stredni skolu (nejenom) kvuli jazykove bariere.^[8]

Zajimave rozdily panuji mezi izraelskymi charedim a temi ze zbytku sveta. Zatimco vetsina charedim z USA ci Evropy normalne pracuje, priblizne polovina izraelskych ortodoxnich zidu nikoliv. Toto jednani spolu s velkym poctem deti (prumerne sesti na rodinu) zpusobuje velky tlak na izraelsky socialni system, ktery tyto casto velmi chude rodiny musi podporovat. Zatimco v ortodoxnich rodinach neni vyjimkou 12 a vice deti, prumerna izraelska rodina ma 3,72 clenu.^[9]

Zatimco v roce 1983 pracovalo 63 % ultraortodoxnich zidu, v dnesni dobe jich je pouze 44,5 %. Vinu na tomto stavu z velke casti nese Izrael, jelikoz studentum v jesivach vyplaci 1800 sekelu mesicne za studium Tory. Izrael ma sice plan na znovunavraceni zamestnanosti na uroven z roku 1983, jeho uskutecneni nejpozdeji v roce 2022 ovsem neni proveditelne. Ackoliv u zen je 75 % zamestnanost srovnatelna s vetsinovou populaci, vydelavaji v prumeru o polovinu mene (6 000 oproti 9 300 sekelu mesicne).^[10]

Ackoli charedim jsou brani nekdy jako zpatecnici a lide ustrnuvsi v case, neni to presne. Rada charedim sice nasleduje nazor slavneho prespurskeho (bratislavskeho) rabina Chatama Sofera, ze Tora zakazuje vse nove (nebot je sama o sobe dokonala), avsak toto neni dogmatem. Rychly spolecensky vyvoj behem 20. stoleti prinutil i charedim reflektovat moderni trendy, tudiz bezne pouzivaji automobily, mobilni telefony, televizi apod. Zaroven bylo potreba halachicky osetrit pouzivani novych technologii, takze charedim behem uplynulych sta let vytvorili radu halachot tykajicich se radneho pouzivani elektriny, pocitacu, internetu atd.

Asi nejznamejsi pripad setkani charedim s novymi technologiemi je udalost z 20. kvetna 2012, kdy se na baseballovem stadionu v New Yorku seslo pres 40 000 ultraortodoxnich zidu kvuli prodiskutovani nebezpeci necenzurovaneho internetu. Nejvetsim nebezpecim internetu je dle zidu snadny pristup k pornografii. Popularnimi resenimi tohoto problemu jsou napriklad internetove kavarny dozorovane rabiny, kteri maji prehled o navstivenych strankach, ci specializovane filtry obsahu internetu.^[11] V posledni dobe bylo zidovskymi autoritami povoleno pouzivani internetu pro ucely prace a podnikani, ovsem za pouziti filtru obsahu.

Odpor se tedy tyka spise zalezitosti ideologickych nez technologickych. Role muzu a zen jsou presne rozlozeny, pricemz hlavni financni prinos do rodiny maji pracujici zeny. Charedim sice vyuzivaji sluzeb pro ne velmi stedreho izraelskeho socialniho systemu, na druhou stranu jej odsuzuji jako herezi a vzpouru proti Bohu. Rovnez pohled na temata jako evoluce apod. je velmi odmitavy a zmena v soucasnem pojeti neprichazi v uvahu.

Charedim vesmes povazuji okolni svet za zkazeny a uzaviraji se do svych vlastnich ,,ghett", napriklad Kiryas Joel ve state New York ci Me'a Se'arim v Jeruzaleme. Vyjimku tvori nektere skupiny (napr. Chabad Lubavic majici pres 200 000 clenu nebo nabozensti sioniste), ktere se naopak snazi sekularni a asimilovane zidy navratit k vire a k nabozenskemu zivotu.

Rodina je pozemskym stredobodem zivota ultraortodoxnich zidu. Charedi rodiny maji bezne sest a vice deti, pocet kolem dvanacti neni vyjimecny, coz ma za nasledek prudky rust jejich populace (predevsim v Izraeli), na druhou stranu to take znamena velmi nizkou zivotni uroven. V pripade zarazeni charedim do procesu prace mohou vykonavat pouze nejzakladnejsi manualni prace z duvodu absence jakekoliv kvalifikace, coz ke zlepseni financni situace nijak neprispiva. Napriklad ve state New York jsou dve s naskokem nejchudsi mesta tvorena ciste charedim komunitou. Ve state New York je vice nez polovina charedim klasifikovana jako chuda, pricemz 40 % obyvatel je zavislych na potravinove pomoci.^[12]

Deti charedim jsou od utleho veku vychovavany k poslusnosti nabozenskych tradic a k nasledovani zpusobu zivota predku. Vetsinou nenavstevuji statni skoly (proti sekularnimu vzdelavani panuje mezi charedim silny odpor), ale sve vlastni, kde je hlavni naplni studia Tora, Talmud a halacha. Od chlapce se ocekava, ze bude dale studovat na jesive, aby byl krome sveho obcanskeho zamestnani i dobrym clovekem po strance duchovni. U divek byla jeste na zacatku stoleti situace komplikovanejsi, nebot rada vudcu charedim vystupovala proti myslence zrizeni divcich ortodoxnich skol (ktere zrizovala napr. Agudat Jisra'el).

Asi nejcharakteristictejsim znakem charedim pro nezucastneneho pozorovatele je jejich obleceni a celkovy zjev. Obleceni, ktere ultraortodoxni muzi nosi, byva ve vsednich dnech vetsinou cerne, o sabatu a svatcich davaji prednost jinym barvam, napriklad zlate, bile apod. Zeny maji vyber mnohem volnejsi - podminkou je pouze, aby sukne zahalovala kolena (v idealnim pripade i kotniky - nohy jinak musi byt zakryte alespon puncochami), halenka nemela velky vystrih a rukavy presahovaly pres lokty. Vdane zeny si vlasy zakryvaji vetsinou satkem, ktery jim zakryva vsechny nebo jen cast vlasu. V nekterych skupinach si zeny vlasy po svatbe ostrihaji a nosi na verejnosti paruku.

Obleceni charedim vychazi z obleceni vychodoevropskych Zidu z 16.-17. stoleti, respektive z obleceni polskych a ukrajinskych sedlaku a slechticu, kterymi se inspirovali. Odev neni uniformni, charedim se casto podle odevu lisi podle prislusnosti k te ktere sekte ci skupine. Spolecnymi znaky jsou de facto pouze kipa (vetsinou cerna, ze sametu), talit a plnovous.

Pejzy (nakroucene lokny vlasu na skranich) nejsou obvykle u vsech skupin charedim, stejne tak jako pokryvka hlavy. Nektere skupiny nosi klasicky klobouk, jine nizky klobouk se sirokou strechou, nekteri nosi beranice, bud strejml (velka siroka beranice, kterou nosi predevsim Zide z Litvy, Madarska nebo Rumunska) nebo takzvany spodik (coz je mensi a vyssi beranice, predevsim ze zapadniho Polska). Jako obleceni nosi nekteri charedim normalni cerny oblek s bilou kosili bez vazanky, jine kaftan (jidis: rekl) pripadne tzv. bekis (svatecni plast).

Nejvyznamnejsim zastresovacim organem askenazskych charedim v Izraeli je organizace Ha-eda ha-charedit, (hebrejsky: h`dh hHrdyt, dosl. ,,Obec bohabojnych") v askenazske vyslovnosti hebrejstiny ,,ha-eda ha-charejdis"), ve ktere spolecne zasedaji jak chasidim, tak i mitnagdim.

Ve vztahu k Izraeli je Eda charedit silne antisionisticky zamerena. Krome teto organizace existuje rozsahle politicko-nabozenske hnuti Agudat Jisra'el nebo politicka strana Sas.

Charedim se deli nejen podle nabozenskych postoju, ale take napr. podle vztahu ke Statu Izrael - obecne je postoj charedim ke Statu Izrael velmi rezervovany a pragmaticky. Nektere ultraortodoxni skupiny (napr. satmarsti nebo bobovsti chaside ci odstepenecka frakce Neturej karta) dokonce jeho existenci vubec neuznavaji, protoze nebyl zalozen mesiasem, ale sekularnimi sionisty. Vetsina charedim vsak zaujima pragmaticky postoj a uplatnuje svuj vliv v politice k ziskani socialnich pridavku a financnich prostredku pro nabozenske skoly.^[13] Jine skupiny, jako napr. Chabad, gersti chaside nebo Belzsti chaside jsou naopak spise prosionisticke nebo neutralni.

Specificka je situace charedim k povinne vojenske sluzbe, kterou nemusi vykonavat dle dohody Torato Umanuto z roku 1948. Zatimco tehdy se dohoda tykala priblizne 400 obcanu, v dnesni dobe se jedna o az 10% populace. Izraelske armade tito vojaci citelne chybi, investuje tedy desitky milionu sekelu rocne do naborovych kampani. Ty se zacinaji vyplacet, jelikoz pocet dobrovolne narukujicich charedim stale roste. Roku 2014 jich narukovalo 634, v roce 2017 jiz 1345. Ruku v ruce s poctem brancu jde i snizujici se pocet vyjimek ze sluzby, ktery klesl priblizne na ctvrtinu. Stale se sice nedari naplnovat tabulkove pozadavky izraelske armady na pocet charedim v armade, situace se vsak vyrazne zlepsuje.^[14] V cervnu 2024 Nejvyssi soud rozhodl, ze ultraortodoxni zide nebudou mit vyjimku pro nastup na povinnou vojenskou sluzbu.^[15] V cervenci 2024 zacala izraelska armada na zaklade rozhodnuti Nejvyssiho soudu ultraortodoxni zidy do sluzby povolavat,^[16][17] pricemz cast drivejsich odpiracu ve svetle udalosti ze 7. rijna dobrovolne zmenila svuj zasadovy postoj.^[18]

• Judaismus
• Zidovsky fundamentalismus

• Obrazky, zvuky ci videa k tematu charedim na Wikimedia Commons

Citovano z ,,https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Charedim&oldid=25577494"

Kategorie:

• Ortodoxni judaismus
• Charedsky judaismus

Skryte kategorie:

• Udrzba:Clanky s docasne pouzitou sablonou
• Monitoring:Clanky s identifikatorem GND
• Monitoring:Clanky s identifikatorem NLI
• Portal Hebraistika/Zapojene clanky