Max Amann

Max Amann (24. listopadu 1891 - 30. brezna 1957) byl nemecky nacista, politik a publicista. Zaroven byl dustojnikem SS v hodnosti SS-Obergruppenfuhrer.

Narodil se 24. listopadu roku 1891 v bavorskem Mnichove. Pote, co dokoncil zakladni skolu, tak nastoupil na obchodni akademii, kde uspesne odmaturoval. Po studiu byl na praxi v mnichovske advokatni kancelari.

S vypuknutim prvni svetove valky byl odveden do nemecke armady a byl zarazen do 16. bavorskeho pesiho zalozniho pluku (Bayerisches Reserve-Infanterie-Regiment Nr. 16), kde ke konci valky dosahl hodnosti Vizefeldwebel (Starsiho rotmistra) a stal se dustojnickym kandidatem. Avsak dustojnikem se nikdy nestal, nebot drive skoncila valka a byl po demobilizaci z armady propusten.

Behem sve valecne sluzby ziskal za zasluhy prusky zelezny kriz II. tridy, bavorsky vojensky zasluzny kriz III. tridy s meci a dosahl funkce velitele cety. U 16. zalozniho pesiho pluku se rovnez setkal s pozdejsim nemeckym kanclerem a vudcem Adolfem Hitlerem, kdyz slouzil jako poddustojnik v teze rote.

V pocatcich NSDAP vstoupil k 1. rijnu 1921 do strany v poradi jako jeji treti clen. Ve stejnem roce byl poveren rizenim kupeckych vyskolenych obchodu strany a zaroven i stranickych organu novin Volkischer Beobachter.

O rok pozdeji byl jmenovan reditelem stranickeho vydavatelstvi Franz-Eher-Verlag a zaroven risskym vedoucim pro tisk.

Behem listopadu roku 1923 se po boku Hitlera zucastnil nezdareneho pivniho puce v Mnichove a pote, co priznal svoji ucast pred soudem, tak mu byl udelen trest ve vysi 4 a pul mesice zalare. Po svem propusteni byl 9. listopadu 1924 zvolen do mestske rady mesta Mnichova. Tuto funkci zastaval az do dubna roku 1933.

Od roku 1925 se snazil spojit vydavatelstvi Franz-Eher-Verlag s hlavnim vydavatelstvim NSDAP a vybudovat tak silne novinarske imperium, pod kterym by vychazel jak Volkischer Beobachter tak casopis Das Schwarze Korps. Od 9. cervna roku 1928 az do 12. cervna 1930 byl clenem okresni rady Hornich Bavor.

Dne 4. zari 1931 se mu stala nehoda pri lovu s generalem von Eppem a musela mu byt amputovana leva ruka v rameni.

Pote, co byl 4. kvetna roku 1945 zajat americkymi jednotkami, tak byl vyslechnut a nasledne odsouzen denacifikacnim soudem ke 2 a pul roku vezeni.

Nedlouho pote byl jeho pripad prezkouman a po zjisteni novych pritezujicich skutecnosti byl shledan vinnym ze zlocinu proti miru a antisemitismu. Dne 8. zari 1948 si vyslechl rozsudek, ktery ho odsoudil k deseti letum v pracovnim tabore.

Roku 1953 byl predcasne propusten, avsak jeho majetek byl zcela zkonfiskovan a rovnez ztratil pravo na penzi. Zemrel v naproste chudobe 30. brezna roku 1957 ve veku nedozitych 66 let v Mnichove.

• Obrazky, zvuky ci videa k tematu Max Amann na Wikimedia Commons