Light Mode

Preskocit na obsah

at (Unix)

Z Wikipedie, otevrene encyklopedie
at
Typ softwarustandardni UNIXova utilita ci prikaz
Nektera data mohou pochazet z datove polozky.

at je v informatice prikaz pouzivany v unixovych operacnich systemech. Slouzi pro naplanovane (odlozene) spusteni programu (skriptu).

V Unixovych operacnich systemech, slouzi prikaz at k naplanovani prikazu, ktere se maji spustit najednou, v konkretnim case v budoucnosti. Presneji, cte serie prikazu ze standardniho vstupu a sbira je do jednoho at-jobu a spusti je v nastavenem case. Job dedi stavajici prostredky, a tak je spusten ve stejnem pracovnim adresari a se stejnymi parametry jako byl naplanovan.

Lisi se od nastroje cron ktery se pouziva pro opakujici se operace (napr. jednou za hodinu, kazde utery, 1. ledna kazdy rok). Mnoho Unixovych systemu umoznuje administratorovi zakazat pristup k prikazu at.

Prikaz at muze byt naprogramovan tak, aby odeslal uzivateli zpravu, kdyz jsou jeho naplanovane ulohy hotovy. Umoznuje naplanovat vice sekvenci uloh, umi cist seznam uloh i ze souboru namisto standardniho vstupu.

V nekterych unixovych operacnich systemech se pouziva at demon (atd), ktery ceka na pozadi a periodicky kontroluje seznam operaci a spousti je v naplanovanem case.

Ke spusteni naplanovanych uloh muzeme pouzit prikaz batch misto prikazu at, ale pouze v pripade, ze prumer zateze systemu je nizsi nez 0,8 nasobek implicitniho.

K vypisu naplanovanych uloh slouzi prikaz atq, ke zruseni ulohy prikaz atrm.

Priklad prikazu pro kompilaci souboru se zdrojovym kodem v jazyce C v urceny cas (zde 31. ledna v 11:45 dopoledne, nize pak za 15 minut) a odeslat e-mailem vysledky (vystup na standardni proudy stdout a stderr):

$ echo "cc -o program program.c" | at 1145 jan 31

nebo

$ at now + 15 min
at> cc -o foo foo.c
at> ^D (stisknout Control-D na zacatku radku)

AT ve Windows

[editovat | editovat zdroj]

Windows NT/2000/XP/7 maji take prikaz at (podobny jako cron), ale je oznacen za zastaraly ve prospech Task Scheduleru.

Externi odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrazky, zvuky ci videa k tematu at na Wikimedia Commons

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BRANDEJS, Michal. UNIX - LINUX. Prakticky pruvodce. Praha: Grada Publishing, 1996. 341 s. ISBN 80-7169-170-4.
Pahyl
 Tento clanek je prilis strucny nebo postrada dulezite informace.
Pomozte Wikipedii tim, ze jej vhodne rozsirite. Nevkladejte vsak bez opravneni cizi texty.
Prikazy a programy prikazove radky Unixu (vice)
Sprava souboru

cat * chattr * cd * chmod * chown * chgrp * cksum * cmp * cp * du * df * file * fsck * fuser * ln * ls * lsattr * lsof * mkdir * mount * mv * pwd * rm * rmdir * split * touch
Sprava procesu
Sprava uzivatelu a prostredi

env * finger * id * logname * mesg * passwd * su * sudo * uname * uptime * w * wall * who * whoami * write
Zpracovani textu

awk * comm * csplit * cut * diff * ed * ex * fmt * head * iconv * join * less * more * patch * paste * read * sed * sort * tac * tail * tee * tr * uniq * wc * xargs
Programovani v shellu
Sitova komunikace
Hledani
Ostatni

banner * bc * cal * date * dd * look * lp * man * size * yes