Preskocit na obsah

Propiska

Z Wikipedie, otevrene encyklopedie
Bezna propiska
Ruzne typy propisek
Detailni pohled na kulickovy mechanismus propisky
Zjednodusene schema ,,cvakaci" propisky

Propiska, nekdy tez propisovacka, narecne tez prupiska ci prupiska, spisovne propisovaci tuzka nebo kulickove pero je bezne pouzivana psaci potreba. V pouzdru propisky je umistena napln s hrotem s otacivou kovovou kulickou, ktera pri psani na papir prenasi husty rychloschnouci inkoust z naplne. Pouzivani propisek se rozsirilo po druhe svetove valce na ukor plnicich per.

Na stejnem principu funguje keramicke pero neboli roller, ktery ma kulicku keramickou a inkoust podobnejsi plnicimu peru.

Etymologie

[editovat | editovat zdroj]

Slovo propiska souvisi s jejim vyuziti pro propisovani, psani pres kopirovaci papir, kdy se na propisku da tlacit, a ta tak zanechava citelnou kopii - prupis. V dobe zavadeni propisek nebylo dostupne snadne porizovani kopii pomoci fotokopirky. K propisovani nebyla vhodna plnici pera s choulostivym hrotem, ktera byla v dobe nastupu propisek rozsirena jako hlavni psaci potreba zanechavajici trvaly (nevygumovatelny) zaznam. K tvorbe vice kopii kopirakem se pred nastupem propisek musela pouzivat obycejna tuzka nebo inkoustova (kopirovaci ci snimaci, slinena) tuzka, pouzivalo se i plnici pero se sklenenou spickou.

Udajne se oznaceni v 50. letech 20. stoleti nejprve objevilo v podobe ,,prupiska" (tez se ji rikalo ,,vecne pero"), a teprve pozdeji prevazila forma ,,propiska" ci ,,propisovacka".[1] Slovo ,,prupiska" ma tez kracenou variantu ,,prupiska". Forma ,,prupiska" zaujala jako narecni prvek spjaty s Moravou napriklad u spisovatelky Lenky Prochazkove,[2] ktera pochazi z Olomouce. V internetove ankete v listopadu 2008 na webu ankety.stylove.com se k podobe ,,propiska" prihlasilo 74 %, k podobe ,,prupiska" 11 % a k podobe ,,prupiska" 9 % z 376 hlasujicich.[3]

Princip kulickoveho pera objevil koncem 19. stoleti American John Loud, ktery ho pouzival pro znaceni kuze.[4]

Poprve byla propiska sestavena novinarem madarskeho puvodu jmenem Laszlo Biro, ktery pracoval jako editor v male redakci. V praci byl casto nucen vyuzivat tuzky, ktere casto spinily papir a lamaly se. Rozhodl se tudiz, ze vytvori novou psaci potrebu, ktera by vychazela z pouzite tuse u tiskarskych stroju. Behem sve prace se spojil se svym bratrem Gyorgym, ktery pracoval jako chemik. Spolecne dosli k zaveru, ze novy druh psaci potreby by mel obsahovat kulicku, ktera se pri doteku s papirem zacne otacet, odebirat napln ze zasobniku a prenaset na plochu.

Rozhodujici pro uspech ale byla psaci napln, ktera se lisila od jinych reseni s inkoustem. Inkoust totiz zasychal nebo naopak vytekal a tvoril kanky. Biro vyrobil smes, ktera byla husta a rychle schnouci, s podobnym slozenim jako tiskarsky inkoust.[5]

K vynalezu Bira inspirovala detska hra kulicky, pote co si vsiml, ze kulicka za sebou po projeti kaluzi nechala stopu.[4]

Prvni prototyp mel Biro hotovy jiz v roce 1931, britsky patent na svuj novy vynalez obdrzel az 15. cervna 1938.[6] Dalsi patent ziskal 10. cervna 1943 v argentinskem exilu, kam musel z Madarska uprchnout kvuli svemu zidovskemu puvodu.[4]

Byla to do znacne miry druha svetova valka, ktera mela velky podil na uspechu a rozsireni noveho vynalezu. Oblibili si to totiz britsti piloti RAF, kteri propisky zacali pouzivat k psani leteckych deniku a dalsich zaznamu behem letu. Propiska byla v tomto ohledu mnohem praktictejsi nez do te doby pouzivana plnici pera.[zdroj?]

Jine reseni

[editovat | editovat zdroj]

Biro nebyl jediny s podobnym napadem. V cervnu 1935 si v Ceskoslovensku nechal patentovat pero s kulickou ve hrotu prazsky inzenyr Vaclav Klimes.[4] Vlastni pero vsak melo komplikovanejsi technicke reseni, nez dnesni propisky - obsahovalo pist s mechanismem pro udrzovani staleho tlaku v nadrzi. Z popisu patentu vyplyva, ze se jednalo o pero, ktere psalo inkoustem.[7]

  1. | Pero nebo propiska? Kulickovy psaci prostredek!, Levactvi.cz, z knihy Boj o spetku... aneb soumrak spojiteho pisma, Imagine Media, s.r.o., Usti nad Labem, 2020, ISBN 978-80-905511-4-5, str. 29-33
  2. | Lea Zidkova: Lenka Prochazkova : Jeji literarni kariera, zivot a dilo - monograficka studie, diplomova prace, Univerzita Karlova, Filozoficka fakulta, Ustav ceske literatury a literarni vedy, Praha, 2011
  3. | Jak je to spravne?, Ankety.stylove.com, 4.-8. 11. 2008
  4. | a b c d Kdyz kulicka projede kaluzi aneb Jak vznikla pred 70 lety propiska, CT24, 10. 6. 2013, hab
  5. | OSTRCILIK, Jaroslav. Propiska: Banalni vynalez, ktery zmenil svet. 100+1 zahranicnich zajimavosti. 2021-08-01. Dostupne online.
  6. | The first complete specifications appear to be UK 498997, June 1938 and UK 512218, December 1938; his rather basic Hungarian patent 120037 was dated April 1938. Collingridge, M. R. et al. (2007) "Ink Reservoir Writing Instruments 1905-20" Transactions of the Newcomen Society 77(1): pp. 69-100, p. 80
  7. | 70a. Klimes Vaclav, Ing.. Patentni vestnik (dostupne online po registraci v NK CR). 1938-12-15, s. 839. Dostupne online.

Externi odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrazky, zvuky ci videa k tematu propiska na Wikimedia Commons
  • Slovnikove heslo propiska ve Wikislovniku
Pahyl
 Tento clanek je prilis strucny nebo postrada dulezite informace.
Pomozte Wikipedii tim, ze jej vhodne rozsirite. Nevkladejte vsak bez opravneni cizi texty.