Preskocit na obsah

Definicni obor

Z Wikipedie, otevrene encyklopedie
Funkce f {\displaystyle f} zobrazuje mnozinu X {\displaystyle X} do mnoziny Y {\displaystyle Y} . Definicni obor znacen cervene, obor hodnot zlute.

Definicni obor zobrazeni T : X - Y {\displaystyle T:X\to Y} z mnoziny X {\displaystyle X} do mnoziny Y {\displaystyle Y} tvori prave ty prvky mnoziny X {\displaystyle X} , pro nez je definovan obraz v mnozine Y {\displaystyle Y} . Obecne nemusi byt zobrazeni T {\displaystyle T} definovano na cele mnozine X {\displaystyle X} , v tom pripade tvori jeho definicni obor podmnozinu mnoziny X {\displaystyle X} . Definicni obor funkce f {\displaystyle f} je mnozina vsech hodnot, pro ktere je funkce f {\displaystyle f} definovana.

V matematicke notaci lze definicni obor pro zobrazeni T : X - Y {\displaystyle T:X\to Y} zapsat nasledovne:

D T = { x X | ( y Y ) ( T ( x ) = y ) } {\displaystyle D_{T}=\{x\in X|(\exists y\in Y)(T(x)=y)\}} .

Definicni obor zobrazeni T {\displaystyle T} resp. funkce f {\displaystyle f} se znaci D T = D ( T ) {\displaystyle D_{T}=D(T)} resp. D f = D ( f ) {\displaystyle D_{f}=D(f)} . Pro definicni obor se v zahranicni literature pouziva oznaceni domena, pro obor hodnot pak oznaceni kodomena.

Omezeni definicniho oboru

[editovat | editovat zdroj]

Kazdou funkci (resp. obecneji zobrazeni) je mozno omezit na libovolnou podmnozinu jejiho definicniho oboru. Tedy mame-li funkci f : X - Y {\displaystyle f:X\to Y} a plati-li A X {\displaystyle A\subseteq X} , muzeme omezit funkci f {\displaystyle f} na mnozinu A {\displaystyle A} , coz znacime:

f | A : A - Y {\displaystyle f|_{A}:A\rightarrow Y} .

Takto upravena funkce pak pusobi na prvky z mnoziny A {\displaystyle A} stejnym zpusobem jako predtim na vsechny prvky z mnoziny X {\displaystyle X} . Jedinym rozdilem je, ze uz ma smysl hovorit o jejich hodnotach jen na prvcich z mnoziny A {\displaystyle A} . Pro funkci f {\displaystyle f} se f A {\displaystyle f_{A}} nazyva zuzeni (restrikce) f {\displaystyle f} na mnozinu A {\displaystyle A} .

  • Definicni obor mohou krome cisel tvorit take napr. funkce. Uvazujme mnozinu C {\displaystyle {\mathcal {C}}} realnych funkci realne promenne, tj. funkci f : R - R {\displaystyle f:\mathbb {R} \to \mathbb {R} } a operator derivace Der : C - C {\displaystyle {\text{Der}}:{\mathcal {C}}\to {\mathcal {C}}} , ktery vezme funkci a vrati jeji derivaci, tj. opet nejakou funkci, pak definicni obor operatoru derivace Der {\displaystyle {\text{Der}}} tvori ty funkce z C {\displaystyle {\mathcal {C}}} , pro nez existuje jejich derivace. Tento priklad ukazuje zobrazeni, ktere neni definovano na cele ,,vstupni" mnozine, protoze ne vsechny funkce maji derivaci.
  • Uvazujme topologicky prostor X {\displaystyle X} a na nem definovane zobrazeni T {\displaystyle T} zobrazujici do mnoziny Y {\displaystyle Y} . O zobrazeni T {\displaystyle T} rekneme, ze je huste definovane, prave kdyz je jeho definicni obor hustou podmnozinou topologickeho prostoru X {\displaystyle X} , tj. ( D T ) - = X {\displaystyle {\overline {(D_{T})}}=X} , kde pruh nad mnozinou znaci uzaver teto mnoziny.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BARTSCH, Hans-Jochen. Matematicke vzorce. 4. vyd. Praha: Academia, 1994. 832 s. ISBN 80-200-1448-9.
  • JARNIK, Vojtech. Diferencialni pocet I. 7. vyd. Praha: Academia, 1984. 392 s.

Souvisejici clanky

[editovat | editovat zdroj]