Preskocit na obsah

Boston

Z Wikipedie, otevrene encyklopedie
Boston
Mrakodrapy na pobrezi

Znak

Vlajka
Poloha
Souradnice42deg21' s. s., 71deg3' z. d.
Nadmorska vyska13 m n. m.
StatSpojene staty americke Spojene staty americke
Federalni statMassachusetts
OkresSuffolk County
Boston
Boston
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha232,17 km2[1]
Pocet obyvatel675 647 (2020)[2]
Hustota zalidneni2 910,2 obyv./km2
Sprava
StarostaMichelle Wu (od 2021)
Vznik1630
Oficialni webwww.cityofboston.gov
multimedialni obsah na Commons
Nektera data mohou pochazet z datove polozky.
Dalsi vyznamy jsou uvedeny na strance Boston (rozcestnik).

Boston je hlavni mesto americkeho statu Massachusetts, nejvetsi mesto Nove Anglie a vyznamny pristav, lezici na vychodnim pobrezi USA. S temer 7,5 miliony obyvatel jde o patou nejvetsi metropolitni oblast v USA. Jde o jedno z nejstarsich a kulturne nejvyznamnejsich mest Spojenych statu, stredisko vysokoskolskeho vzdelavani, zdravotnictvi a kulturniho zivota. Kona se zde rada atraktivnich sportovnich utkani.

Boston byl zalozen 17. zari 1630 puritanskymi kolonisty z Anglie. Odehralo se zde nekolik vyznamnych udalosti, jako treba Bostonske piti caje v roce 1773 a prvni bitvy americke revoluce. Boston byl pristavni a obchodni mesto, ale v prubehu 19. stoleti se stal jednim z nejvetsich stredisek prumyslu, zejmena textilniho, sklarskeho a kozedelneho. Puvodne mala plocha poloostrova, kde stalo historicke mesto, se do roku 1900 ztrojnasobila zavazenim mocalu a melcin a mesto se rozsirilo na jih i na zapad a temer splynulo se sousednim Cambridge, sidlem Harvardovy univerzity a Massachusettskeho technologickeho institutu (MIT), a dalsimi obcemi. Puvodne anglicke obyvatelstvo mesta doplnili nejprve Irove a Italove, pozdeji imigranti z celeho sveta. Mesto se stalo velkym uzlem huste zeleznicni site, vznikly zde prvni mrakodrapy a roku 1897 zde zahajilo provoz prvni metro v USA.

Behem 20. stoleti se ale prumysl zacal stehovat za levnejsi pracovni silou a mesto se orientovalo na obchod, bankovnictvi, skolstvi, zdravotnictvi a technologie. Spolu se sluzbami a statni spravou tvori dnes pres 70 % ekonomiky mesta. Vyznamnou slozku tvori take turiste, ktere pritahuji slavna divadla, muzea a galerie.

Boston se stal dejistem teroristickeho utoku behem tradicniho Bostonskeho maratonu 15. dubna 2013 behem nehoz tri lide zemreli a desitky dalsich byly zraneny.

Poloha a podnebi

[editovat | editovat zdroj]

Boston lezi v ploche krajine pri clenitem usti reky Charles, ktera tvori jeho severni hranici a oddeluje Boston od Cambridge. Vychodni hranici je Atlantsky ocean, v nemz je pri usti reky rada ostrovu. Temer polovinu rozlohy mesta tvori vodni plochy (106 km2). Na jednom z ostrovu je letiste Logan airport. Puvodni pahorky byly z velke casti odbagrovany na zaplneni mocalu a melcin, na nichz vyrostla podstatna cast dnesniho mesta. Jen Beacon Hill, kde stoji i budova parlamentu (State house), zustal jako castecna historicka rezervace.

Ac lezi pomerne jizne (asi jako Rim) a na brehu Atlantiku, ma Boston dosti drsne podnebi s mnozstvim snehu v zime a s horkymi letnimi mesici. Morske pobrezi je vetsinou zastaveno pristavnimi a jinymi budovami, pekne plaze jsou na severu ve Wonderland a jizne smerem ke Cape Cod.

Architektura

[editovat | editovat zdroj]
John Hancock Tower

Nejvyssi budovy mesta jsou: John Hancock Tower, Prudential Tower, Federal Reserve Bank Building, One Boston Place a One International Place.

Demografie

[editovat | editovat zdroj]

Podle scitani lidu z roku 2010 zde zilo 617 594 obyvatel.[3]

Rasove slozeni

[editovat | editovat zdroj]

Obyvatele hispanskeho nebo latinskoamerickeho puvodu, bez ohledu na rasu, tvorili 17,5 % populace.[3]

Etnicke slozeni

[editovat | editovat zdroj]

Pokud jde o etnicke slozeni, tvorili nejvetsi skupinu lide irskeho puvodu (15,8 %), hispanci cili latinos 15,4 %, Italove 8,3 % a 6,4 % obyvatelstva pochazi z karibske oblasti, zejmena z Haiti.

Pocet obyvatel Bostonu cinil roku 1800 asi 25 tisic, po cele 19. stoleti prudce rostl az na 670 tisic v roce 1910 a roku 1950 dosahl maxima 800 tisic. Od te doby klesal az na 560 tisic v roce 1980 a od te doby opet mirne roste, zejmena diky pristehovalectvi. Prumerny rocni prijem na osobu cinil v roce 2000 pres 23 tisic USD, na domacnost skoro 40 tisic, ale pres 25 % lidi pod 18 let a 18 % lidi nad 65 let zilo pod hranici chudoby.

Most J. P. Zakima (2003)

Boston ma velke mezinarodni letiste Logan International Airport (27 mil. cestujicich rocne) se ctyrmi terminaly, lezici na ostrove a s dobrym spojenim mestskou dopravou.

Pateri mestske dopravy je metro a podpovrchova tramvaj, ktera mimo centrum jede po povrchu. Cervena, modra, oranzova a zelena linka se setkavaji v centru, zelena smerem na zapad a cervena smerem na jih se deli do nekolika vetvi. Spolu s desitkami autobusovych linek tvori system MBTA s jednotnymi jizdenkami a moznosti prestupu, tydenni jizdenka s neomezenym poctem jizd stoji 21,25 USD. V oblasti pristavu funguje nekolik lodnich linek MBTA.

Na tuto mestskou dopravu navazuje asi tucet primestskych zeleznicnich trati s pomerne slabym provozem a o neco hustsi autobusova sit. V Bostonu jezdi take trolejbusy, ktere zajistuji i primestskou dopravu napr. do Belmontu. Tyto linky jsou soustredeny do dvou hlavnich nadrazi, South Station a North Station, mezi nimiz lezi vlastni centrum mesta a odkud jedou take dalkove zeleznicni i autobusove spoje. Obe nadrazi jsou na linkach metra a South station ma prime autobusove spojeni na letiste.

Vzdelavani

[editovat | editovat zdroj]

Boston je tradicnim strediskem vysokych skol, vedy a vyzkumu a na temer 100 vysokych skolach zde studuje pres 250 tisic studentu. V Bostonu samem jsou to predevsim Bostonska univerzita, Northeastern University, University of Massachusetts, Boston College a rada hudebnich a umeleckych skol. Do mesta zasahuji prestizni univerzity ze sousedniho Cambridge (Harvard University a Massachusettsky technologicky institut) a v okoli Bostonu je jeste rada dalsich (Tufts University, Brandeis University aj.).

Parlament

Boston ma radu slavnych divadel, pusobi zde Boston Symphony Orchestra a mnoho dalsich teles. Turistickym lakadlem jsou galerie a muzea, zejmena nejvetsi z nich, Museum of Fine Arts.

  • Museum of Fine Arts (Egypt, evropske umeni od antiky do 20. stol., zejmena impresioniste; mimoevropske umeni, hudebni nastroje) 465 Huntington Ave., metro Mus. of Fine Arts (Green)
  • Museum of Science (planetarium, obri projekce, simulatory, laserova technika a vystavy). 1 Science Park, metro Science Park
  • Boston Childern's Museum (veda, kultura, zdravi, umeni pro deti), metro South Station (Red), denne 10-17, 10 USD
  • Museum of African American History, 46 Joy Str., Beacon Hill, metro Park Str.
  • Gibson House Museum (rodinny dum a sbirky od 1800), 137 Beacon Str., metro Arlington Str. (Green)
  • Otis House Museum (rodinny dum a sbirky), 141 Cambridge Str./Lynde Str., metro Charles/MGH (Red)
  • Isabella Stewart Gardner Museum (soukroma sbirka umeni od antiky po soucasnost), 280 Fenway, metro Mus. of Fine Arts (Green)
  • J. F. Kennedy Presidential Library and Museum (pamatnik, sbirky a knihovna), Columbia Point, bus zdarma od metra JFK/UMass (Red)

Boston je predevsim baseballove mesto. Tym Boston Red Sox patri kazdy rok k favoritum souteze. Sva domaci utkani hraji ve Fenway Parku, ktery je vedle Kenmore Square. Stadion Fenway Park byl postaven v roce 1912 a patri vubec k nejstarsim sportovnim stadionum ve Spojenych statech.

Dalsim sportem tohoto mesta je ledni hokej. Mistni klub Boston Bruins patri mezi nejlepsi a nejstarsi tymy v NHL. Sestkrat vyhrali Stanley Cup, naposledy v roce 2011. Domaci utkani hraji na stadionu TD Garden, ktery byl postaven v roce 1993. Bruins patri mezi Original Six. Domaci cerno-zlute barvy aktualne haji dva cesti hokejiste David Pastrnak a Pavel Zacha.

Hraje se zde take basketbal. Boston Celtics hraji NBA od roku 1946 a soutez vyhraly celkem 18krat, naposledy v roce 2024.

Ve meste Foxborough sidli tymy americkeho i ,,klasickeho" fotbalu (socceru). Tym americkeho fotbalu New England Patriots vyhral celkem 6krat NFL, naposledy v roce 2019. Soccerovy tym New England Revolution je jednim ze zakladajicich tymu MLS.

Vyznamnou udalosti je take Bostonsky maraton a mezinarodni podzimni regata na rece Charles.

Boston, vecerni panorama pres reku Charles (z Cambridge)

Osobnosti mesta

[editovat | editovat zdroj]
Souvisejici informace naleznete take v clanku Seznam osobnosti Bostonu.

Partnerska mesta

[editovat | editovat zdroj]
  • Bostonske piti caje na litografii z roku 1846
  • Zapad slunce v Bostonu
  • Pamatnik George Washingtona
  1. | United States Census Bureau: 2010 U.S. Gazetteer Files. Washington, D.C.: United States Census Bureau. 2010. [cit. 2020-07-09].
  2. | Scitani obyvatel Spojenych statu americkych v roce 2020. Dostupne online. [cit. 2022-01-01].
  3. | a b United States Census Bureau, scitani z roku 2010 [online]. American FactFinder. Dostupne online.

Souvisejici clanky

[editovat | editovat zdroj]

Externi odkazy

[editovat | editovat zdroj]