Podcasting

Z Wikipedie, otevrene encyklopedie

Podcast je porad, ktery je k dispozici v digitalni podobe ke stazeni pres internet,^[1][2] napriklad epizodicka serie digitalnich zvukovych nebo video souboru, ktere si uzivatel muze stahnout do osobniho pristroje a prehrat a poslouchat jej v libovolny cas. Streamovaci aplikace a podcastove sluzby poskytuji pohodlny a uceleny zpusob, jak spravovat osobni spotrebni frontu napric mnoha zdroji podcastu a napric prehravacimi zarizenimi. Existuji take vyhledavace podcastu, ktere uzivatelum pomahaji vyhledavat a sdilet epizody podcastu.^[3]

Podcastove serie obvykle predstavuji jednoho nebo vice pravidelnych moderatoru, kteri se venuji diskusi o urcitem tematu nebo aktualni udalosti. Diskuse a obsah podcastu se mohou pohybovat od peclive napsanych scenaru az po zcela improvizovane. Podcasty kombinuji propracovanou a umeleckou zvukovou produkci s tematickymi zajmy od vedeckeho vyzkumu az po zurnalistiku ze zivota. Mnoho podcastovych serialu nabizi pridruzene webove stranky s odkazy a poznamkami k poradum, zivotopisy hostu, prepisy, dalsimi zdroji, komentari a dokonce i komunitni forum venovane diskusi o obsahu poradu.

Naklady pro spotrebitele jsou nizke, mnoho podcastu je ke stazeni zdarma. Nektere z nich jsou zastreseny firmami nebo jsou sponzorovany a obsahuji komercni reklamu. V jinych pripadech muze byt podcast obchodnim pocinem podporovanym urcitou kombinaci modelu placeneho predplatneho, reklamy nebo produktu dodavaneho po prodeji. Vzhledem k tomu, ze obsah podcastu je casto zdarma, je podcasting casto klasifikovan jako rusive medium, ktere je nepriznive pro zachovani tradicnich modelu prijmu.

Za vynalezce podcastingu je povazovan americky televizni a rozhlasovy moderator Adam Curry a softwarovy inzenyr Dave Winer. Jiz od roku 2000 Dave Winer pracoval na rozvoji RSS technologie, nebot chtel prijit s formatem pro dorucovani obsahu prostrednictvim systemu predplatneho. Az do leta 2004 byl pokrok pomaly, a prestoze mnoho jednotlivych casti bylo na svem miste, nebyly vsechny svazany, dokud se Adam Curry nerozhodl vyzkouset programovani a nevyvinul prvni zakladni aplikaci podcatcher s Apple Scripts. Povedlo se mu vytvoril program znamy jako iPodder, ktery mu umoznil stahovat vysilani internetoveho radia do jeho iPodu^[4]. Program byl nastaven, tak aby hlidal zdroje RSS a pokud se v nich objevil nejaky MP3 soubor, podstrcil ho iTunes tak, aby ho tento program do iPodu pri pristim pripojeni automaticky nahral. Autori posleze uvolnili jejich program jako open-source. Zahy se tedy objevila rada klonu nejenom pro puvodni MacOS, ale i pro Windows a Linux^[5]. Uz po roce od vzniku podcastu se totiz zakladna posluchacu rozsirila z 820 tisic na vice nez 4,8 milionu^[6]. Hned v roce 2004 take vznikla prvni podcastova platforma Libsyn.

Slovo vzniklo spojenim slov iPod + broadcasting (maly MP3 prehravac od Apple + anglicky "vysilani"). Toto slovni spojeni poprve pouzil britsky novinar a technolog Ben Hammersley ve svem clanku ,,Audible revolution" pro britsky denik The Guardian, ve kterem rozebiral vzrustajici oblibu tvoreni a poslouchani audio obsahu ve formatu mp3 na prenosnych prehravacich zarizenich. Hammersley v clanku uvazoval nad tim, jak nazvat tento vzrustajici trend online radia. Krome podcastingu navrhoval jeste nazvy jako audioblogging ci GuerillaMedia^[7]. Nakonec se ujal pojem podcasting, a to natolik, ze byl o rok pozdeji redaktory slovniku New Oxford American Dictionary oznaceno za slovo roku 2005^[8].

Tento pojem se ovsem setkal i s kritikou, protoze pusobi zavadejicim dojmem, nebot k vyuzivani podcastingu neni iPod potreba (lze je prehravat pres stolni pocitac, pres tablet, ci mobilni telefon atd.) , ani se nejedna o takovou formu vysilani v tradicnim slova smyslu (nejcasteji jsou k poslechu vyuzivany chytre mobilni telefony). Cestina prejala tento anglicky vyraz v podstate beze zmeny, pridava pouze sklonovani tohoto vyrazu.

Podcasty nelze rozdelovat dle specializace na tema, nebot v tomto ohledu je tolik podcastu, kolik je ruznych zajmu lidi (podcast muze byt specializovan stejne dobre na vareni, jako na kosmologii).

Podcasty se tedy rozdeluji dle autoru, a to na zakladni tri skupiny:^[zdroj?]

1. verejnopravni (autorem je verejnopravni subjekt)
2. komercni (autorem je soukromopravni subjekt)
3. individualni / influencerske (autorem je jednotlivec/ci nezastiteny zadnou instituci)

Dale pak dle dosahu k posluchacum:^[zdroj?]

1. s mikro dosahem (do 5 000 posluchacu)
2. se strednim dosahem (do 50 000 posluchacu)
3. s makro dosahem (do 100 000 posluchacu)
4. s mimoradnym dosahem (nad 100 000 posluchacu)

Podcasty se snazi prizpusobit cinnosti posluchace, vetsina se pohybuje delkou formatu mezi 30 az 60 minutami, nicmene vyjimkou nejsou ani nekolikahodinove podcasty. Tento rozsah vychazi ze zpusobu konzumace podcastu - lide pri jejich poslechu vetsinou vykonavaji nejakou cinnost (cestuji, sportuji, vari atd.), a tak je pro ne delsi format mnohdy pohodlnejsi. Podcasty take do velke miry prekonavaji drive masove rozsirene psani blogu, nebot oproti cteni psaneho textu je pri poslechu zapojen dalsi smysl - sluch. Prostrednictvim hlasu je mnohem snazsi predat emoce a navazat hlubsi vztah s posluchacem. Nejvetsim bonusem pro posluchace je vsak moznost prehrat podcast v jakoukoli dobu (podcasty lze snadno prehrat i o nekolik let pozdeji), shromazdavani podcastu v albech, kde jsou pro posluchace lehce dohledatelne a rovnez moznost volit si k poslechu velmi specificka temata. Tento trend jde kontra masovym mediim a konzumnimu obsahu volenemu dle prumerneho posluchace/divaka.

Podcastovy prumysl stale roste a meni se. Podle poslednich pruzkumu bylo v dubnu 2021 celosvetove evidovano 48 milionu epizod podcastu a pres 2 miliony aktivnich poradu. Co se tyce americke populace, zhruba 78 % populace USA nyni zna podcasting a 55% americke populace nekdy podcast slyselo^[9]. Krome US patri mezi predni konzumenty podcastingu staty jako Jizni Korea, Spanelsko, Svedsko a Australie^[9].

Podle Westwood One National Study pouziva prumerny posluchac podcastu v USA temer tri ruzne platformy. A narocni posluchaci (6+ hodin/tyden) vyuzivaji ke konzumaci obsahu podcastu ctyri sluzby. Nejcasteji se jedna platformy: Spotify, Apple Podcast, Google Podcast, Podchaser, Tuneln, iHeartRadio, Pandora a Anchor^[10].

Trendem poslednich let v oblasti podcastingu jsou zive podcasty, vysilane v predem stanoveny cas. Zive podcasty vzrostly mezi lety 2012 a 2019 o vice nez 2 000 %. Mohou mit formu rozhovoru, relaci otazek a odpovedi, soutezi, telefonickych debat ci zivych prenosu udalosti. Mezi oblibene moznosti ziveho vysilani patri Youtube Live, Facebook Live, Twitch, Castbox Livecast a Zoom, ktere jsou kombinovany s vyhrazenymi streamovacimi nastroji, jako je StreamYard a Ecamm Live^[10].

Spolecne s popularizaci podcastu se v tomto formatu zacina ve velke mire objevovat reklama. Reklamni sdeleni v podcastech je hojne rozsireno zejmena v USA, nebot se zde nachazi mnoho osob, ktere se podcastingem zivi. V roce 2017 bylo za radiovou reklamu vydano 17 miliard dolaru, zatimco za podcastovou pouze 200 milionu. Odhadovalo se, ze v roce 2020 by mel trh s podcastovou reklamou prekonat 500 milionu dolaru.

Nejcasteji se lze setkat s reklamou na zacatku podcastu nebo uprostred dane epizody. Ze studie vyzkumniku Eric A Ritter a Chang-Hoan Cho vyplynulo, ze podle posluchacu jsou reklamy umistene na zacatku podcastu mene rusive nez reklamy umistene uprostred^[11]. Nicmene posluchaci si podle vyzkumu uvedomuji, ze podcasteri potrebuji sponzorstvi, aby mohli dal fungovat, a nemaji problem se sponzorovanymi zpravami nebo reklamou ve svem obsahu. Statistiky dale ukazuji, ze 80 % posluchacu posloucha vetsinu epizody podcastu bez preskakovani reklam a take 69 % posluchacu uvedlo, ze jim bylo prostrednictvim podcastove reklamy predstaveno nove zbozi a sluzby^[12].

Za spickovou podcastovou tvorby, se povazuji napr. porady neziskove medialni organizace National Public Radio produkujici asi 8 z 10 nejposlouchanejsich podcastu.

Popularita podcastu v Ceske republice stoupa. V roce 2021 bylo podle spolecnosti Newton Media na ceskem internetu k poslechu uz temer 3 000 podcastu a dalo se predpokladat, ze mnozstvi podcastu postupne pribyva.^[13] Uceleny katalog vsech ceskych a slovenskych podcastu lze najit na webu Audiolibrix nebo na webove strance ceskepodcasty.cz.

Rozvoj fenomenu podcastingu byl vsak v Ceske republice pozvolny. Zlomovy byl az rok 2019, kdy podcasty jako medium zaznamenaly jednoznacne nejvetsi rust za dobu sve existence v Cesku. Z okrajoveho a casto prehlizeneho kanalu se stal vlivny nastroj, jehoz jedinecnost a dosah zacaly vyuzivat mnoha media i cetne renomovane spolecnosti. Jednou z hlavnich udalosti v roce 2019 byly nakupy svedske streamovaci platformy Spotify, ktera za vice nez 400 milionu dolaru koupila nekolik spolecnosti produkujici samotne podcasty nebo poskytujici pridruzene sluzby^[14].

V top ceskych podcastech ma velke zastoupeni Cesky rozhlas, ktery mnoho svych radiovych poradu prevadi do podcastove formy; od roku 2019 take vytvari originalni zpravodajsky podcast Vinohradska 12. Podobne pristupuji k formatu podcastu take tvurci poradu Hyde Park Civilizace televize CT24. Podcast jako svebytny format zacal vydavat Denik N. Studio N, ktere moderuje Filip Titlbach, prinasi investigativni temata a jizlive komentare. Popularni^[zdroj?] jsou take rozhovory Podcast bez Nazvu, Brocast, GunPoint Podcast, Deep Talks nebo Proti Proudu. Z cestovatelskeho prostredi pote vynika^[zdroj?] Daniel na cestach. Jedinym ceskym ciste kvizovym podcastem je podcast Kviz, please!^[15]

Podcasty take produkuji influenceri na socialnich sitich. Mezi nejznamejsi^[zdroj?] podcastery na ceske scene patri Petr Mara, Karel Kovar (Kovy), Tereza Salte ("Tereza In Oslo"), sestry Lucie Granova, nebo Nicole Ehrenbergerova ("A Cup Of Style").^[zdroj?]

Oficialni podcasty doposud (unor 2022) v Ceske republice prilis casto nevydavaly verejne organizace. Jednim z prvnich takovych podcastu se stal porad Svestky vali pecky Mestske policie Brno.^[16]

Za jeden z prvnich podcastu na ceskem internetu lze povazovat Hpod, ktery na hernim webu hrej.cz pravidelne vychazi jiz od roku 2006.^[zdroj?]

Za vzdelavaci podcast, lze povazovat ten, ktery posluchaci sdeluje a vysvetluje informace z vedeckeho badani, ale i prohlubuje povedomi o historii, ci napomaha k rozsireni jazykovych znalosti, at uz materskeho jazyka nebo i cizich jazyku. V ramci vzdelavani je podcasting nejcasteji zarazovan do m-learningu, neboli mobile learningu, ktery je vniman jako jedna z moznych cest vyvoje e-learningu^[17].

Vzdelavaci podcasty maji celou radu vyuziti, od rozsireni vyuky, pres nabor novych studentu az asistenci pri prohlidce univerzity. Zakladni rozdeleni podcastingovych materialu ve vzdelavani je mozne podle Herouta provest na informacni podcasty, marketingove podcasty a vzdelavaci podcasty^[17].

• Informacni podcast - muze byt vhodnym nastrojem pro sdelovani informaci z univerzity nebo jejich pracovist. Napriklad podcasty informujici studenty o novinkach, podcasty z jednotlivych pracovist s informacemi o realizovanych vedecko-vyzkumnych projektech.
• Marketingovy podcast - vyuzivaji univerzity podcasting v ramci marketingovych kampani. Jedna se o levny a zejmena atraktivni zpusob, jak oslovit potencialni studenty.
• Vzdelavaci podcast - jedna se o podporovany alternativni zpusob dorucovani vzdelavaciho obsahu k posluchacum univerzit a vzdelavacich pracovist. Vzdelavaci podcasty je mozne delit na podcasty vytvarene studenty a podcasty vytvarene pedagogy, pripadne podcasty vytvarene ostatnimi osobami, napriklad odborniky z praxe na danou oblast

Vzdelavaci podcast muze nabidnout inovativni zpusob podpory uceni se. Lze ho pouzit jako uvodni material pred prednaskami, nebo jako zaznam prednasky, a tak umoznit studentum poslech prednasek znovu, bud proto, ze se nemohli zucastnit, nebo aby posilili svoje uceni^[18]. Mezi hlavni benefity vyuzivani podcastu pri uceni patri: zvyseni flexibility, zvyseni dostupnosti uceni (zejmena ve vztahu k umozneni mobilniho pristupu) a zlepseni studijnich zkusenosti studentu^[19].

Zejmena v oblasti jazykoveho vzdelavani ma podcasting velky potencial. Vyzkumne studie o podcastingu zdokumentovaly mnoho dukazu o tom, ze podcasty mohou vyrazne pomoci rozvijet jazykove dovednosti studentu, zejmena pri rozvoji mluveni a naslouchani. Napriklad Istanto v roce 2011 navrhl pet serii podcastu jako doplnkove materialy k vyuce, slouzici k rozvoji poslechovych dovednosti a gramatiky studentu. Na konci semestru rozdal dotaznik 20 studentum bakalarskeho studia, kteri se ucili indonestinu jako cizi jazyk. Vysledek ukazal, ze aplikace podcastu prispela ke zlepseni jejich poslechovych dovednosti a znalosti gramatiky. V neposledni rade si studenti z podcastu odnaseli i znalosti o indoneske kultury. Podcasty umoznuji studentum ucit se jazyk ze skutecneho, smysluplneho a autentickeho materialu. Krome rozvoje poslechu a vyslovnosti, studenti mohou ziskat odborne a zajimave informace o danem tematu^[20].

Zastanci podcastingu veri, ze muze studentum nabidnout jedinecne vzdelavaci vyhody. Jedna z prvnich zprav popisujicich potencial podcastingu ve vzdelavani byla od Clarka a Walshe, kteri zduraznili, ze ,,naslouchani je instinktivni, ale cteni a psani nikoli ". Je vsak treba take poznamenat, ze podcasting neni bez odpurcu. Kritici podcastu vyjadruji sve obavy z narustu pracovni zateze ucitelu nebo instruktoru pro ty, kdo podcasty vytvareji. Dalsi casto citovana kritika podcastingu se tyka problemu absence. Blaisdell poznamenal, ze pokud bude prednaska dostupna ke stazeni podcastu, proc by se pak studenti meli obtezovat prichazet do tridy?^[21]

• Poslech rozhlasove stanice - Nektera radia (napr. BBC) umoznuji stahovani vybranych poradu ve forme podcastu nebo primo zvukovych souboru. Uzivatel ma moznost vybrat si, co, kdy a jak bude poslouchat.
• Vzdelavani/vyuka - Podcastingu se venuji ucitele, lektori, skoly a vzdelavaci instituce, takze je mozne se vzdelavat formalnim i neformalnim zpusobem v anglictine, lekarstvi apod. Napriklad podcasty The Word Nerds a The Bob and Rob Show mohou slouzit jako pomoc pri studiu anglictiny. Podcasty vyuziva napr. Unicorn College, jejiz studenti tak maji k dispozici jednotlive prednasky v audioforme.
• Andragogika - Vzdelavani dospelych, zde zejmena neformalni vzdelavani, lze rovnez realizovat formou podcastu. Pro dospele v produktivnim veku lze navic podcasty radit mezi nejucinnejsi nastroje andragogiky, nebot jedinci mohou zaroven s poslechem cas venovat i dalsi cinnosti.
• Blog - ve zvukove podobe (audioblog).
• Motivace - Podcast muze posluchace motivovat ke cviceni, vareni, peci o telo a dusi atd.
• Relaxace - U poslechu podcastu lze aktivne relaxovat.
• Interni vzdelavani - Podcast muze byt skvely zpusob, jak efektivne predavat informace svym zamestnancum. Diky tomu, ze je mozne si podcast pustit pri jizde autem, v hromadne doprave nebo pri sportu, vyhnete se tak odporu vasich zamestnancu venovat vzdelavani cas navic. Vzdelavaci podcast muze byt take vytvoren zajimavym, poutavym stylem a byva tak zazivnejsi nez psana skripta.
• Marketing - Pomoci podcastu je mozne sirit sve know-how a budovat znacku. Firma navic ziskava reputaci na trhu a ma prostor pro budovani hlubsiho vztahu s klienty.

V tomto clanku byl pouzit preklad textu z clanku Podcast na anglicke Wikipedii.

• Juice

• Obrazky, zvuky ci videa k tematu podcast na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo podcast ve Wikislovniku
• Kniha Jak stahovat podcasty ve Wikiknihach
• Podcasting: fenomen i trend, ale radeji budme v klidu - clanek od Jiriho Hlavenky na Zive.cz (pres Webarchiv.cz)

Citovano z ,,https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Podcasting&oldid=25424072"

Kategorie:

• Podcasting
• Internet
• Anglicka slova a fraze

Skryte kategorie:

• Udrzba:Clanky s docasne pouzitou sablonou
• Udrzba:Clanky obsahujici nedolozena tvrzeni
• Monitoring:Clanky prelozene z enwiki
• Monitoring:Clanky s identifikatorem GND
• Monitoring:Clanky s identifikatorem LCCN
• Monitoring:Clanky s identifikatorem LNB
• Monitoring:Clanky s identifikatorem NDL
• Monitoring:Clanky s identifikatorem NLI
• Portal Internet/Zapojene clanky